Když člověk není včas vystavený mikrobům, imunita strádá. Nový český výzkum to potvrzuje

K léčbě autoimunitních chorob může přispět výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Na myších popsali obranné buněčné mechanismy, které lze spustit pomocí mikrobů.

Takzvané receptorové molekuly Toll mají důležitou roli v imunitním systému. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost různých mikrobů. Akademie věd uvedla, že podle takzvané „hygienické hypotézy“ může být nárůst autoimunitních onemocnění způsoben tím, že někteří lidé nejsou v raném dětství dostatečně vystaveni mikrobům. Tehdy se totiž imunitní systém „učí“ fungovat a tato zkušenost je pro něj důležitá. Právě interakce receptorů Toll s mikroby podle vědců umí pozitivně ovlivnit imunologické procesy. Průběh těchto procesů je ale dosud nejasný.

Při autoimunitních onemocněních, například cukrovce prvního typu, poškozuje imunitní reakce vlastní buňky. Hlavními viníky tohoto útoku jsou imunitní buňky zvané T lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním.

Aby tyto T lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů, popsal šéf výzkumného týmu Dominik Filipp. „Poruchy tohoto děje vedou k tomu, že některé potenciálně nebezpečné T lymfocyty v imunitním systému zůstávají a vyvolávají závažná autoimunitní onemocnění,“ doplnil.

Co (ne)dělají školící buňky

Nyní vědci při experimentech na myších prokázali, že „školící“ buňky v brzlíku mají na svém povrchu právě receptory Toll. Po jejich odstranění zjistili u myší vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a diabetu prvního typu. Stimulace mladých myšek složkami mikrobů – bakterií a virů – přímo v brzlíku naopak posílila obranu proti tomuto typu onemocnění. Vědci obrannou reakci spouští přírodními i syntetickými mikrobiálními prostředky. Podle AV by tento postup mohl přispět k prevenci autoimunitních onemocnění.

Článek o výzkumu v květnu publikoval časopis Nature Communications. Postup nyní prochází dalšími testy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 14 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...