Lajka letí do vesmíru, s mezipřistáním v českých kinech

Šedesát let po skutečné Lajce se do vesmíru vydává i její animovaná jmenovkyně. Míří nejen do vesmíru, ale i do českých kin. Režisér a scenárista Aurel Klimt paroduje mimo jiné vesmírné soupeření Spojených států a bývalého Sovětského svazu, osud kosmonautky Lajky si ale upravil podle sebe. Snímek určený především starším dětem a mládeži vznikl v koprodukci České televize. V kinech startuje ve čtvrtek 2. listopadu.

Námět filmu vychází z divadelní hry, kterou Aurel Klimt nastudoval s herci Divadla v Dlouhé. „Natočit z toho loutkový sci-fi film jsem plánoval od začátku a reakce diváků na divadelní představení mě v tom jen utvrdila,“ uvedl režisér, který má na kontě třeba spolupráci na projektu Fimfárum. „Je jen málo prostředí, která mají ještě určité tajemství. A myslím, že si ho drží svět pod vodou a svět nad námi,“ doplnil, co ho na příběhu z osidlování vesmíru zaujalo.

Částečně vycházel ze skutečnosti i zažitých smyšlenek o vypuštění prvního živého tvora na oběžnou dráhu, přidal si k nim ale bláznivě fantaskní  příběh. Vypráví o pouličním voříškovi, který se stal průkopníkem sovětské kosmonautiky.

Tehdejší propaganda byla silná, všudypřítomná a absurdní, takže se z ní dá dělat s odstupem velice dobře sranda. Ústřední téma je ale o vztahu člověka a ostatních živých tvorů jak na Zemi, tak ve vesmíru.
Aurel Klimt

Na start rakety z kosmodromu Bajkonur ve snímku okamžitě zareaguje americké vesmírné středisko a do kosmu vystřelí šimpanze a konkurenční boj o ovládnutí vesmírného prostoru pokračuje vysláním dalších zvířat. Skutečná fena Lajka zemřela několik hodin po startu. Ta filmová přistane s ostatními zvířaty na planetě Qem, kde najde nový domov. Jejich idyla ovšem skončí s příchodem prvního člověka.

Nezmar Čtvrtníček, astronaut Táborský

Pro film vzniklo 65 loutek. Nevytvářel je ale Aurel Klimt sám. „Martinu Velíškovi jsem svěřil záporné postavy a pochmurné prostředí na Zemi, konkrétně v Rusku. Kladné postavy jsem si dělal sám a planetu Qem, kam se smyšlená Lajka dostane, zpracoval František Lipták,“ doplnil Klimt jména těch, kteří s ním na snímku pracovali. 

Natáčení trvalo přes deset let. „Už jsem ani nikomu moc neříkal, co dělám,“ přiznává Klimt, „vždycky přišla reakce: ‚Jo? Ještě?‘ Mysleli, že už je to dávno hotovo. A podobně to měli i další lidé ze štábu.“ K nim patřil například i Marek Doubrava z kapely Hm…, který složil filmovou hudbu.

Hlas pro Lajku našel Klimt u herečky Heleny Dvořákové, vilného nezmara Quirkrka se ujal Petr Čtvrtníček, sovětský kosmonaut Jurij Levobočkin mluví hlasem Karla Zimy a jeho amerického konkurenta Neila Knokauta namluvil Miroslav Táborský. 

Lajku na její první let do tuzemských kin vyprovodí 2. listopadu. K vidění bude i ve 3D. Do zákulisí vzniku filmu pak zájemce zavede výstava Lajka: od filmu k divadlu a zpět v Galerii Středočeského kraje. Začíná 12. listopadu  a potrvá měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Vedle Sotudíové se akce zúčastnili například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 5 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 12 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
včera v 16:04‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
včeraAktualizovánovčera v 15:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.