Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak. Zatím se revoluční léčba jen testuje

Do příštích pěti let by mohl na trh přijít lék na nejběžnější příčinu ztráty zraku. Podle britských médií to tvrdí vědci po oznámení úspěchu historického klinického testu. V něm lékaři vrátili zrak dvěma pacientům, když použili kmenové buňky na obnovu jedné z částí sítnice.

Postarší dvojice měla vážné zrakové vady v důsledku tzv. věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), při níž přestávají pracovat buňky ve žluté skvrně (makula), tedy místě nejostřejšího vidění. Zrak obou seniorů se podle jejich lékaře zhoršoval a před terapií nebyli schopni rozeznat knihu, natož jednotlivá písmena. Rok po zákroku dokážou číst nebo rozeznávat tváře, které předtím viděli jen jako šedavé skvrny, napsal deník The Guardian.

Návrat zraku obstarala „záplata“ v podobě kmenových buněk. Jde o vůbec první aplikaci takovéto metody a postaralo se o ni Londýnské centrum na léčbu slepoty, které vedou profesoři Pete Coffey z University College London (UCL) a Lyndon da Cruz, oční chirurg z nemocnice Moorfields Eye Hospital.

Výsledky léčby se zatím dostavily u malého počtu pacientů, ale první zjištění jsou slibná vzhledem k její bezpečnosti či použití u jiných problémů způsobujících slepotu, citoval autory výzkumu web deníku The Independent. Zákrok s kmenovými buňkami by prý mohl být v budoucnu stejně běžný jako operace při šedém zákalu.

„Tato studie představuje opravdový pokrok regenerativní medicíny a otvírá bránu pro nové možnosti léčby osob s AMD,“ řekl profesor Coffey. „Doufáme, že to povede k běžně dostupné terapii, která by mohla být pro britské pacienty připravena během budoucích pěti let,“ dodal. Kvůli AMD se podle The Guardian jen v Británii zhoršuje zrak 600 000 až 700 000 lidem a v rozvinutém světě jde údajně o nejčastější příčinu oslepnutí.

Coffey a da Cruz usilovali ve svém testu o vyléčení deseti osob s takzvanou „mokrou“ formou AMD. Ta spočívá v náhlém unikání krve z cév, což vede k poškození buněk žluté skvrny, klíčové části sítnice. Oběma zmíněným pacientům byl do jednoho oka implantován shluk kmenových buněk upravených tak, aby se vyvinuly do buněk zajišťujících správnou činnost makuly.

Úspěch je větší, než vědci čekali

Výsledné zlepšení zraku je podle Coffeye výraznější, než vědci očekávali. „Říkali jsme si, že u tří (z deseti pacientů) by se zrak mohl zlepšit o tři řádky. Na čtení to už nejspíš nebude,“ popisoval profesor s odkazem na řádky tabulky, s níž doktoři v ordinacích testují výkonnost očí. „První pacient má zlepšení o šest řádků a druhý o pět… Oba opravdu čtou,“ líčil Coffey úspěch pokusu.

„Po operaci se můj zrak zlepšil natolik, že si mohu číst noviny a pomáhat své ženě na zahradě,“ řekl listu The Guardian 86letý pacient Douglas Waters. „Je vynikající, co ten tým dokázal, a cítím se hrozně šťastný, že mi byl zrak vrácen,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...