Legální je jen v pěti zemích, přesto ženská obřízka ročně zabije desítky tisíc žen, upozornila studie

Podle nové studie je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) v zemích, kde se ještě provádí, jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Každoročně kvůli němu zemře více než 44 tisíc žen a mladých dívek.

Ženská obřízka má v těchto zemích na svědomí více úmrtí než jakákoli jiná příčina s výjimkou  střevní infekce (obvykle v důsledku konzumace kontaminovaných potravin nebo vody), respirační infekce a malárie. Praktikuje se ve 28 zemích světa, v pěti z nich je legální.

Autoři výzkumu na základě svých zjištění žádají, aby se mrzačení ženských pohlavních orgánů v Mali, Malawi, Čadu, Sieře Leone i Libérii ocitlo mimo zákon. Právní změna podle nich může vést po čase i ke změně kultury. Současně uvádějí, že je třeba zvýšit úsilí o odstranění mrzačení ženských pohlavních orgánů v zemích, kde se praktikuje bez opory v zákoně.

Ženská obřízka nemá žádné výhody

Na výzkumu pracoval tým vědců z univerzit v Birminghamu a Exeteru, výsledky vydali v odborném časopise Scientific Reports. Analyzovali počty dívek, u nichž bylo poškozování pohlavních orgánů prováděno v Beninu, Burkina Fasu, Kamerunu, Čadu, Pobřeží slonoviny, Egyptě, Etiopii, Guineji, Keni, Mali, Nigeru, Nigérii, Senegalu, Sieře Leone a Tanzanii.

Spoluautor studie James Rockey z Birminghamské univerzity uvedl: „Naše výsledky ukazují, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je hlavní příčinou úmrtí dívek a mladých žen v zemích, kde se praktikuje. Trvalá změna ale vyžaduje změnu postoje k mrzačení ženských pohlavních orgánů v těchto komunitách.“

Zjistit přesná čísla je složité, ale odhady, k nimž výzkum dospěl, říkají, že kvůli tomuto zákroku zahyne ročně 44 320 dívek a žen. Ty, které přežijí, pak trpí mnoha dalšími zdravotními i duševními problémy, jimž ale vědci v tomto výzkumu nevěnovali pozornost, soustředili se pouze na úmrtí. Badatelé také zdůrazňují, že zákrok nepřináší žádné zdravotní výhody, protože se při něm odstraňuje zcela zdravá a funkční tkáň.

Přesto jsou autoři optimisté: „Máme opravdu důvod k optimismu. Výzkum v oblasti neinfekčních nemocí ukazuje, že účinné zásahy jsou možné. Problém je, že změna patriarchálních postojů často zaostává za jinými společenskými změnami. Důležitým prvním krokem by bylo, kdyby se FGM v zemích stala nezákonnou.“

Mnoho komplikací

Na celém světě žije v současné době více než 200 milionů žen a dívek, které obřízku podstoupily, mnohdy v nehygienických podmínkách a bez lékařského dohledu. Důsledkem bývají silná bolest, krvácení a infekce nakažlivými nemocemi.

Současně se ví, že tato operace také vede k porodním komplikacím pro matku, snížení uspokojení při pohlavním styku, ale také k jeho větší bolestivosti.  Obřízka vede i k mnoha dalším dlouhodobým fyzickým zdravotním problémům, stejně jako k trablům duševním. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že celkové náklady na léčbu dívek a žen po FGM činily v roce 2018 1,4 miliardy dolarů.

Zatím neexistovaly žádné systematické důkazy o roli FGM v globální dětské úmrtnosti, tato práce je první, která ukazuje, že FGM ohrožuje při porodu nejen matku, ale také hrozí vyšší pravděpodobnost úmrtí dítěti.

Klíčovým sociálním rozměrem mrzačení ženských pohlavních orgánů je jeho dopad na manželství. Například v západní Africe ovlivňuje tato praxe možnosti žen uzavřít sňatek kvůli patriarchální kultuře a institucím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...