Klimatizace v kancelářských budovách chrlí do okolí nebezpečné látky, ukázal výzkum

Vzduch, který se ve velkoměstech dostává ven z kancelářských budov, může do okolí uvolňovat spoustu znečištění. Jak moc, to popsali vědci z americké Purdue University.

Kancelářské budovy chrlí do okolí takzvané těkavé organické sloučeniny neboli VOC. Jsou známé tím, že mohou poškozovat lidské zdraví nebo ozonovou vrstvu. Tím, že unikají z domů, pravděpodobně přispívají k významnému zatížení městské atmosféry těmito chemikáliemi. Vědci v tomto výzkumu provedli přímá měření toho, jak vypadá výměna znečišťujících látek mezi budovou a jejím okolím; využili na to nejcitlivější dostupné měřicí přístroje. A zjistili, že budovy uvolňují do okolí více znečištění, než se dostává dovnitř.

Vliv výměny vzduchu mezi vnitřním a venkovním ovzduším na znečištění ovzduší ve městech je podle autorů pořád dost nepochopenou záležitostí, zejména u moderních budov, které jsou vybavené chytrými ventilačními systémy. Řada studií prokázala, že doprava, průmyslové a přírodní emise mají silný dopad na znečištění městského ovzduší. Ale vliv interakce látek znečišťujících městské ovzduší s budovami se často přehlížel.

Moderní větrání je složitý a vysoce účinný systém

Moderní veřejné a komerční budovy jsou obvykle vybaveny systémy vytápění, větrání a klimatizace, označují se zkratkou HVAC. Ty zajišťují lepší kvalitu vzduchu uvnitř budov a současně to, aby lidem uvnitř nebylo ani horko, ani zima. Vzduch se při tomto čištění a zahřívání nebo ochlazování prohání opakovaně celou stavbou, což může měnit jeho složení tím, že se stýká s nejrůznějšími částmi budov.

„Aby byly splněny požadavky na větrání budov a tepelnou pohodu, dochází k aktivní výměně značného množství vzduchu mezi budovou a okolní městskou atmosférou. Tato dynamická výměna vzduchu může mít významné důsledky pro kvalitu ovzduší ve městech v důsledku přenosu a přeměny znečišťujících látek jak mezi vnitřními a venkovními prostory, tak mezi venkovními prostory, zejména v hustě osídlených městech,“ vysvětlují autoři studie. Jejich výzkum zjistil, že koncentrace těkavých organických látek v interiérech jsou 2- až 15krát vyšší než venku a že na jednotku plochy jsou emise těkavých organických látek z budov srovnatelné s emisemi z dopravy nebo průmyslu.

Kanceláře jsou významným zdrojem emisí látek, které se jmenují reaktivní monoterpeny a siloxany, do venkovního prostředí. Siloxany se používají v deodorantech, parfémech, pleťových vodách a výrobcích pro péči o vlasy, monoterpeny se zase využívají jako aroma v nejrůznějších spotřebních produktech. „Chování vzduchu a znečištění v budově se dynamicky měnilo v závislosti na obsazenosti a podmínkách větrání budovy,“ uvedli vědci. „Naše výsledky ukazují, že budovy mohou přímo ovlivňovat kvalitu ovzduší ve městech díky značné výměně vzduchu mezi venkovním a vnitřním prostředím.“

Pokud jde o to, co lze udělat pro zmírnění emisí VOC z budov, navrhují vědci, že je třeba se více zaměřit na odstraňování těchto látek v systémech, které používají k filtraci uhlíkové filtry. Pomoci by také mohlo, kdyby se v kancelářích obecně používalo méně spotřebních výrobků a výrobků osobní péče s nízkými emisemi VOC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...