Legendární kostra plejtváka se vrací do Národního muzea. Má za sebou náročnou rekonstrukci

11 minut
Kostra plejtváka se vrací do Národního muzea
Zdroj: ČT24

Návštěvníci opět uvidí populární kostru plejtváka myšoka, která je symbolem Národního muzea už více než 130 let. Obří velrybí skelet totiž musel na několik let do rukou restaurátorů, kteří jej důkladně odmastili a zakonzervovali. Opětovné vystavení navazuje na rozsáhlou rekonstrukci celého muzea.

V historické budově návštěvníci od května opět uvidí symbol Národního muzea, kostru plejtváka myšoka. Během léta navíc mohou být svědky restaurátorských a konzervačních prací na tomto exponátu. Historická budova se loni na podzim částečně otevřela po tříleté rekonstrukci a po sedmi letech od svého uzavření.

Restaurátoři nejprve zvažovali odmontování a sundání slavné kostry velryby, protože pak by  lépe dokázali jednotlivé části ošetřit a zrestaurovat. Zpočátku nebylo zcela jednoznačné, který postup bude nejlepší. Muzeum proto nechalo vypracovat znalecký posudek.

  • Rekonstruovaná kašna před muzeem: Společně s historickou budovou prošla rekonstrukcí i jedna z nejhezčích kašen v Praze. Od 1. května se rozzáří barvami, osvětlení se bude spouštět každý den od devíti hodin večer. V půlhodinových intervalech bude k vidění tříminutová sekvence, přičemž tyto efekty si diváci vychutnají každý večer až do konce října. V kašně je nově instalováno 37 světel, které umožňují v základním módu vytvořit až 20 tisíc různých barevných kombinací.
  • Vstupenky zdarma: Od prvního květnového dne získá každý návštěvník Historické budovy Národního muzea pětidenní volnou vstupenku do osmi dalších pražských objektů Národního muzea. Kompletní seznam všech objektů, na které se volné vstupné vztahuje včetně výstav a stálých expozic, je na webu.

„Pokud bychom chtěli mít kostru ve stejném stavu tak, jak ji návštěvníci znají, to znamená zavěšenou stejným způsobem, tak posudek nedoporučoval demontáž,“ uvedl ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek

Přístup badatelů v 19. století, který se projevil na současném stavu exponátu, popsal kurátor předmětů v Národním muzeu Petr Benda. „Zpracování bylo detailní, přesto se ukazuje, že nebylo řádné. Kvůli tomu, že nedošlo k úplnému vyčištění a odmaštění kostní tkáně, je velice zkřehlá, velice poničená a bude nutné ji očistit,“ upozornil Benda. Hlavním úkolem restaurátorů tedy bylo nadprůměrně velkou kostru, která měří 22,5 metru a váží přes čtyři tuny, nejprve důkladně odmastit.

Plejtvák ve 3D

Mimořádné je rovněž detailní naskenování exponátu jedním z nejmodernějších laserových skenerů, který se běžně používá například pro monitoring silničních tunelů.

Ředitel společnosti CCE Praha Jaroslav Pohan dodal, že skener pořizuje „vysokou přesnost záznamu, která se pohybuje mezi jedním až dvěma milimetry“. Vzniklý 3D model kostry plejtváka myšoka bude ve své oblasti ojedinělý. „K jeho zobrazení bude potřeba speciální software i výkonný počítač“, dodal Pohan.

Dějiny skeletu

Na špatném stavu kostry se kromě nedostatečného odmaštění na konci 19. století podepsaly i čas, teplota a vlhkost. Na kvalitě jí nepřidalo ani stěhování z původního místa uložení v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur do prostor Národního muzea a její umístění na ocelovou konstrukci v roce 1893. Tuto konstrukci nahradil zavěšovací systém deseti ocelových nosníků vyrobený při reinstalaci zoologické expozice až v roce 1967.

Kostru o původní hodnotě asi 1200 zlatých (dnes by to bylo asi 180 tisíc korun) nabízela na počátku devadesátých let devatenáctého století norská velrybářská firma. O nabídce se dozvěděl Antonín Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Musea Království českého a jeho bratr Václav, kteří spolu se „Společností z hostince, zvanou Pondělní jour fixe u Gebauera“ za pomoci vlastenecké sbírky velrybí skelet zakoupili.

Plejtvák dorazil do Prahy roku 1887. Stal se symbolem Národního muzea i českých vlastenců – například profesor Bohumil Bauše o něm veřejně přednášel. Osud plejtváka myšoka doprovází i řada mýtů. Populární je třeba ten o zkrácení velryby o několik obratlů, na kterých se mělo štípat dříví. Národní muzeum v blízké době také představí knihu, která se dějinám kostry plejtváka detailně věnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 6 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 9 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 13 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 15 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 18 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...