Lajka letí do vesmíru, s mezipřistáním v českých kinech

Šedesát let po skutečné Lajce se do vesmíru vydává i její animovaná jmenovkyně. Míří nejen do vesmíru, ale i do českých kin. Režisér a scenárista Aurel Klimt paroduje mimo jiné vesmírné soupeření Spojených států a bývalého Sovětského svazu, osud kosmonautky Lajky si ale upravil podle sebe. Snímek určený především starším dětem a mládeži vznikl v koprodukci České televize. V kinech startuje ve čtvrtek 2. listopadu.

Námět filmu vychází z divadelní hry, kterou Aurel Klimt nastudoval s herci Divadla v Dlouhé. „Natočit z toho loutkový sci-fi film jsem plánoval od začátku a reakce diváků na divadelní představení mě v tom jen utvrdila,“ uvedl režisér, který má na kontě třeba spolupráci na projektu Fimfárum. „Je jen málo prostředí, která mají ještě určité tajemství. A myslím, že si ho drží svět pod vodou a svět nad námi,“ doplnil, co ho na příběhu z osidlování vesmíru zaujalo.

Částečně vycházel ze skutečnosti i zažitých smyšlenek o vypuštění prvního živého tvora na oběžnou dráhu, přidal si k nim ale bláznivě fantaskní  příběh. Vypráví o pouličním voříškovi, který se stal průkopníkem sovětské kosmonautiky.

Tehdejší propaganda byla silná, všudypřítomná a absurdní, takže se z ní dá dělat s odstupem velice dobře sranda. Ústřední téma je ale o vztahu člověka a ostatních živých tvorů jak na Zemi, tak ve vesmíru.
Aurel Klimt

Na start rakety z kosmodromu Bajkonur ve snímku okamžitě zareaguje americké vesmírné středisko a do kosmu vystřelí šimpanze a konkurenční boj o ovládnutí vesmírného prostoru pokračuje vysláním dalších zvířat. Skutečná fena Lajka zemřela několik hodin po startu. Ta filmová přistane s ostatními zvířaty na planetě Qem, kde najde nový domov. Jejich idyla ovšem skončí s příchodem prvního člověka.

Nezmar Čtvrtníček, astronaut Táborský

Pro film vzniklo 65 loutek. Nevytvářel je ale Aurel Klimt sám. „Martinu Velíškovi jsem svěřil záporné postavy a pochmurné prostředí na Zemi, konkrétně v Rusku. Kladné postavy jsem si dělal sám a planetu Qem, kam se smyšlená Lajka dostane, zpracoval František Lipták,“ doplnil Klimt jména těch, kteří s ním na snímku pracovali. 

Natáčení trvalo přes deset let. „Už jsem ani nikomu moc neříkal, co dělám,“ přiznává Klimt, „vždycky přišla reakce: ‚Jo? Ještě?‘ Mysleli, že už je to dávno hotovo. A podobně to měli i další lidé ze štábu.“ K nim patřil například i Marek Doubrava z kapely Hm…, který složil filmovou hudbu.

Hlas pro Lajku našel Klimt u herečky Heleny Dvořákové, vilného nezmara Quirkrka se ujal Petr Čtvrtníček, sovětský kosmonaut Jurij Levobočkin mluví hlasem Karla Zimy a jeho amerického konkurenta Neila Knokauta namluvil Miroslav Táborský. 

Lajku na její první let do tuzemských kin vyprovodí 2. listopadu. K vidění bude i ve 3D. Do zákulisí vzniku filmu pak zájemce zavede výstava Lajka: od filmu k divadlu a zpět v Galerii Středočeského kraje. Začíná 12. listopadu  a potrvá měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
před 13 hhodinami

Umělcům prospívá, když jsou trošku pošramocení, míní Anna Geislerová

V herectví jsem náročná na sebe i na ostatní, přiznává Anna Geislerová. Věkem se přitom mění, jak svou profesi vnímá. Nejen o herectví mluvila s Janou Peroutkovou v pořadu Interview ČT24 speciál.
31. 3. 2026

V zájmu dítěte. ČT točí seriál o sociálních pracovnících jako detektivku

Česká televize natáčí nový detektivní seriál V zájmu dítěte. Zločiny v něm ale nevyšetřuje policie, nýbrž sociální pracovníci. Osmidílná novinka totiž sleduje úřadníky Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaného OSPOD. Ti řeší případy těch nejzranitelnějších obětí ve fiktivním malém městě.
31. 3. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026
Načítání...