Lék proti rakovině prsu snižuje úmrtnost o 72 procent, popsala studie

Společnost AstraZeneca oznámila, že její lék na rakovinu prsu Enhertu významně snížil riziko úmrtí nebo zhoršení onemocnění u žen s pokročilým onemocněním. Prokázala to rozsáhlá klinická studie.

Šlo už o třetí fázi klinické studie DESTINY-Breast03. Ta porovnávala novou léčbu Enhertu s léčbou medikamentem Kadcyla, který je v součanosti standardní léčbou, u přibližně pěti stovek žen, jejichž nádory nereagovaly na předchozí léčbu.

U pacientek s metastázující rakovinou prsu (pokročilou formou onemocnění, při níž se nádory rozšířily do jiných částí těla) snížil Enhertu riziko úmrtí nebo dalšího růstu nádoru o 72 procent ve srovnání Kadcylou. 

„Nikdy předtím jsme u metastázujícího karcinomu prsu nezaznamenali tak velký přínos,“ komentoval výsledky Dave Fredrickson, který vede onkologického oddělení společnosti AstraZeneca.

Posílené akcie

AstraZeneca lék Enhertu nevyvinula. Původním vývojářem byla japonská společnost Daiichi-Sankyo, od ní AstraZeneca práva koupila roku 2019 v rámci rozsáhlých investic do onkologické medicíny – zaplatila za to 6,9 miliard dolarů. Cílem je, aby tento přípravek pomáhal nejen ženám s pokročilou formou rakoviny prsu, ale také těm, u nichž se teprve nemoc rozvíjí. Japonští vývojáři dokonce slibovali, že by lék mohl fungovat i proti jiným druhům zhoubného rakovinového bujení.

Výsledky, které AstraZeneca nyní představila, podle analytika Petera Welforda osloveného deníkem Wall Street Journal naznačují, že Enhertu by toto všechno měl dokázat. Akcie britské firmy po zveřejnění těchto údajů posílily.

Enhertu se už v současné době používá, ale zatím jen jako takzvaná třetí linie léčby u žen s takzvaným pokročilým HER2 pozitivním karcinomem prsu. Tato forma tvoří asi dvacet procent všech prsních nádorů. To znamená, že se používá poté, co obě předchozí formy léčby nedokázaly zastavit zhoršování onemocnění. Nejnovější výsledky podle analytiků říkají, že by se tento přípravek mohl v léčbě začít používat už dříve.

Jak funguje Enhertu

Enhertu v těle vyhledává rakovinné buňky a dodává pak dávku chemoterapie přímo do místa nádoru. Díky tomu neútočí na zdravou tkáň v okolí nádoru. Klasické chemoterapie to neumí a nedokážou rozlišit mezi zdravými a nádorovými buňkami, takže při léčbě mají i spoustu vedlejších účinků.

Ve studii 75,8 procenta žen léčených přípravkem Enhertu nezaznamenalo po roce léčby žádnou progresi onemocnění – to znamená, že se jejich stav nijak nezhoršil. Účinnost klasické léčby je mnohem slabší. Při nasazení Kadcyly nedošlo k progresi onemocnění po roce léčby u 34,1 procenta žen.

Javier Cortés, vedoucí Mezinárodního centra pro rakovinu prsu v Barceloně a jeden z hlavních autorů studie, označil výsledky za pozoruhodné. Uvedl, že u pacientek s dříve léčeným HER2-pozitivním karcinomem prsu dochází při v současnosti dostupné léčbě obvykle ke zhoršení onemocnění za méně než rok. Výsledky podle něj budou silným argumentem pro to, aby se Enhertu stal novým standardem péče o tyto pacientky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 15 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.