Legendární kostra plejtváka se vrací do Národního muzea. Má za sebou náročnou rekonstrukci

11 minut
Kostra plejtváka se vrací do Národního muzea
Zdroj: ČT24

Návštěvníci opět uvidí populární kostru plejtváka myšoka, která je symbolem Národního muzea už více než 130 let. Obří velrybí skelet totiž musel na několik let do rukou restaurátorů, kteří jej důkladně odmastili a zakonzervovali. Opětovné vystavení navazuje na rozsáhlou rekonstrukci celého muzea.

V historické budově návštěvníci od května opět uvidí symbol Národního muzea, kostru plejtváka myšoka. Během léta navíc mohou být svědky restaurátorských a konzervačních prací na tomto exponátu. Historická budova se loni na podzim částečně otevřela po tříleté rekonstrukci a po sedmi letech od svého uzavření.

Restaurátoři nejprve zvažovali odmontování a sundání slavné kostry velryby, protože pak by  lépe dokázali jednotlivé části ošetřit a zrestaurovat. Zpočátku nebylo zcela jednoznačné, který postup bude nejlepší. Muzeum proto nechalo vypracovat znalecký posudek.

  • Rekonstruovaná kašna před muzeem: Společně s historickou budovou prošla rekonstrukcí i jedna z nejhezčích kašen v Praze. Od 1. května se rozzáří barvami, osvětlení se bude spouštět každý den od devíti hodin večer. V půlhodinových intervalech bude k vidění tříminutová sekvence, přičemž tyto efekty si diváci vychutnají každý večer až do konce října. V kašně je nově instalováno 37 světel, které umožňují v základním módu vytvořit až 20 tisíc různých barevných kombinací.
  • Vstupenky zdarma: Od prvního květnového dne získá každý návštěvník Historické budovy Národního muzea pětidenní volnou vstupenku do osmi dalších pražských objektů Národního muzea. Kompletní seznam všech objektů, na které se volné vstupné vztahuje včetně výstav a stálých expozic, je na webu.

„Pokud bychom chtěli mít kostru ve stejném stavu tak, jak ji návštěvníci znají, to znamená zavěšenou stejným způsobem, tak posudek nedoporučoval demontáž,“ uvedl ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek

Přístup badatelů v 19. století, který se projevil na současném stavu exponátu, popsal kurátor předmětů v Národním muzeu Petr Benda. „Zpracování bylo detailní, přesto se ukazuje, že nebylo řádné. Kvůli tomu, že nedošlo k úplnému vyčištění a odmaštění kostní tkáně, je velice zkřehlá, velice poničená a bude nutné ji očistit,“ upozornil Benda. Hlavním úkolem restaurátorů tedy bylo nadprůměrně velkou kostru, která měří 22,5 metru a váží přes čtyři tuny, nejprve důkladně odmastit.

Plejtvák ve 3D

Mimořádné je rovněž detailní naskenování exponátu jedním z nejmodernějších laserových skenerů, který se běžně používá například pro monitoring silničních tunelů.

Ředitel společnosti CCE Praha Jaroslav Pohan dodal, že skener pořizuje „vysokou přesnost záznamu, která se pohybuje mezi jedním až dvěma milimetry“. Vzniklý 3D model kostry plejtváka myšoka bude ve své oblasti ojedinělý. „K jeho zobrazení bude potřeba speciální software i výkonný počítač“, dodal Pohan.

Dějiny skeletu

Na špatném stavu kostry se kromě nedostatečného odmaštění na konci 19. století podepsaly i čas, teplota a vlhkost. Na kvalitě jí nepřidalo ani stěhování z původního místa uložení v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur do prostor Národního muzea a její umístění na ocelovou konstrukci v roce 1893. Tuto konstrukci nahradil zavěšovací systém deseti ocelových nosníků vyrobený při reinstalaci zoologické expozice až v roce 1967.

Kostru o původní hodnotě asi 1200 zlatých (dnes by to bylo asi 180 tisíc korun) nabízela na počátku devadesátých let devatenáctého století norská velrybářská firma. O nabídce se dozvěděl Antonín Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Musea Království českého a jeho bratr Václav, kteří spolu se „Společností z hostince, zvanou Pondělní jour fixe u Gebauera“ za pomoci vlastenecké sbírky velrybí skelet zakoupili.

Plejtvák dorazil do Prahy roku 1887. Stal se symbolem Národního muzea i českých vlastenců – například profesor Bohumil Bauše o něm veřejně přednášel. Osud plejtváka myšoka doprovází i řada mýtů. Populární je třeba ten o zkrácení velryby o několik obratlů, na kterých se mělo štípat dříví. Národní muzeum v blízké době také představí knihu, která se dějinám kostry plejtváka detailně věnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...