Lék proti rakovině prsu snižuje úmrtnost o 72 procent, popsala studie

Společnost AstraZeneca oznámila, že její lék na rakovinu prsu Enhertu významně snížil riziko úmrtí nebo zhoršení onemocnění u žen s pokročilým onemocněním. Prokázala to rozsáhlá klinická studie.

Šlo už o třetí fázi klinické studie DESTINY-Breast03. Ta porovnávala novou léčbu Enhertu s léčbou medikamentem Kadcyla, který je v součanosti standardní léčbou, u přibližně pěti stovek žen, jejichž nádory nereagovaly na předchozí léčbu.

U pacientek s metastázující rakovinou prsu (pokročilou formou onemocnění, při níž se nádory rozšířily do jiných částí těla) snížil Enhertu riziko úmrtí nebo dalšího růstu nádoru o 72 procent ve srovnání Kadcylou. 

„Nikdy předtím jsme u metastázujícího karcinomu prsu nezaznamenali tak velký přínos,“ komentoval výsledky Dave Fredrickson, který vede onkologického oddělení společnosti AstraZeneca.

Posílené akcie

AstraZeneca lék Enhertu nevyvinula. Původním vývojářem byla japonská společnost Daiichi-Sankyo, od ní AstraZeneca práva koupila roku 2019 v rámci rozsáhlých investic do onkologické medicíny – zaplatila za to 6,9 miliard dolarů. Cílem je, aby tento přípravek pomáhal nejen ženám s pokročilou formou rakoviny prsu, ale také těm, u nichž se teprve nemoc rozvíjí. Japonští vývojáři dokonce slibovali, že by lék mohl fungovat i proti jiným druhům zhoubného rakovinového bujení.

Výsledky, které AstraZeneca nyní představila, podle analytika Petera Welforda osloveného deníkem Wall Street Journal naznačují, že Enhertu by toto všechno měl dokázat. Akcie britské firmy po zveřejnění těchto údajů posílily.

Enhertu se už v současné době používá, ale zatím jen jako takzvaná třetí linie léčby u žen s takzvaným pokročilým HER2 pozitivním karcinomem prsu. Tato forma tvoří asi dvacet procent všech prsních nádorů. To znamená, že se používá poté, co obě předchozí formy léčby nedokázaly zastavit zhoršování onemocnění. Nejnovější výsledky podle analytiků říkají, že by se tento přípravek mohl v léčbě začít používat už dříve.

Jak funguje Enhertu

Enhertu v těle vyhledává rakovinné buňky a dodává pak dávku chemoterapie přímo do místa nádoru. Díky tomu neútočí na zdravou tkáň v okolí nádoru. Klasické chemoterapie to neumí a nedokážou rozlišit mezi zdravými a nádorovými buňkami, takže při léčbě mají i spoustu vedlejších účinků.

Ve studii 75,8 procenta žen léčených přípravkem Enhertu nezaznamenalo po roce léčby žádnou progresi onemocnění – to znamená, že se jejich stav nijak nezhoršil. Účinnost klasické léčby je mnohem slabší. Při nasazení Kadcyly nedošlo k progresi onemocnění po roce léčby u 34,1 procenta žen.

Javier Cortés, vedoucí Mezinárodního centra pro rakovinu prsu v Barceloně a jeden z hlavních autorů studie, označil výsledky za pozoruhodné. Uvedl, že u pacientek s dříve léčeným HER2-pozitivním karcinomem prsu dochází při v současnosti dostupné léčbě obvykle ke zhoršení onemocnění za méně než rok. Výsledky podle něj budou silným argumentem pro to, aby se Enhertu stal novým standardem péče o tyto pacientky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 12 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 14 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026
Načítání...