Lék proti rakovině prsu snižuje úmrtnost o 72 procent, popsala studie

Společnost AstraZeneca oznámila, že její lék na rakovinu prsu Enhertu významně snížil riziko úmrtí nebo zhoršení onemocnění u žen s pokročilým onemocněním. Prokázala to rozsáhlá klinická studie.

Šlo už o třetí fázi klinické studie DESTINY-Breast03. Ta porovnávala novou léčbu Enhertu s léčbou medikamentem Kadcyla, který je v součanosti standardní léčbou, u přibližně pěti stovek žen, jejichž nádory nereagovaly na předchozí léčbu.

U pacientek s metastázující rakovinou prsu (pokročilou formou onemocnění, při níž se nádory rozšířily do jiných částí těla) snížil Enhertu riziko úmrtí nebo dalšího růstu nádoru o 72 procent ve srovnání Kadcylou. 

„Nikdy předtím jsme u metastázujícího karcinomu prsu nezaznamenali tak velký přínos,“ komentoval výsledky Dave Fredrickson, který vede onkologického oddělení společnosti AstraZeneca.

Posílené akcie

AstraZeneca lék Enhertu nevyvinula. Původním vývojářem byla japonská společnost Daiichi-Sankyo, od ní AstraZeneca práva koupila roku 2019 v rámci rozsáhlých investic do onkologické medicíny – zaplatila za to 6,9 miliard dolarů. Cílem je, aby tento přípravek pomáhal nejen ženám s pokročilou formou rakoviny prsu, ale také těm, u nichž se teprve nemoc rozvíjí. Japonští vývojáři dokonce slibovali, že by lék mohl fungovat i proti jiným druhům zhoubného rakovinového bujení.

Výsledky, které AstraZeneca nyní představila, podle analytika Petera Welforda osloveného deníkem Wall Street Journal naznačují, že Enhertu by toto všechno měl dokázat. Akcie britské firmy po zveřejnění těchto údajů posílily.

Enhertu se už v současné době používá, ale zatím jen jako takzvaná třetí linie léčby u žen s takzvaným pokročilým HER2 pozitivním karcinomem prsu. Tato forma tvoří asi dvacet procent všech prsních nádorů. To znamená, že se používá poté, co obě předchozí formy léčby nedokázaly zastavit zhoršování onemocnění. Nejnovější výsledky podle analytiků říkají, že by se tento přípravek mohl v léčbě začít používat už dříve.

Jak funguje Enhertu

Enhertu v těle vyhledává rakovinné buňky a dodává pak dávku chemoterapie přímo do místa nádoru. Díky tomu neútočí na zdravou tkáň v okolí nádoru. Klasické chemoterapie to neumí a nedokážou rozlišit mezi zdravými a nádorovými buňkami, takže při léčbě mají i spoustu vedlejších účinků.

Ve studii 75,8 procenta žen léčených přípravkem Enhertu nezaznamenalo po roce léčby žádnou progresi onemocnění – to znamená, že se jejich stav nijak nezhoršil. Účinnost klasické léčby je mnohem slabší. Při nasazení Kadcyly nedošlo k progresi onemocnění po roce léčby u 34,1 procenta žen.

Javier Cortés, vedoucí Mezinárodního centra pro rakovinu prsu v Barceloně a jeden z hlavních autorů studie, označil výsledky za pozoruhodné. Uvedl, že u pacientek s dříve léčeným HER2-pozitivním karcinomem prsu dochází při v současnosti dostupné léčbě obvykle ke zhoršení onemocnění za méně než rok. Výsledky podle něj budou silným argumentem pro to, aby se Enhertu stal novým standardem péče o tyto pacientky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 35 mminutami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 1 hhodinou

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 3 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.