Když člověk není včas vystavený mikrobům, imunita strádá. Nový český výzkum to potvrzuje

K léčbě autoimunitních chorob může přispět výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Na myších popsali obranné buněčné mechanismy, které lze spustit pomocí mikrobů.

Takzvané receptorové molekuly Toll mají důležitou roli v imunitním systému. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost různých mikrobů. Akademie věd uvedla, že podle takzvané „hygienické hypotézy“ může být nárůst autoimunitních onemocnění způsoben tím, že někteří lidé nejsou v raném dětství dostatečně vystaveni mikrobům. Tehdy se totiž imunitní systém „učí“ fungovat a tato zkušenost je pro něj důležitá. Právě interakce receptorů Toll s mikroby podle vědců umí pozitivně ovlivnit imunologické procesy. Průběh těchto procesů je ale dosud nejasný.

Při autoimunitních onemocněních, například cukrovce prvního typu, poškozuje imunitní reakce vlastní buňky. Hlavními viníky tohoto útoku jsou imunitní buňky zvané T lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním.

Aby tyto T lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů, popsal šéf výzkumného týmu Dominik Filipp. „Poruchy tohoto děje vedou k tomu, že některé potenciálně nebezpečné T lymfocyty v imunitním systému zůstávají a vyvolávají závažná autoimunitní onemocnění,“ doplnil.

Co (ne)dělají školící buňky

Nyní vědci při experimentech na myších prokázali, že „školící“ buňky v brzlíku mají na svém povrchu právě receptory Toll. Po jejich odstranění zjistili u myší vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a diabetu prvního typu. Stimulace mladých myšek složkami mikrobů – bakterií a virů – přímo v brzlíku naopak posílila obranu proti tomuto typu onemocnění. Vědci obrannou reakci spouští přírodními i syntetickými mikrobiálními prostředky. Podle AV by tento postup mohl přispět k prevenci autoimunitních onemocnění.

Článek o výzkumu v květnu publikoval časopis Nature Communications. Postup nyní prochází dalšími testy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...