Lék na covid od Pfizeru by mohl mít až devadesátiprocentní účinnost, avizuje Konvalinka

Nahrávám video

Do Česka dorazí v příštích dvou týdnech dvě zásilky léku molnupiravir proti covidu-19. Dohromady bude v zásilkách asi přes 14 tisíc dávek. Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka ho bere jako dobrou zprávu. Ještě větší naději ale vidí v léku od firmy Pfizer, který by měl zabránit většině úmrtí. Byl hostem Událostí, komentářů.

Léčivo molnupiravir mělo podle dřívějších údajů firmy asi padesátiprocentní účinnost při předcházení hospitalizaci po nákaze koronavirem, při nynějších mutacích se jeho účinnost nejspíše snižuje.

„Je to látka, která je mechanismem podobná remdesiviru, je ale mnohem výhodnější, protože se dá brát ve formě pilulky, čili dříve než v nemocnici, a může tedy zabránit hospitalizaci pacientů,“ hodnotí Konvalinka.

Při testování léku bylo ve skupině, která brala placebo, devět úmrtí, zatímco ve skupině, která brala molnupiravir, pouze jedno. To by dle Konvalinky ukazovalo na dobrou účinnost. „Je také takřka jisté, že bude fungovat proti dalším variantám včetně omikronu,“ avizuje biochemik.

Důvodem, proč se příliš nemluví o léčbě covidu, je podle Konvalinky to, že účinné léky nejsou. „Donedávna byl jediným schváleným virostatikem právě remdesivir. To, co funguje, jsou monoklonální protilátky, ty jsou opravdu účinné, problém je, že nejsou účinné proti nové variantě,“ vysvětluje Konvalinka.

Naději vidí v enzymovém léku od společnosti Pfizer, u kterého se nyní dokončuje testování. „Mohl by znamenat opravdovou změnu, ta účinnost vypadá na 90 procent,“ doufá Konvalinka.

Nebezpečí varianty omikron

„Nyní už víme, že omikron je mnohem infekčnější než delta, také proto ji úspěšně vytlačuje,“ říká Konvalinka. Do konce roku podle něj bude varianta převažovat ve Velké Británii a v lednu převáží i v České republice. Aby se tělo proti omikronu bránilo, potřebuje dle něj také třetí dávku vakcíny. Na případu Británie se tak ukáže, jak závažná nákaza omikronem je.

Podle prvních pozorování z Jihoafrické republiky to vypadá, že varianta není extrémně závažná. „Pevně doufám, že to tak dopadne, že omikron nebude vyvolávat vážnější příznaky než delta, jisté to ale zatím není,“ uzavírá Konvalinka.

Očkovat děti proti covidu

„Všem doporučuji malé děti očkovat, je to konsenzuální návrh nejen České vakcinologické společnosti, ale i předních pediatrů této země, předních odborníků v USA, Německu a ve většině Evropy,“ říká Konvalinka.

Není podle něj sporu o tom, že koronavirus děti poškozuje, i když méně než starší ročníky. „Většina odborníků se shoduje, že rizika očkování jsou menší než rizika covidu. Proto je dobré děti očkovat,“ přibližuje Konvalinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 5 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 6 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 8 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled