Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Klimatická krize má řešení: podle švýcarských vědců je nutné vysadit bilion stromů
Místa na takové lesy je podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, na planetě dost – bylo by třeba asi devět milionů kilometrů čtverečních. Znamenalo by to obohatit asi 3 biliony stromů, které dnes na naší planetě rostou, o další bilion.
Vědci spočítali, že během několika desetiletí by tyto nové stromy přeměnily na biomasu téměř 750 miliard metrických tun oxidu uhličitého, který by jinak přispíval k oteplování Země. To odpovídá přibližně množství, které lidstvo vypustilo do atmosféry za posledních 25 let.
Rychlé, účinné, prospěšné
Tento proces by probíhal nesmírně rychle, vysvětlují experti. Mladé stromy totiž z atmosféry využívají větší množství oxidu uhličitého než starší stromy. Přitom největší potenciál pro zachytání CO2 mají tropické oblasti.
„Tohle je zdaleka nejlevnější řešení klimatické změny – tisíckrát levnější – a současně nejefektivnější,“ uvedl spoluautor práce Thomas Crowther, klimatolog ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu.
V práci, na níž se podílel, je také popsáno, kterých šest států má nejvíce místa na vysazování nových stromů, aniž by to ohrozilo jejich ekonomiky. Jsou to Rusko, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Brazílie a Čína.
Výsadba nových stromů by zpomalila ničení biodiverzity
Ještě než se profesor Crowther zaměřil na tento výzkum, zkoumal jiné cesty, jak zmírnit a zpomalit klimatické změny, než je snižování emisí – jednou z nich byl například přechod od konzumování masa k vegetariánství. Teď ale dospěl k závěru, že je vysazování stromů ještě mnohem efektivnější, protože stromy dokážou ze vzduchu vysát tak obrovské množství oxidu uhličitého.
S jeho pohledem souhlasí také ekolog Thomas Lovejoy, který se na tomto výzkumu nepodílel. Podle něj je to úžasný přístup, protože by měl ještě další pozitivní dopad: vysazování nových stromů by totiž pomohlo zpomalit ničení biodiverzity.
Profesor Crowther ale současně dodává, že „jeho“ řešení není samospasitelné a nefunguje izolovaně: nebude fungovat, pokud se současně nebudou snižovat emise oxidu uhličitého. „Rozhodně je to monumentální výzva, ale to jsou rozměry klimatické změny také,“ dodal.
