Lék na covid od Pfizeru by mohl mít až devadesátiprocentní účinnost, avizuje Konvalinka

Nahrávám video
Události komentáře: Jan Konvalinka o očkování proti koronaviru
Zdroj: ČT24

Do Česka dorazí v příštích dvou týdnech dvě zásilky léku molnupiravir proti covidu-19. Dohromady bude v zásilkách asi přes 14 tisíc dávek. Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka ho bere jako dobrou zprávu. Ještě větší naději ale vidí v léku od firmy Pfizer, který by měl zabránit většině úmrtí. Byl hostem Událostí, komentářů.

Léčivo molnupiravir mělo podle dřívějších údajů firmy asi padesátiprocentní účinnost při předcházení hospitalizaci po nákaze koronavirem, při nynějších mutacích se jeho účinnost nejspíše snižuje.

„Je to látka, která je mechanismem podobná remdesiviru, je ale mnohem výhodnější, protože se dá brát ve formě pilulky, čili dříve než v nemocnici, a může tedy zabránit hospitalizaci pacientů,“ hodnotí Konvalinka.

Při testování léku bylo ve skupině, která brala placebo, devět úmrtí, zatímco ve skupině, která brala molnupiravir, pouze jedno. To by dle Konvalinky ukazovalo na dobrou účinnost. „Je také takřka jisté, že bude fungovat proti dalším variantám včetně omikronu,“ avizuje biochemik.

Důvodem, proč se příliš nemluví o léčbě covidu, je podle Konvalinky to, že účinné léky nejsou. „Donedávna byl jediným schváleným virostatikem právě remdesivir. To, co funguje, jsou monoklonální protilátky, ty jsou opravdu účinné, problém je, že nejsou účinné proti nové variantě,“ vysvětluje Konvalinka.

Naději vidí v enzymovém léku od společnosti Pfizer, u kterého se nyní dokončuje testování. „Mohl by znamenat opravdovou změnu, ta účinnost vypadá na 90 procent,“ doufá Konvalinka.

Nebezpečí varianty omikron

„Nyní už víme, že omikron je mnohem infekčnější než delta, také proto ji úspěšně vytlačuje,“ říká Konvalinka. Do konce roku podle něj bude varianta převažovat ve Velké Británii a v lednu převáží i v České republice. Aby se tělo proti omikronu bránilo, potřebuje dle něj také třetí dávku vakcíny. Na případu Británie se tak ukáže, jak závažná nákaza omikronem je.

Podle prvních pozorování z Jihoafrické republiky to vypadá, že varianta není extrémně závažná. „Pevně doufám, že to tak dopadne, že omikron nebude vyvolávat vážnější příznaky než delta, jisté to ale zatím není,“ uzavírá Konvalinka.

Očkovat děti proti covidu

„Všem doporučuji malé děti očkovat, je to konsenzuální návrh nejen České vakcinologické společnosti, ale i předních pediatrů této země, předních odborníků v USA, Německu a ve většině Evropy,“ říká Konvalinka.

Není podle něj sporu o tom, že koronavirus děti poškozuje, i když méně než starší ročníky. „Většina odborníků se shoduje, že rizika očkování jsou menší než rizika covidu. Proto je dobré děti očkovat,“ přibližuje Konvalinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...