Kozy na stromech přírodu neničí, ale pomáhají jí, popsala studie

Domestikované kozy představují pro divokou přírodu v mnoha částech světa zásadní pohromu. Nyní vědci ukázali, že tato zvířata mohou přírodě i pomáhat.

Vyprahlé jižní Maroko není zrovna životu pohostinným místem. Rostlin je zde tak málo, že podporují jen jednodušší a menší zvířata. S výjimkou koz, ty se dokáží živit i minimem trávy – a také listím, které roste vysoko na keřích a stromech. Kozám totiž jejich kopyta umožňují udržet se bezpečně nejen na skalách, ale také na větvích.

Místní lidé toho využívají a řadu stromů pro kozy dokonce lehce upravují, aby se jim tak lépe lezlo. Během podzimu, který je zde nejméně úrodným obdobím roku, kozy na stromech tráví tři čtvrtiny času. Až doposud se vědci domnívali, že kozy tímto způsobem ekosystém poškozují a omezují, nová studie španělských ekologů ale ukazuje, že tento vztah je mnohem komplikovanější a pro obě strany (kozy a stromy) svým způsobem prospěšný.

Olej pro lidi, plody pro kozy

Kozy nejčastěji lezou po argánii trnité, stromu, který je marockým endemitem – nikde jinde na světě neroste. Tento strom se dokázal neúrodnému prostředí dokonale přizpůsobit, lidé jej využívají kvůli vzácnému arganovému oleji. Ten se vyrábí z ořechů argánie, jež jsou ukryté v zeleném obalu, který vypadá jako veliká zelená oliva. Obal ořechu je pro kozy obrovskou pochoutkou, za níž se až na 10 metrů vysoké trnité stromy ochotně vydávají. Samotná semena (ořechy) však nesnáší.

Když zelenou dužinu z plodu okoušou, ořech pak vyplivnou na zem. Protože jsou stejně jako krávy přežvýkavci, musí plod dlouho zpracovávat. Transportují tedy semena daleko od místa, kde je strom, a šíří je dál, do míst, kam by je jen vítr nebo „normální okolnosti“ nikdy neodnesly.

Díky tomu, že jsou semena tak daleko od rodičovského stromu, získávají mnohem větší šanci, že se ujmou a vznikne tak nový strom. Pochopení tohoto mechanismu by mohlo pomoci s dalším rozšířením argánií, které trpí jak klimatickými změnami, tak i postupující erozí v místech, kde rostou.

Arganový olej je díky omezenému rozšíření stromů jedním z nejdražších na světě – na výrobu jediného litru je potřeba asi 30 kilogramů plodů argánie, což je přibližně objem pěti stromů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...