Pokud děti v prvních tisíci dnech svého života jedí méně cukru, může to u nich snížit riziko vzniku závažných onemocnění v dospělosti. Naznačuje to výzkum, o kterém na svých internetových stránkách informuje britská stanice BBC. Jeho autoři zkoumali dopady, jaké mělo v Británii ukončení přídělů na cukr v letech po druhé světové válce.
Odborníci předpokládají, že prvních tisíc dnů života, tedy období od početí do druhých narozenin, je klíčových pro to, jak na tom člověk bude se zdravím později v životě. Toto období je také důležité v tom ohledu, jestli se u lidí rozvine slabost pro sladké.
BBC píše, že vědci využili „přirozeného experimentu“, který se odehrál v letech, kdy se Británie vzpamatovávala z druhé světové války a kdy skončily příděly potravin. Když v září 1953 přestal být na příděl cukr, jeho spotřeba se téměř okamžitě zvýšila zhruba ze 41 gramů (více než osm kostek) za den na 80 gramů denně.
Vědci analyzovali databázi britské biobanky a našli v ní 60 tisíc lidí, kteří se narodili mezi lety 1951 a 1956 a jejichž zdraví bylo pravidelně sledováno. Díky tomu získali přehled o zdravotním stavu těch, kteří se narodili v době existence přídělového systému, i těch, kdo přišli na svět krátce po jeho zrušení. Obě skupiny v následujících dekádách zažily stejné proměny společnosti, klíčovým rozdílem byla mezi nimi ale míra konzumace cukru v raném dětství.
Zdravotní dluh z prvních tisíc dnů
Z analýzy vyplynulo, že u lidí, kteří zažili přídělový systém, bylo o třicet procent nižší riziko vzniku obezity než u lidí počatých po zrušení omezení na cukr. U obou skupin nepřekvapivě s věkem stouplo riziko vzniku cukrovky druhého typu, ale u „dětí, které nebyly krmené cukrem“, se tato nemoc rozvinula v průměru o čtyři roky později. Také potíže s vysokým krevním tlakem se u nich projevily o dva roky později. Počet lidí, kteří měli v raném dětství omezený příjem cukru a kteří ve středním věku onemocněli cukrovkou, byl o 35 procent nižší než v případě dětí „vyrůstajících na cukru“. V případě vysokého krevního tlaku jich bylo o 20 procent méně.
Nejlepší výsledky měli ti, kteří měli omezený příjem cukru jak v době nitroděložního vývoje, tak při zavádění pevné stravy.
Sladký hřích
Tadeja Gračnerová z University of Southern California, která se na studii podílela, uvedla, že konzumace cukru v raném dětství může ovlivnit metabolismus a to, jak tělo reaguje na jídlo v průběhu života. Je podle ní možné, že děti, které jedí cukr v prvních měsících života, si vypěstují celoživotní oblibu sladkých jídel.
„Výsledky studií ukazují, že ačkoliv většina lidí má ráda sladké, významná konzumace sladkého v raném dětství může tuto preferenci posílit,“ uvedla Gračnerová. Podotýká, že je v pořádku, když si lidé občas a v rozumné míře dopřejí dort, bonbon nebo sušenky, ale zároveň připomíná, že omezit dětem cukr znamená „dát jim to nejlepší do života“. Připouští, že vyhnout se cukru je těžké vzhledem k tomu, že ho výrobci potravin přidávají i do potravin určených pro kojence a batolata.
Dospělí s průměrnou fyzickou aktivitou by podle doporučení zdravotníků měli za den přijmout maximálně 50 gramů volného cukru, tedy cukru, který se přidává do potravin a nápojů nebo se přirozeně vyskytuje v medu, sirupech a neslazených ovocných a zeleninových šťávách. Děti do 18 let by měly jíst méně než 25 gramů cukru.
