Kvůli oteplování planety se želvám přestanou líhnout samci. Drtivě je zasáhne i zvyšování hladiny oceánů

Do konce století se mořským želvám téměř přestanou líhnout mláďata samčího pohlaví. Za feminizaci želv může globální změna klimatu, vysvětluje nejnovější studie mořských biologů.

Mořské želvy si během milionů let evoluce vyvinuly zvláštní mechanismus: pohlaví jejich mláďat záleží na tom, jaká je momentálně teplota.

V současné době je asi 52 procent mláďat karet obrovských samičího pohlaví, samci tvoří zbytek. S tím, jak budou kvůli změnám klimatu teploty stoupat, bude se samců želv líhnout čím dál méně.

Autoři studie z univerzity v Exeteru pracovali s několika scénáři Mezinárodního klimatického panelu. Vyplývá z nich, že asi 76 až 93 procent želvích mláďat bude mít v budoucnu samičí pohlaví. Vědci to popsali u populace želv žijících v západoafrické Guineji-Bissau. Předpokládají ale, že výsledky budou po celém světě velice podobné.

Dopad změny bude mít několik fází. Zpočátku se množství želv v oceánech zvýší, protože vejce bude klást víc samic. Současně se ale začne projevovat další dopad klimatických změn – stoupající hladiny oceánů zničí 33 až 43 procent míst, kde karety nyní vejce kladou. Ke konci století se ale obrátí i efekt většího množství samic. V oceánech zkrátka nebude dost samců, kteří by mohli oplodnit dostatečné množství samic.

Mizející pláže

„V budoucnosti budou karety čelit problémům spojeným se ztrátou životního prostředí i se zvyšujícími se teplotami,“ komentovala výsledky Rita Patriciová, která se na studii podílela. „Chladnější teploty na začátku a konci sezony zajistí, že alespoň některá mláďata budou mít samčí pohlaví,“ popisuje vědkyně.

Vyšší průměrné teploty ale povedou k větší úmrtnosti malých želviček. „Jak budou teploty růst, může se pro želvy stát přežití nemožným,“ varuje Patriciová.

Horší dopad než samotné vyšší teploty ale budou mít na populaci želv pláže zničené mořem – želvy nebudou mít šanci najít si jiná místa, kde by mohly snášet vejce. Řada populací totiž tuto činnost provádí na menších ostrůvcích, kde jsou v bezpečí před predátory. Rostoucí hladiny oceánů je ale o tato místa připraví.

Studie vyšla v odborném časopise Global Change Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...