Kdyby celý svět spotřebovával zdroje po vzoru Dubaje, nestačí lidstvu ani pět planet

Současné tempo, jakým lidstvo spotřebovává přírodní zdroje, podle nové studie v časopisu Nature Sustainability výrazně převyšuje schopnost planety obnovovat biomasu. Zjednodušeně: lidstvo toho projí víc, než planeta vytvoří, a žije tak na ekologický dluh. Krajní případ představuje Dubaj.

Autoři ve své práci zdůrazňují, že je zapotřebí přejít k udržitelnějšímu způsobu života, který nebude spotřebovávat tolik obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Současně upozorňují, že bohatší země jsou před dopady těchto změn zatím chráněny, hlavní tíhu v současné době nesou chudší národy.

Vědci uvádějí, že aby bylo zajištěné zabezpečení biologických zdrojů, musí mít země buď přístup k dostatečným zdrojům na svém území, aby mohla uspokojit poptávku svého obyvatelstva, nebo musí mít finanční prostředky na nákup těchto zdrojů na mezinárodním trhu.

Ti, kteří nesplní ani jedno z těchto kritérií, čelí tomu, co autoři studie nazývají „ekologickou pastí chudoby“. Pokud do ní spadnou, mají problém zajistit pro své obyvatele dostatek potravin, stavebních materiálů ale i dalších nezbytných zdrojů potřebných pro život.

Udržitelně už žije jen menšina lidstva

Aby autoři studie určili procento světové populace, která postrádá zabezpečení zdrojů, popsali všechny země podle jejich „ekologického deficitu“. Tento pojem je pro ně klíčový a definují ho jako míru toho, jak moc spotřeba států převyšuje schopnost tamního ekosystému obnovovat se.

Na základě této analýzy výzkumníci rozdělili státy do skupin s vysokým a nízkým deficitem, a vysokou a nízkou rezervou. Když tato data porovnali s hrubým domácím produktem každé země na hlavu, dokázali rozeznat státy, kterým chybí jak biologické zdroje, tak i ekonomická síla, aby dokázaly zajistit potřeby svých obyvatel.

Podle jejich analýzy žilo v zemích, které v roce 1980 spadly do ekologické pasti chudoby, zhruba 2,5 miliardy lidí, tedy asi 57 procent světové populace. Situace se ale postupně zhoršovala a do roku 2017 se už tento počet zvýšil na 5,4 miliardy, což je 72 procent světové populace.

Údaje z této studie nepříliš překvapivě ukázaly, že obyvatelé vysokopříjmových zemí s vysokým ekologickým deficitem bývají současně největšími spotřebiteli. Přestože tvoří pouhých 14 procent světové populace, spotřebovávají tito lidé 52 procent zdrojů planety.

Autoři práce odhadují, že kdyby všichni na Zemi měli spotřebu jako v těchto zemích, pak by lidstvo využilo 367 procent biokapacity planety, tedy v nadsázce „tři Země“. Tak daleko se zatím lidstvo nedostalo: roku 2017 spotřebovalo 173 procent biokapacity planety. I v tomto ohledu se ale situace zhoršuje, protože roku 1980 šlo „jen“ 119 procent.

Nejhorší z nejhorších

Dokonce i v rámci skupiny bohatých států se najdou některé, které vynikají v neudržitelné spotřebě přírodních zdrojů. Autoři například vypočítali, že kdyby všichni na světě spotřebovávali zdroje stejným tempem jako Dubaj, potřebovalo by lidstvo každoročně 560 procent biologických zdrojů Země.

Aby mohla být spotřeba v těchto zemích tak vysoká, zajišťuje v současné době nákup zdrojů ze zahraničí; s tím, jak dostupnost zdrojů kvůli vzrůstajícím cenám stoupá, ocitají se chudší státy v čím dál komplikovanější situaci.

Nejistota ohledně dostupných zdrojů je nyní podle autorů rostoucí hrozbou pro všechny země. Najít řešení tohoto problému nebude snadné, i když autoři zdůrazňují několik prostředků, jimiž by bylo možné situaci napravit – mimo jiné mezi ně patří postupné vyřazování fosilních paliv, konzumace menšího množství živočišných potravin nebo rodiny s menším počtem členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 22 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...