Legální je jen v pěti zemích, přesto ženská obřízka ročně zabije desítky tisíc žen, upozornila studie

Podle nové studie je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) v zemích, kde se ještě provádí, jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Každoročně kvůli němu zemře více než 44 tisíc žen a mladých dívek.

Ženská obřízka má v těchto zemích na svědomí více úmrtí než jakákoli jiná příčina s výjimkou  střevní infekce (obvykle v důsledku konzumace kontaminovaných potravin nebo vody), respirační infekce a malárie. Praktikuje se ve 28 zemích světa, v pěti z nich je legální.

Autoři výzkumu na základě svých zjištění žádají, aby se mrzačení ženských pohlavních orgánů v Mali, Malawi, Čadu, Sieře Leone i Libérii ocitlo mimo zákon. Právní změna podle nich může vést po čase i ke změně kultury. Současně uvádějí, že je třeba zvýšit úsilí o odstranění mrzačení ženských pohlavních orgánů v zemích, kde se praktikuje bez opory v zákoně.

Ženská obřízka nemá žádné výhody

Na výzkumu pracoval tým vědců z univerzit v Birminghamu a Exeteru, výsledky vydali v odborném časopise Scientific Reports. Analyzovali počty dívek, u nichž bylo poškozování pohlavních orgánů prováděno v Beninu, Burkina Fasu, Kamerunu, Čadu, Pobřeží slonoviny, Egyptě, Etiopii, Guineji, Keni, Mali, Nigeru, Nigérii, Senegalu, Sieře Leone a Tanzanii.

Spoluautor studie James Rockey z Birminghamské univerzity uvedl: „Naše výsledky ukazují, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je hlavní příčinou úmrtí dívek a mladých žen v zemích, kde se praktikuje. Trvalá změna ale vyžaduje změnu postoje k mrzačení ženských pohlavních orgánů v těchto komunitách.“

Zjistit přesná čísla je složité, ale odhady, k nimž výzkum dospěl, říkají, že kvůli tomuto zákroku zahyne ročně 44 320 dívek a žen. Ty, které přežijí, pak trpí mnoha dalšími zdravotními i duševními problémy, jimž ale vědci v tomto výzkumu nevěnovali pozornost, soustředili se pouze na úmrtí. Badatelé také zdůrazňují, že zákrok nepřináší žádné zdravotní výhody, protože se při něm odstraňuje zcela zdravá a funkční tkáň.

Přesto jsou autoři optimisté: „Máme opravdu důvod k optimismu. Výzkum v oblasti neinfekčních nemocí ukazuje, že účinné zásahy jsou možné. Problém je, že změna patriarchálních postojů často zaostává za jinými společenskými změnami. Důležitým prvním krokem by bylo, kdyby se FGM v zemích stala nezákonnou.“

Mnoho komplikací

Na celém světě žije v současné době více než 200 milionů žen a dívek, které obřízku podstoupily, mnohdy v nehygienických podmínkách a bez lékařského dohledu. Důsledkem bývají silná bolest, krvácení a infekce nakažlivými nemocemi.

Současně se ví, že tato operace také vede k porodním komplikacím pro matku, snížení uspokojení při pohlavním styku, ale také k jeho větší bolestivosti.  Obřízka vede i k mnoha dalším dlouhodobým fyzickým zdravotním problémům, stejně jako k trablům duševním. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že celkové náklady na léčbu dívek a žen po FGM činily v roce 2018 1,4 miliardy dolarů.

Zatím neexistovaly žádné systematické důkazy o roli FGM v globální dětské úmrtnosti, tato práce je první, která ukazuje, že FGM ohrožuje při porodu nejen matku, ale také hrozí vyšší pravděpodobnost úmrtí dítěti.

Klíčovým sociálním rozměrem mrzačení ženských pohlavních orgánů je jeho dopad na manželství. Například v západní Africe ovlivňuje tato praxe možnosti žen uzavřít sňatek kvůli patriarchální kultuře a institucím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...