Kvůli oteplování planety se želvám přestanou líhnout samci. Drtivě je zasáhne i zvyšování hladiny oceánů

Do konce století se mořským želvám téměř přestanou líhnout mláďata samčího pohlaví. Za feminizaci želv může globální změna klimatu, vysvětluje nejnovější studie mořských biologů.

Mořské želvy si během milionů let evoluce vyvinuly zvláštní mechanismus: pohlaví jejich mláďat záleží na tom, jaká je momentálně teplota.

V současné době je asi 52 procent mláďat karet obrovských samičího pohlaví, samci tvoří zbytek. S tím, jak budou kvůli změnám klimatu teploty stoupat, bude se samců želv líhnout čím dál méně.

Autoři studie z univerzity v Exeteru pracovali s několika scénáři Mezinárodního klimatického panelu. Vyplývá z nich, že asi 76 až 93 procent želvích mláďat bude mít v budoucnu samičí pohlaví. Vědci to popsali u populace želv žijících v západoafrické Guineji-Bissau. Předpokládají ale, že výsledky budou po celém světě velice podobné.

Dopad změny bude mít několik fází. Zpočátku se množství želv v oceánech zvýší, protože vejce bude klást víc samic. Současně se ale začne projevovat další dopad klimatických změn – stoupající hladiny oceánů zničí 33 až 43 procent míst, kde karety nyní vejce kladou. Ke konci století se ale obrátí i efekt většího množství samic. V oceánech zkrátka nebude dost samců, kteří by mohli oplodnit dostatečné množství samic.

Mizející pláže

„V budoucnosti budou karety čelit problémům spojeným se ztrátou životního prostředí i se zvyšujícími se teplotami,“ komentovala výsledky Rita Patriciová, která se na studii podílela. „Chladnější teploty na začátku a konci sezony zajistí, že alespoň některá mláďata budou mít samčí pohlaví,“ popisuje vědkyně.

Vyšší průměrné teploty ale povedou k větší úmrtnosti malých želviček. „Jak budou teploty růst, může se pro želvy stát přežití nemožným,“ varuje Patriciová.

Horší dopad než samotné vyšší teploty ale budou mít na populaci želv pláže zničené mořem – želvy nebudou mít šanci najít si jiná místa, kde by mohly snášet vejce. Řada populací totiž tuto činnost provádí na menších ostrůvcích, kde jsou v bezpečí před predátory. Rostoucí hladiny oceánů je ale o tato místa připraví.

Studie vyšla v odborném časopise Global Change Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 1 hhodinou

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 2 hhodinami

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
před 4 hhodinami

AI zkusila vyřešit Riemannovu hypotézu. Výsledek naznačuje, jak může brzy vypadat věda

Riemannova hypotéza patří mezi nejsložitější matematické problémy, které věda zná. Už přes 150 let marně čeká na vyřešení. Teď udělala významný pokrok umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

V Číně zemřelo další dítě po genové terapii. Lékaři to rok tajili

Druhý případ úmrtí po experimentální léčbě zaměřené na úpravu genů v krátké době hlásí Čína. Na oba upozornila západní média, čínští experti smrti dětí přiznali až posléze.
před 15 hhodinami

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 22 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
včera v 09:37

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.