Kavky si dokážou zapamatovat člověka, který pro ně představuje hrozbu, naznačila studie

Kavka obecná je schopná předem identifikovat blížící se hrozbu. Opeřenec ji rozezná díky varovnému volání svých druhů. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Royal Society Open Science. Tento pták si podle vědců dokáže zapamatovat člověka, který se nebezpečně přiblížil k jeho hnízdu.

Kavky jsou známé tím, že jsou monogamní a v páru žijí po celý svůj život. Se svými druhy si přitom vytváří velmi silné vazby. Tito společenští ptáci se navíc po většinu času zdržují v hejnech. Pokud najdou dobrý zdroj potravy, jsou dokonce ochotni jej ukázat i ostatním.

Nová studie týmu vědců z britské Exeterské univerzity se zaměřila na to, jestli kavky vzájemně sdílí také informace o blížících se hrozbách.

Kavky identifikovaly nebezpečné lidi i bez vlastní špatné zkušenosti

Výzkum vypadal tak, že k hnízdu divokých ptáků se přiblížil cizí člověk. Současně vědci pustili nahrávku kavčích hlasů – buď s varovným (s hrozbou), nebo naopak s kontaktním voláním (bez hrozby). Celkem měli autoři studie k dispozici 34 hnízd.

Když se ten samý člověk přiblížil ke kavčímu hnízdu podruhé, ptáci, kterým dříve vědci přehráli varovné volání, se chovali defenzivněji – ke svému hnízdu se vrátili v průměru více než dvakrát rychleji.

Také kavky, které naopak slyšely nahrávku s kontaktním voláním, v tomto případě zamířily ke svým hnízdům. Zabralo jim to ale o 63 procent více času než ptákům, kterým vědci žádné zvuky nepustili.

Život v blízkosti lidí jako výzva

„Život v blízkosti lidí představuje pro zvířata velikou výzvu. Lidé jim mohou přinést určité výhody – jako je například krmení. V některých případech ale člověk představuje také hrozbu,“ poznamenala podle deníku Independent hlavní autorka studie Victoria Leeová z Exeterské univerzity.

„Schopnost rozlišit mezi nebezpečnými a neškodnými lidmi je pravděpodobně prospěšná. V tomto případě vidíme, že se kavky mohou naučit identifikovat nebezpečné osoby, aniž by samy měly špatnou zkušenost,“ dodala Leeová. 

Porozumění tomu, jak se u zvířat utváří antipredatorní reakce, je podle autorů klíčové pro předpovídání a zmírňování dopadů lidské činnosti. Studie podle nich poskytuje cenné poznatky o tom, jaký mají kognitivní schopnosti u zvířat vliv na přizpůsobení se měnícímu se prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 13 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...