Kdyby celý svět spotřebovával zdroje po vzoru Dubaje, nestačí lidstvu ani pět planet

Současné tempo, jakým lidstvo spotřebovává přírodní zdroje, podle nové studie v časopisu Nature Sustainability výrazně převyšuje schopnost planety obnovovat biomasu. Zjednodušeně: lidstvo toho projí víc, než planeta vytvoří, a žije tak na ekologický dluh. Krajní případ představuje Dubaj.

Autoři ve své práci zdůrazňují, že je zapotřebí přejít k udržitelnějšímu způsobu života, který nebude spotřebovávat tolik obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Současně upozorňují, že bohatší země jsou před dopady těchto změn zatím chráněny, hlavní tíhu v současné době nesou chudší národy.

Vědci uvádějí, že aby bylo zajištěné zabezpečení biologických zdrojů, musí mít země buď přístup k dostatečným zdrojům na svém území, aby mohla uspokojit poptávku svého obyvatelstva, nebo musí mít finanční prostředky na nákup těchto zdrojů na mezinárodním trhu.

Ti, kteří nesplní ani jedno z těchto kritérií, čelí tomu, co autoři studie nazývají „ekologickou pastí chudoby“. Pokud do ní spadnou, mají problém zajistit pro své obyvatele dostatek potravin, stavebních materiálů ale i dalších nezbytných zdrojů potřebných pro život.

Udržitelně už žije jen menšina lidstva

Aby autoři studie určili procento světové populace, která postrádá zabezpečení zdrojů, popsali všechny země podle jejich „ekologického deficitu“. Tento pojem je pro ně klíčový a definují ho jako míru toho, jak moc spotřeba států převyšuje schopnost tamního ekosystému obnovovat se.

Na základě této analýzy výzkumníci rozdělili státy do skupin s vysokým a nízkým deficitem, a vysokou a nízkou rezervou. Když tato data porovnali s hrubým domácím produktem každé země na hlavu, dokázali rozeznat státy, kterým chybí jak biologické zdroje, tak i ekonomická síla, aby dokázaly zajistit potřeby svých obyvatel.

Podle jejich analýzy žilo v zemích, které v roce 1980 spadly do ekologické pasti chudoby, zhruba 2,5 miliardy lidí, tedy asi 57 procent světové populace. Situace se ale postupně zhoršovala a do roku 2017 se už tento počet zvýšil na 5,4 miliardy, což je 72 procent světové populace.

Údaje z této studie nepříliš překvapivě ukázaly, že obyvatelé vysokopříjmových zemí s vysokým ekologickým deficitem bývají současně největšími spotřebiteli. Přestože tvoří pouhých 14 procent světové populace, spotřebovávají tito lidé 52 procent zdrojů planety.

Autoři práce odhadují, že kdyby všichni na Zemi měli spotřebu jako v těchto zemích, pak by lidstvo využilo 367 procent biokapacity planety, tedy v nadsázce „tři Země“. Tak daleko se zatím lidstvo nedostalo: roku 2017 spotřebovalo 173 procent biokapacity planety. I v tomto ohledu se ale situace zhoršuje, protože roku 1980 šlo „jen“ 119 procent.

Nejhorší z nejhorších

Dokonce i v rámci skupiny bohatých států se najdou některé, které vynikají v neudržitelné spotřebě přírodních zdrojů. Autoři například vypočítali, že kdyby všichni na světě spotřebovávali zdroje stejným tempem jako Dubaj, potřebovalo by lidstvo každoročně 560 procent biologických zdrojů Země.

Aby mohla být spotřeba v těchto zemích tak vysoká, zajišťuje v současné době nákup zdrojů ze zahraničí; s tím, jak dostupnost zdrojů kvůli vzrůstajícím cenám stoupá, ocitají se chudší státy v čím dál komplikovanější situaci.

Nejistota ohledně dostupných zdrojů je nyní podle autorů rostoucí hrozbou pro všechny země. Najít řešení tohoto problému nebude snadné, i když autoři zdůrazňují několik prostředků, jimiž by bylo možné situaci napravit – mimo jiné mezi ně patří postupné vyřazování fosilních paliv, konzumace menšího množství živočišných potravin nebo rodiny s menším počtem členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 22 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...