Kvůli oteplování planety se želvám přestanou líhnout samci. Drtivě je zasáhne i zvyšování hladiny oceánů

Do konce století se mořským želvám téměř přestanou líhnout mláďata samčího pohlaví. Za feminizaci želv může globální změna klimatu, vysvětluje nejnovější studie mořských biologů.

Mořské želvy si během milionů let evoluce vyvinuly zvláštní mechanismus: pohlaví jejich mláďat záleží na tom, jaká je momentálně teplota.

V současné době je asi 52 procent mláďat karet obrovských samičího pohlaví, samci tvoří zbytek. S tím, jak budou kvůli změnám klimatu teploty stoupat, bude se samců želv líhnout čím dál méně.

Autoři studie z univerzity v Exeteru pracovali s několika scénáři Mezinárodního klimatického panelu. Vyplývá z nich, že asi 76 až 93 procent želvích mláďat bude mít v budoucnu samičí pohlaví. Vědci to popsali u populace želv žijících v západoafrické Guineji-Bissau. Předpokládají ale, že výsledky budou po celém světě velice podobné.

Dopad změny bude mít několik fází. Zpočátku se množství želv v oceánech zvýší, protože vejce bude klást víc samic. Současně se ale začne projevovat další dopad klimatických změn – stoupající hladiny oceánů zničí 33 až 43 procent míst, kde karety nyní vejce kladou. Ke konci století se ale obrátí i efekt většího množství samic. V oceánech zkrátka nebude dost samců, kteří by mohli oplodnit dostatečné množství samic.

Mizející pláže

„V budoucnosti budou karety čelit problémům spojeným se ztrátou životního prostředí i se zvyšujícími se teplotami,“ komentovala výsledky Rita Patriciová, která se na studii podílela. „Chladnější teploty na začátku a konci sezony zajistí, že alespoň některá mláďata budou mít samčí pohlaví,“ popisuje vědkyně.

Vyšší průměrné teploty ale povedou k větší úmrtnosti malých želviček. „Jak budou teploty růst, může se pro želvy stát přežití nemožným,“ varuje Patriciová.

Horší dopad než samotné vyšší teploty ale budou mít na populaci želv pláže zničené mořem – želvy nebudou mít šanci najít si jiná místa, kde by mohly snášet vejce. Řada populací totiž tuto činnost provádí na menších ostrůvcích, kde jsou v bezpečí před predátory. Rostoucí hladiny oceánů je ale o tato místa připraví.

Studie vyšla v odborném časopise Global Change Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 37 mminutami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 23 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...