Koně osedlal, uprchnout nestihl. Nový objev z Pompejí ukazuje, jaká byla smrt v sopečném oblaku

Sopka, která v roce 79 po Kristu zničila Pompeje, zabíjela nejen jejich lidské obyvatele, ale také zvířata. Ukazuje to nový objev, jejž představili italští archeologové. Ve městě totiž objevili dokonale zachované zbytky osedlaného koně.

Archeologové koně našli v jednom z nejvíce zkoumaných míst Pompejí, ve slavné Vile tajemství. Jde o stavbu na okraji města zasaženou především popelem ze sopky, který celou budovu zasypal několikametrovou vrstvou. Ta celý objekt téměř na dva tisíce let izolovala před vzduchem i lovci pokladů.

Podle Massima Osanna, který archeologický výzkum v této oblasti vede, se muselo jednat o zvíře patřící nějakému vysoce postavenému vojenskému veliteli, s velkou pravděpodobností dokonce generálovi.

Sopka přinesla smrt

Když v roce 79 po Kristu vybuchla sopka Vesuv, byly Pompeje zasypané směsí žhavého popela a kamení. Obyvatele zasáhl oblak horkého plynu a rozžhavených skal – tento takzvaný pyroklastický proud se pohyboval tak rychle, že lidé nestihli uprchnout a zemřeli mnohdy na místech, kde žili. Erupce připravila o život tisíce místních.

Stejný osud postihl i doposud neznámého majitele koně. Archeologové odhadují, že muž erupci viděl a chtěl před ní uprchnout právě na tomto zvířeti. Kůň byl totiž připravený k cestě – měl sedlo i kompletní postroj. Pyroklastický oblak ale postupoval rychleji. 

Výzkumníci na místě nalezli také roztavené kousky bronzového kování a pozůstatky dalších dvou koní, ti ale byli neosedlaní.

Vila Tajemství, která leží na severním okraji Pompejí, patří k nejlépe zachovaným částem města – archeologové ji zkoumají už od roku 1909. V posledních letech ale vydává díky lepším detekčním technologiím světu spoustu nových objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 1 hhodinou

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled