Slavná Lajka sice byla prvním živým tvorem na oběžné dráze Země, ale za hranici vesmíru (tedy výšku 100 kilometrů) se už před ní vydali jiní živočichové.
Vůbec prvním tvorem, který tuto hranici překonal, byly octomilky známé spíše jako vinné mušky – a to už v roce 1947. Stalo se to 20. února, když je tam vynesla upravená raketa V-2 odpálená z americké střelnice White Sands v Novém Mexiku. Mušky s ní vyletěly až do výšky 109 kilometrů a na rozdíl od Lajky se jim podařilo bezpečně vrátit zpět na Zemi.
Na hranici vesmíru se o dva roky později podíval makak rhesus Albert, také v původně německé vojenské raketě V-2. Kvůli problémům s padákem ale opice při návratu zahynula – Albert se v návratové hlavici udusil. Stejně dopadl i jeho nástupce, makak Albert II.
Ve stejné době testovali první lety zvířat do kosmu i sovětští vědci. I oni k tomu využili německou raketovou techniku – raketu R-1A, která byla sovětskou verzí rakety V-2. Hned první pokus vyšel, psi Cygan a Dežik se dostali do výšky 110 kilometrů a úspěšně se vrátili v kapsli zavěšené na padáku. Z dalších pokusných psů se stala držitelkou pomyslného rekordu v úspěšnosti fenka Odvažnaja, která absolvovala celkem pět výletů na hranici kosmu.
V rámci sovětských i amerických pokusů se takto do vesmíru dostala i další zvířata – například králík Marfušam, opičák Yorik nebo 11 laboratorních myší. Velkým úspěchem byla také americká mise z května 1952, při níž dvě myši Mildred a Albert a dvě opičky Patricia a Mike v hlavici rakety Aerobee dosáhly výšky přes 55 kilometrů, po celý let byly filmovány videokamerou, přečkaly rychlost 3200 km/h a nakonec bezpečně přistály.
Po Lajce…
Úspěch Lajky v listopadu 1957 zvedl obrovský zájem o to dostat zvíře na oběžnou dráhu, byla to totiž ideální cesta, jak otestovat technologie pro stejnou cestu lidského astronauta. Nebylo to však jednoduché, jak se přesvědčili hned v prosinci 1958 Američané – kotul Gordo zemřel při návratu kvůli selhání padáku.
Vůbec první psi, kteří se na rozdíl od Lajky, úspěšně vrátili z oběžné dráhy, byli Belka a Strelka, kteří odstartovali 19. srpna 1960. Stali se okamžitě legendami. Na palubě s nimi byli také potkani, myši a králík.
Obrovskou popularitu si získal také pětiletý šimpanz Ham, vůbec první lidoop ve vesmíru. Vzlétl ve zkušební kabině Mercury raketou Redstone dne 31. ledna 1961 k suborbitálnímu zkušebnímu letu do výšky 185 kilometrů. Let trval 16,5 minuty a přinesl Hamovi obrovskou popularitu. Dokonce tak velkou, že po návratu na Zem ještě přes 20 let žil v různých zoologických zahradách.
Pak následovala další zvířata, nejčastěji psi. Až 12. dubna1961 došlo k prvnímu letu člověka po oběžné dráze, legendou se stal Jurij Gagarin.
První vesmírné mňau
První kočkou ve vesmíru byla Félicette. Poslali ji tam Francouzi v roce 1963. Byla to potulná kočka z pařížských ulic. Podle některých zdrojů měl původně místo ní letět kocour Felix – ten ale prý vědcům před startem nakonec utekl.
Na začátku 70. let byli zase na vesmírnou stanici Skylab vysláni dva pavouci – Anitta a Arabella. Cílem bylo otestovat, jestli zvládnou dělat pavučiny ve stavu bez tíže. Ukázalo se, že ano.
A vyzkoušet zvířata v podmínkách bez gravitace chtěli i ruští vědci před třemi roky. Do vesmíru poslali gekony a zajímalo je, jestli se dokážou rozmnožit, gekoni ale nejspíš kvůli poruše systémů uhynuli.
Vesmírná zoo
V kosmu byly celkem desítky různých druhů zvířat, během biologických experimentů se tam tak dostaly želvy, larvy potemníků, mušky drosophilla a také mnoho druhů bakterií. Nejpestřejší zvířecí posádku donesly do vesmíru sovětské „biodružice“, celkem 11 strojů vyneslo do kosmu hlemýždě, krysy, ryby, žabky, mnoho druhů hmyzu nebo třeba zárodky křepelek či plísně.
V rámci československých programů to byly i české laboratorní speciálně odchované sterilně čisté myšky a japonské křepelky z Bratislavy.
