Kozy na stromech přírodu neničí, ale pomáhají jí, popsala studie

Domestikované kozy představují pro divokou přírodu v mnoha částech světa zásadní pohromu. Nyní vědci ukázali, že tato zvířata mohou přírodě i pomáhat.

Vyprahlé jižní Maroko není zrovna životu pohostinným místem. Rostlin je zde tak málo, že podporují jen jednodušší a menší zvířata. S výjimkou koz, ty se dokáží živit i minimem trávy – a také listím, které roste vysoko na keřích a stromech. Kozám totiž jejich kopyta umožňují udržet se bezpečně nejen na skalách, ale také na větvích.

Místní lidé toho využívají a řadu stromů pro kozy dokonce lehce upravují, aby se jim tak lépe lezlo. Během podzimu, který je zde nejméně úrodným obdobím roku, kozy na stromech tráví tři čtvrtiny času. Až doposud se vědci domnívali, že kozy tímto způsobem ekosystém poškozují a omezují, nová studie španělských ekologů ale ukazuje, že tento vztah je mnohem komplikovanější a pro obě strany (kozy a stromy) svým způsobem prospěšný.

Olej pro lidi, plody pro kozy

Kozy nejčastěji lezou po argánii trnité, stromu, který je marockým endemitem – nikde jinde na světě neroste. Tento strom se dokázal neúrodnému prostředí dokonale přizpůsobit, lidé jej využívají kvůli vzácnému arganovému oleji. Ten se vyrábí z ořechů argánie, jež jsou ukryté v zeleném obalu, který vypadá jako veliká zelená oliva. Obal ořechu je pro kozy obrovskou pochoutkou, za níž se až na 10 metrů vysoké trnité stromy ochotně vydávají. Samotná semena (ořechy) však nesnáší.

Když zelenou dužinu z plodu okoušou, ořech pak vyplivnou na zem. Protože jsou stejně jako krávy přežvýkavci, musí plod dlouho zpracovávat. Transportují tedy semena daleko od místa, kde je strom, a šíří je dál, do míst, kam by je jen vítr nebo „normální okolnosti“ nikdy neodnesly.

Díky tomu, že jsou semena tak daleko od rodičovského stromu, získávají mnohem větší šanci, že se ujmou a vznikne tak nový strom. Pochopení tohoto mechanismu by mohlo pomoci s dalším rozšířením argánií, které trpí jak klimatickými změnami, tak i postupující erozí v místech, kde rostou.

Arganový olej je díky omezenému rozšíření stromů jedním z nejdražších na světě – na výrobu jediného litru je potřeba asi 30 kilogramů plodů argánie, což je přibližně objem pěti stromů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 11 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 17 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 18 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 20 hhodinami
Načítání...