Lék proti rakovině prsu snižuje úmrtnost o 72 procent, popsala studie

Společnost AstraZeneca oznámila, že její lék na rakovinu prsu Enhertu významně snížil riziko úmrtí nebo zhoršení onemocnění u žen s pokročilým onemocněním. Prokázala to rozsáhlá klinická studie.

Šlo už o třetí fázi klinické studie DESTINY-Breast03. Ta porovnávala novou léčbu Enhertu s léčbou medikamentem Kadcyla, který je v součanosti standardní léčbou, u přibližně pěti stovek žen, jejichž nádory nereagovaly na předchozí léčbu.

U pacientek s metastázující rakovinou prsu (pokročilou formou onemocnění, při níž se nádory rozšířily do jiných částí těla) snížil Enhertu riziko úmrtí nebo dalšího růstu nádoru o 72 procent ve srovnání Kadcylou. 

„Nikdy předtím jsme u metastázujícího karcinomu prsu nezaznamenali tak velký přínos,“ komentoval výsledky Dave Fredrickson, který vede onkologického oddělení společnosti AstraZeneca.

Posílené akcie

AstraZeneca lék Enhertu nevyvinula. Původním vývojářem byla japonská společnost Daiichi-Sankyo, od ní AstraZeneca práva koupila roku 2019 v rámci rozsáhlých investic do onkologické medicíny – zaplatila za to 6,9 miliard dolarů. Cílem je, aby tento přípravek pomáhal nejen ženám s pokročilou formou rakoviny prsu, ale také těm, u nichž se teprve nemoc rozvíjí. Japonští vývojáři dokonce slibovali, že by lék mohl fungovat i proti jiným druhům zhoubného rakovinového bujení.

Výsledky, které AstraZeneca nyní představila, podle analytika Petera Welforda osloveného deníkem Wall Street Journal naznačují, že Enhertu by toto všechno měl dokázat. Akcie britské firmy po zveřejnění těchto údajů posílily.

Enhertu se už v současné době používá, ale zatím jen jako takzvaná třetí linie léčby u žen s takzvaným pokročilým HER2 pozitivním karcinomem prsu. Tato forma tvoří asi dvacet procent všech prsních nádorů. To znamená, že se používá poté, co obě předchozí formy léčby nedokázaly zastavit zhoršování onemocnění. Nejnovější výsledky podle analytiků říkají, že by se tento přípravek mohl v léčbě začít používat už dříve.

Jak funguje Enhertu

Enhertu v těle vyhledává rakovinné buňky a dodává pak dávku chemoterapie přímo do místa nádoru. Díky tomu neútočí na zdravou tkáň v okolí nádoru. Klasické chemoterapie to neumí a nedokážou rozlišit mezi zdravými a nádorovými buňkami, takže při léčbě mají i spoustu vedlejších účinků.

Ve studii 75,8 procenta žen léčených přípravkem Enhertu nezaznamenalo po roce léčby žádnou progresi onemocnění – to znamená, že se jejich stav nijak nezhoršil. Účinnost klasické léčby je mnohem slabší. Při nasazení Kadcyly nedošlo k progresi onemocnění po roce léčby u 34,1 procenta žen.

Javier Cortés, vedoucí Mezinárodního centra pro rakovinu prsu v Barceloně a jeden z hlavních autorů studie, označil výsledky za pozoruhodné. Uvedl, že u pacientek s dříve léčeným HER2-pozitivním karcinomem prsu dochází při v současnosti dostupné léčbě obvykle ke zhoršení onemocnění za méně než rok. Výsledky podle něj budou silným argumentem pro to, aby se Enhertu stal novým standardem péče o tyto pacientky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 3 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 5 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 5 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 6 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 9 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 23 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
včera v 12:36
Načítání...