Klimatizace v kancelářských budovách chrlí do okolí nebezpečné látky, ukázal výzkum

Vzduch, který se ve velkoměstech dostává ven z kancelářských budov, může do okolí uvolňovat spoustu znečištění. Jak moc, to popsali vědci z americké Purdue University.

Kancelářské budovy chrlí do okolí takzvané těkavé organické sloučeniny neboli VOC. Jsou známé tím, že mohou poškozovat lidské zdraví nebo ozonovou vrstvu. Tím, že unikají z domů, pravděpodobně přispívají k významnému zatížení městské atmosféry těmito chemikáliemi. Vědci v tomto výzkumu provedli přímá měření toho, jak vypadá výměna znečišťujících látek mezi budovou a jejím okolím; využili na to nejcitlivější dostupné měřicí přístroje. A zjistili, že budovy uvolňují do okolí více znečištění, než se dostává dovnitř.

Vliv výměny vzduchu mezi vnitřním a venkovním ovzduším na znečištění ovzduší ve městech je podle autorů pořád dost nepochopenou záležitostí, zejména u moderních budov, které jsou vybavené chytrými ventilačními systémy. Řada studií prokázala, že doprava, průmyslové a přírodní emise mají silný dopad na znečištění městského ovzduší. Ale vliv interakce látek znečišťujících městské ovzduší s budovami se často přehlížel.

Moderní větrání je složitý a vysoce účinný systém

Moderní veřejné a komerční budovy jsou obvykle vybaveny systémy vytápění, větrání a klimatizace, označují se zkratkou HVAC. Ty zajišťují lepší kvalitu vzduchu uvnitř budov a současně to, aby lidem uvnitř nebylo ani horko, ani zima. Vzduch se při tomto čištění a zahřívání nebo ochlazování prohání opakovaně celou stavbou, což může měnit jeho složení tím, že se stýká s nejrůznějšími částmi budov.

„Aby byly splněny požadavky na větrání budov a tepelnou pohodu, dochází k aktivní výměně značného množství vzduchu mezi budovou a okolní městskou atmosférou. Tato dynamická výměna vzduchu může mít významné důsledky pro kvalitu ovzduší ve městech v důsledku přenosu a přeměny znečišťujících látek jak mezi vnitřními a venkovními prostory, tak mezi venkovními prostory, zejména v hustě osídlených městech,“ vysvětlují autoři studie. Jejich výzkum zjistil, že koncentrace těkavých organických látek v interiérech jsou 2- až 15krát vyšší než venku a že na jednotku plochy jsou emise těkavých organických látek z budov srovnatelné s emisemi z dopravy nebo průmyslu.

Kanceláře jsou významným zdrojem emisí látek, které se jmenují reaktivní monoterpeny a siloxany, do venkovního prostředí. Siloxany se používají v deodorantech, parfémech, pleťových vodách a výrobcích pro péči o vlasy, monoterpeny se zase využívají jako aroma v nejrůznějších spotřebních produktech. „Chování vzduchu a znečištění v budově se dynamicky měnilo v závislosti na obsazenosti a podmínkách větrání budovy,“ uvedli vědci. „Naše výsledky ukazují, že budovy mohou přímo ovlivňovat kvalitu ovzduší ve městech díky značné výměně vzduchu mezi venkovním a vnitřním prostředím.“

Pokud jde o to, co lze udělat pro zmírnění emisí VOC z budov, navrhují vědci, že je třeba se více zaměřit na odstraňování těchto látek v systémech, které používají k filtraci uhlíkové filtry. Pomoci by také mohlo, kdyby se v kancelářích obecně používalo méně spotřebních výrobků a výrobků osobní péče s nízkými emisemi VOC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 22 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 23 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled