Vědci, kteří studují vymírání velkých savců, našli znepokojivý trend objevující se napříč kontinenty. Pokud bude pokračovat vymírání zvířat stejným tempem jako v současné době, pak by za pouhých několik století mohly být největšími pozemskými zvířaty krávy.
Rozšiřování se lidí po Zemi se odehrávalo ve stejné době, jako probíhalo vymírání megafauny, tedy těch největších zvířat, která chodila po planetě. Ať už šlo o mamuty nebo glyptodony (pásovci velcí jako automobil), mizeli ve stejné době, kdy se pravěcí lidé šířili z Afriky do zbytku světa.
„Existuje velmi jasný vzorec ve vymírání zvířat podle jejich velikosti; shoduje se s migrací hominidů z Afriky,“ uvádí hlavní autorka nové studie Felisa Smithová. Práci vydal prestižní vědecký časopis Science.
Trend je v historii jasně patrný a také logický; lidé kvůli masu lovili hlavně větší zvířata, ta menší byla schopná se před nimi ukrýt. Vědci zkoumali údaje o ubývání velkých pozemských zvířat za posledních 125 000 let – a tento trend byl pozorovatelný po celou dobu.
Zvířata v Americe se zmenšila desetinásobně
Jako výrazný ilustrační příklad může sloužit Severní Amerika. Do doby, než se na kontinent dostal člověk, byla průměrná hmotnost savců 98 kilogramů – v současnosti se pohybuje kolem 7,6 kilogramů. „Pokud bude tento trend pokračovat, během několika stovek let může být největším savcem na Zemi kráva s hmotností 900 kilogramů,“ předvídají vědci ve studii.
V praxi by to znamenalo, že všechna zvířata větší než krávy zkrátka vyhynou – tedy především sloni, žirafy a hroši. Že se přesně tohle děje, dokazuje i březnové uhynutí posledního samce severního bílého nosorožce, českého Sudána v Keni.
Na ochranu největších zvířat je i největší tlak
Pouhé předpovědi na základě statistiky ale vůbec nemusí nic znamenat. Na problém se dá totiž dívat i obrácenou optikou. Například vedoucí výzkumník Mezinárodního svazu ochrany přírody Thomas Brooks pro deník Guardian uvedl, že podle něj tento scénář není příliš pravděpodobný.
- Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature), IUCN, je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.
V praxi se podle něj totiž ukazuje, že právě ohrožení těch největších savců, jako jsou třeba sloni nebo nosorožci, vyvolává u veřejnosti také největší tlak na záchranu. Právě na jejich záchranu se nejlépe shánějí peníze, právě pro ně se nejsnadněji budují rezervace.
Mořským savcům se autoři zmíněné práce nevěnovali, jejich úbytek je v rámci této studie nezajímal. Největším savcem planety je přitom kytovec – plejtvák obrovský.
