Koně osedlal, uprchnout nestihl. Nový objev z Pompejí ukazuje, jaká byla smrt v sopečném oblaku

Sopka, která v roce 79 po Kristu zničila Pompeje, zabíjela nejen jejich lidské obyvatele, ale také zvířata. Ukazuje to nový objev, jejž představili italští archeologové. Ve městě totiž objevili dokonale zachované zbytky osedlaného koně.

Archeologové koně našli v jednom z nejvíce zkoumaných míst Pompejí, ve slavné Vile tajemství. Jde o stavbu na okraji města zasaženou především popelem ze sopky, který celou budovu zasypal několikametrovou vrstvou. Ta celý objekt téměř na dva tisíce let izolovala před vzduchem i lovci pokladů.

Podle Massima Osanna, který archeologický výzkum v této oblasti vede, se muselo jednat o zvíře patřící nějakému vysoce postavenému vojenskému veliteli, s velkou pravděpodobností dokonce generálovi.

Sopka přinesla smrt

Když v roce 79 po Kristu vybuchla sopka Vesuv, byly Pompeje zasypané směsí žhavého popela a kamení. Obyvatele zasáhl oblak horkého plynu a rozžhavených skal – tento takzvaný pyroklastický proud se pohyboval tak rychle, že lidé nestihli uprchnout a zemřeli mnohdy na místech, kde žili. Erupce připravila o život tisíce místních.

Stejný osud postihl i doposud neznámého majitele koně. Archeologové odhadují, že muž erupci viděl a chtěl před ní uprchnout právě na tomto zvířeti. Kůň byl totiž připravený k cestě – měl sedlo i kompletní postroj. Pyroklastický oblak ale postupoval rychleji. 

Výzkumníci na místě nalezli také roztavené kousky bronzového kování a pozůstatky dalších dvou koní, ti ale byli neosedlaní.

Vila Tajemství, která leží na severním okraji Pompejí, patří k nejlépe zachovaným částem města – archeologové ji zkoumají už od roku 1909. V posledních letech ale vydává díky lepším detekčním technologiím světu spoustu nových objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 12 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 14 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...