Každý desátý člověk na Zemi je obézní, nejhůř jsou na tom USA

Na Zemi v současné době žije přes 700 milionů obézních lidí, popisuje nová studie. Situace se prudce zhoršuje v rozvojových zemích.

V bohatých i chudých státech přibývá otylých lidí, a to zejména mezi mladšími ročníky. Nadváhou už trpí přibližně desetina světové populace. Upozornila na to nová studie v odborném časopise New England Journal of Medicine. S obezitou je spojeno zvýšené riziko cukrovky a dalších zdravotních potíží.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výzkum se zaměřil na 195 zemí a sledoval změny od roku 1980 do roku 2015. V této době se v třiasedmdesáti státech počet otylých více než zdvojnásobil a rostl i v dalších zemích.

Data o obezitě
Zdroj: New England Journal of Medicine

Podle vědců šlo před dvěma lety mezi obézní zařadit přes 107 milionů dětí a 603 milionů dospělých. Ve skupině mladistvých a mladých dospělých se výskyt nadváhy ztrojnásobil v Číně, Brazílii a Indonésii.

V roce 2015 souviselo s otylostí celosvětově kolem čtyř milionů úmrtí. Obezita zvyšuje riziko cukrovky, srdečních chorob, nemocí ledvin i rakoviny. Šířící se nadváha proto podle autorů studie představuje globální zdravotní problém.

Český problém s obezitou

V Česku trpí obezitou kolem dvaceti procent žen i mužů, vyplývá z únorových údajů Českého statistického úřadu. Otylost vykazuje zhruba čtvrtina patnáctiletých chlapců a třináct procent stejně starých dívek. Počet dětí s nadváhou se tak za posledních 15 let výrazně zvýšil a jeho úroveň dosáhla nového maxima. Upozornila na to v květnu zveřejněná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO).

Data o obezitě
Zdroj: New England Journal of Medicine

Šíření obezity způsobují hlavně nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky. Nadváha také podle WHO postihuje častěji děti z chudších rodin. U otylých dětí je vysoká pravděpodobnost, že takovými zůstanou i v dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...