Když člověk není včas vystavený mikrobům, imunita strádá. Nový český výzkum to potvrzuje

K léčbě autoimunitních chorob může přispět výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Na myších popsali obranné buněčné mechanismy, které lze spustit pomocí mikrobů.

Takzvané receptorové molekuly Toll mají důležitou roli v imunitním systému. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost různých mikrobů. Akademie věd uvedla, že podle takzvané „hygienické hypotézy“ může být nárůst autoimunitních onemocnění způsoben tím, že někteří lidé nejsou v raném dětství dostatečně vystaveni mikrobům. Tehdy se totiž imunitní systém „učí“ fungovat a tato zkušenost je pro něj důležitá. Právě interakce receptorů Toll s mikroby podle vědců umí pozitivně ovlivnit imunologické procesy. Průběh těchto procesů je ale dosud nejasný.

Při autoimunitních onemocněních, například cukrovce prvního typu, poškozuje imunitní reakce vlastní buňky. Hlavními viníky tohoto útoku jsou imunitní buňky zvané T lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním.

Aby tyto T lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů, popsal šéf výzkumného týmu Dominik Filipp. „Poruchy tohoto děje vedou k tomu, že některé potenciálně nebezpečné T lymfocyty v imunitním systému zůstávají a vyvolávají závažná autoimunitní onemocnění,“ doplnil.

Co (ne)dělají školící buňky

Nyní vědci při experimentech na myších prokázali, že „školící“ buňky v brzlíku mají na svém povrchu právě receptory Toll. Po jejich odstranění zjistili u myší vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a diabetu prvního typu. Stimulace mladých myšek složkami mikrobů – bakterií a virů – přímo v brzlíku naopak posílila obranu proti tomuto typu onemocnění. Vědci obrannou reakci spouští přírodními i syntetickými mikrobiálními prostředky. Podle AV by tento postup mohl přispět k prevenci autoimunitních onemocnění.

Článek o výzkumu v květnu publikoval časopis Nature Communications. Postup nyní prochází dalšími testy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 7 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
včera v 16:31

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
včera v 15:56

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.