Legální je jen v pěti zemích, přesto ženská obřízka ročně zabije desítky tisíc žen, upozornila studie

Podle nové studie je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) v zemích, kde se ještě provádí, jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Každoročně kvůli němu zemře více než 44 tisíc žen a mladých dívek.

Ženská obřízka má v těchto zemích na svědomí více úmrtí než jakákoli jiná příčina s výjimkou  střevní infekce (obvykle v důsledku konzumace kontaminovaných potravin nebo vody), respirační infekce a malárie. Praktikuje se ve 28 zemích světa, v pěti z nich je legální.

Autoři výzkumu na základě svých zjištění žádají, aby se mrzačení ženských pohlavních orgánů v Mali, Malawi, Čadu, Sieře Leone i Libérii ocitlo mimo zákon. Právní změna podle nich může vést po čase i ke změně kultury. Současně uvádějí, že je třeba zvýšit úsilí o odstranění mrzačení ženských pohlavních orgánů v zemích, kde se praktikuje bez opory v zákoně.

Ženská obřízka nemá žádné výhody

Na výzkumu pracoval tým vědců z univerzit v Birminghamu a Exeteru, výsledky vydali v odborném časopise Scientific Reports. Analyzovali počty dívek, u nichž bylo poškozování pohlavních orgánů prováděno v Beninu, Burkina Fasu, Kamerunu, Čadu, Pobřeží slonoviny, Egyptě, Etiopii, Guineji, Keni, Mali, Nigeru, Nigérii, Senegalu, Sieře Leone a Tanzanii.

Spoluautor studie James Rockey z Birminghamské univerzity uvedl: „Naše výsledky ukazují, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je hlavní příčinou úmrtí dívek a mladých žen v zemích, kde se praktikuje. Trvalá změna ale vyžaduje změnu postoje k mrzačení ženských pohlavních orgánů v těchto komunitách.“

Zjistit přesná čísla je složité, ale odhady, k nimž výzkum dospěl, říkají, že kvůli tomuto zákroku zahyne ročně 44 320 dívek a žen. Ty, které přežijí, pak trpí mnoha dalšími zdravotními i duševními problémy, jimž ale vědci v tomto výzkumu nevěnovali pozornost, soustředili se pouze na úmrtí. Badatelé také zdůrazňují, že zákrok nepřináší žádné zdravotní výhody, protože se při něm odstraňuje zcela zdravá a funkční tkáň.

Přesto jsou autoři optimisté: „Máme opravdu důvod k optimismu. Výzkum v oblasti neinfekčních nemocí ukazuje, že účinné zásahy jsou možné. Problém je, že změna patriarchálních postojů často zaostává za jinými společenskými změnami. Důležitým prvním krokem by bylo, kdyby se FGM v zemích stala nezákonnou.“

Mnoho komplikací

Na celém světě žije v současné době více než 200 milionů žen a dívek, které obřízku podstoupily, mnohdy v nehygienických podmínkách a bez lékařského dohledu. Důsledkem bývají silná bolest, krvácení a infekce nakažlivými nemocemi.

Současně se ví, že tato operace také vede k porodním komplikacím pro matku, snížení uspokojení při pohlavním styku, ale také k jeho větší bolestivosti.  Obřízka vede i k mnoha dalším dlouhodobým fyzickým zdravotním problémům, stejně jako k trablům duševním. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že celkové náklady na léčbu dívek a žen po FGM činily v roce 2018 1,4 miliardy dolarů.

Zatím neexistovaly žádné systematické důkazy o roli FGM v globální dětské úmrtnosti, tato práce je první, která ukazuje, že FGM ohrožuje při porodu nejen matku, ale také hrozí vyšší pravděpodobnost úmrtí dítěti.

Klíčovým sociálním rozměrem mrzačení ženských pohlavních orgánů je jeho dopad na manželství. Například v západní Africe ovlivňuje tato praxe možnosti žen uzavřít sňatek kvůli patriarchální kultuře a institucím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 12 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...