Lék proti obezitě v testech překvapil, pomohl nemocným snížit hmotnost

V nové klinické studii vědci testovali, jak účinný je lék proti obezitě. Výsledky jsou podle výzkumu natolik dobré, že by účinná látka mohla být možná ještě letos schválená.

Obezita je jednou z nejhorších epidemií moderní doby. Týká se dospělých i dětí, například v České republice jí trpí asi šestina dětí. Souvisí pak s celou řadou nemocí, od cukrovky po kardiologické problémy. Léčit ji je složité, změnit životní a stravovací návyky člověka může být prakticky nemožné. A na lék se čeká zatím marně, tedy možná jen doposud.

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Medicine totiž naznačuje, že zkoumaný lék v klinické studii opravdu hmotnost snižuje, a to jednak velmi rychle a současně až nečekaně účinně a bez silných vedlejších účinků. Klinická studie společnosti Eli Lilly zjistila, že lidé, kteří lék užívali, za dobu konání studie podstatně zhubli na rozdíl od těch, kteří užívali placebo.

Jak funguje lék na obezitu

Účinná látka, kterou vědci vyzkoušeli, se jmenuje tirzepatid a její hlavní výhodou je, že se už dnes na léčbu využívá. Ví se tedy dobře o jejích možných vedlejších účincích. Lékaři s ní už déle než rok léčí cukrovku druhého typu.

Funguje tak, že v sobě kombinuje dvě uměle vyrobené verze hormonů, které jsou důležité pro řízení metabolismu – GLP-1 a GIP. Jako lék na obezitu to zatím není schválené, ale očekává se, že po úspěchu této studie by jej americké úřady schválit měly, a to zřejmě ještě na přelomu roku. 

Tato studie není jediná, která účinnost látky potvrdila. Už dříve menší výzkumy odhadovaly její účinnost asi na dvacet procent – to je procento hmotnosti, kterou pomohla testovaným lidem shodit. Výzkum zveřejněný v Nature Medicine prokázal ale ještě o něco lepší výsledky.

Vědci v ní testovali, jak budou lidé na lék reagovat, pokud nejprve podstoupí „intenzivní intervenci životního stylu“ – tedy změní svůj životní styl směrem ke zdravějšímu. To bylo spojené se změnou jídelníčku k méně kaloriím a s kvalitním cvičením. Zúčastnilo se jí víc než pět stovek lidí s nadváhou a obezitou, kteří během dvanáctitýdenního programu úspěšně zhubli alespoň pět procent své hmotnosti.

Půlka z nich následně dostala tirzepatid, druhá polovina placebo. Ani lékaři ani léčení přitom netušili, kdo obdržel účinnou a kdo neúčinnou léčbu. Užívali je pak 72 týdnů. 

Účinnost

Na konci studie zhubnula skupina léčená tirzepatidem v průměru o 25 procent, skupina s placebem jen o 4,8 procenta. Obě skupiny přitom začínaly přípravek brát teprve potom, co se změnou jídelníčku a s cvičením zhubly o pět procent – to znamená, že bez léku si lidé většinou nedokázali získané zlepšení udržet. Skupina s placebem dokonce o část získaného úspěchu přišla.

Nežádoucí účinky spojené s lékem byly podobné těm, které se vyskytly už v předchozích studiích: většinou se jednalo o mírné až střední problémy se zažíváním, nejčastěji se jednalo o nevolnost, zvracení a průjem.

Tyto studie mohly sledovat jen krátkodobé vedlejší účinky. Dlouhodobá rizika těchto léků, které by většina pacientů zřejmě musela užívat doživotně, se stále zkoumají, stejně jako jejich další potenciální přínosy. Nedávné studie totiž například zjistily, že jiný testovaný lék na obezitu může snížit výskyt srdečních problémů a onemocnění ledvin u obézních lidí náchylných k těmto stavům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...