Rok 2023 byl z hlediska počasí v mnoha oblastech rekordní. A týká se to i krup, ukázala nová zpráva Evropské laboratoře silných bouří.
Do Evropské databáze nebezpečných počasových jevů bylo za rok 2023 nahlášeno 9627 případů výskytu velkých krup – větších než dva centimetry. Případů velmi velkých krup, které jsou definovány velikostí pět a více centimetrů, bylo 1931. A 92krát vědci zaznamenali takzvané obří kroupy, velké nejméně deset centimetrů.
Všechny tyto tři metriky byly rekordní za celou historii pozorování. A rekordní je kromě samotného počtu případů výskytu i počet dnů, ve kterých se objevily. Konkrétně těch s velkými kroupami bylo 229, s velmi velkými 96 a s obřími kroupami třináct.
Evropa se mění
Příčinou rekordů je určitě zvyšující se efektivita sběru dat o výskytu těchto často velmi lokálních jevů. Současně ale bylo krup více i objektivně – loni byl totiž zaznamenán nezvykle vysoký počet případů dlouho existujících bouří s produkcí velkých krup nad rozsáhlejšími oblastmi.
Zatímco v roce 2022 bylo zaznamenáno pouze pět případů bouří s produkcí krup v pásu delším než dvě stě kilometrů, loni to bylo už třináct případů, z nichž v jednom případě šlo o supercelu, která přinášela kroupy v pásu dlouhém 686 kilometrů.
Nejvyšší počet případů výskytu velkých krup byl hlášen z Francie (1502) a Itálie (1468). Přitom ničivější krupobití se častěji vyskytla v Itálii, kde bylo pozorováno 596 případů velmi velkých a 67 případů obřích krup, zatímco ve Francii tyto počty činily 280, respektive deset. Z Itálie pochází 30,9 procenta z celkového počtu hlášení velmi velkých a 72,8 procenta obřích krup. Třetí zemí nejvíce zasaženou silným krupobitím bylo Německo s 1270 hlášeními, ve 142 případech šlo o velmi velké kroupy.
V Česku bylo hlášeno dvě stě případů, přičemž největší kroupy o velikosti osm centimetrů padaly v Klokočově v Moravskoslezském kraji 22. srpna. Z tohoto dne pochází také 49 hlášení, což je nejvyšší denní počet v loňském roce.
Až devatenáct centimetrů
A ještě jeden rekord byl loni v Evropě překonán, a to největší zdokumentovaná kroupa. Tento rekord přitom padl v Itálii hned dvakrát v průběhu pouhých pěti dnů – 19. července byla hlášena kroupa o velikosti šestnáct centimetrů, 24. července pak dokonce devatenáct centimetrů. V obou případech byly rozměry odhadnuty pomocí srovnávacích předmětů umístěných v blízkosti krup. Nebyly ale zvážené.
Nejtěžší oficiálně zvážená kroupa spadla 24. července a vážila 484 gramů, její průměr přitom dosahoval průměru „pouhých“ třinácti centimetrů. Lze tedy předpokládat, že největší kroupy pozorované 19. nebo 24. července vážily podstatně víc.
Obří kroupy padaly i v dalších zemích: ve Slovinsku dosáhly velikosti 13,8 centimetru, v Bulharsku a v Chorvatsku třinácti centimetrů, ve Francii, Španělsku a Bosně jedenácti centimetrů a v Německu a Rusku deseti centimetrů.
Kroupy poškozují ekonomiku
Silná krupobití s výskytem velkých krup měla i výrazné socioekonomické dopady. Nejméně 328 lidí bylo zraněno, většina z nich v Itálii. Skutečný počet bude ale pravděpodobně mnohem vyšší, protože lehčí zranění způsobená kroupami lidé buď ani nehlásí, anebo nejsou mediálně pokryta.
Kroupy způsobily také obrovské hospodářské škody. Podle zprávy pojišťovací společnosti Gallagher-RE šlo o zhruba tři miliardy dolarů, tedy v přepočtu asi sedmdesát miliard korun. Pro srovnání: rozpočet Ministerstva kultury České republiky byl roku 2023 18,5 miliardy korun. Celkové škody připsané konvektivním bouřím (tedy včetně škod způsobených větrem a deštěm) pak dosáhly asi dvanácti miliard dolarů, tedy asi 276 miliard korun.
Loňský rekordní počet krupobití v Evropě zapadá do dlouhodobého pozorovaného trendu zvyšování frekvence výskytu silných bouří doprovázených velkými kroupami na většině kontinentu, a to především v důsledku zvyšování vlhkosti vzduchu v nižších hladinách atmosféry – což je v souladu s projevy změny klimatu.
V severní Itálii je nárůst nejvyšší a velmi velké kroupy se tam v poslední dekádě vyskytují asi pětkrát častěji než v polovině minulého století. Opět je ale nutné zdůraznit, že i tady jde o hlášení: v době mobilních telefonů a rychlé internetové komunikace je mnohem snazší než v polovině dvacátého století.
Dva extrémy jako příklad
Z jednotlivých epizod stojí za vypíchnutí dva případy. Jednak spektakulární supercela ze 13. července, která vyprodukovala možná vůbec nejdelší pás s krupobitím, který kdy Evropu zasáhl. Bouře vznikla ve Slovinsku a přešla Chorvatskem, Maďarskem, Srbskem a zanikla nad východním Rumunskem. Přitom urazila délku 686 kilometrů a trvala devět hodin a patnáct minut. Největší kroupy přinesla do Slovinska (u Gorenja Lepa Vas o velikosti 13,8 centimetru), v srbském Vrbasu krupobití zranilo nejméně padesát lidí.
Vrcholem pak byl 24. červenec, kdy se sešlo 855 zpráv, tedy jen o tři méně, než činí dosavadní rekord z 24. června 2021 o výskytu velkých krup. Ty byly pozorovány ve Francii, Švýcarsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Rakousku, Česku a Slovensku. Ve 33 případech šlo o kroupy přesahující deset centimetrů v průměru.
Největší kroupy padaly v obci Azzano Decimo, kde šlo o výše zmíněný evropský rekord s devatenácti centimetry. Mimochodem, tato italská obec byla zasažena obřími kroupami podruhé během pouhých dvou let. S ohledem na prohlubující se změnu klimatu lze očekávat, že výskyt velkých krup bude v příštích letech dál stoupat.
