Kavky si dokážou zapamatovat člověka, který pro ně představuje hrozbu, naznačila studie

Kavka obecná je schopná předem identifikovat blížící se hrozbu. Opeřenec ji rozezná díky varovnému volání svých druhů. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Royal Society Open Science. Tento pták si podle vědců dokáže zapamatovat člověka, který se nebezpečně přiblížil k jeho hnízdu.

Kavky jsou známé tím, že jsou monogamní a v páru žijí po celý svůj život. Se svými druhy si přitom vytváří velmi silné vazby. Tito společenští ptáci se navíc po většinu času zdržují v hejnech. Pokud najdou dobrý zdroj potravy, jsou dokonce ochotni jej ukázat i ostatním.

Nová studie týmu vědců z britské Exeterské univerzity se zaměřila na to, jestli kavky vzájemně sdílí také informace o blížících se hrozbách.

Kavky identifikovaly nebezpečné lidi i bez vlastní špatné zkušenosti

Výzkum vypadal tak, že k hnízdu divokých ptáků se přiblížil cizí člověk. Současně vědci pustili nahrávku kavčích hlasů – buď s varovným (s hrozbou), nebo naopak s kontaktním voláním (bez hrozby). Celkem měli autoři studie k dispozici 34 hnízd.

Když se ten samý člověk přiblížil ke kavčímu hnízdu podruhé, ptáci, kterým dříve vědci přehráli varovné volání, se chovali defenzivněji – ke svému hnízdu se vrátili v průměru více než dvakrát rychleji.

Také kavky, které naopak slyšely nahrávku s kontaktním voláním, v tomto případě zamířily ke svým hnízdům. Zabralo jim to ale o 63 procent více času než ptákům, kterým vědci žádné zvuky nepustili.

Život v blízkosti lidí jako výzva

„Život v blízkosti lidí představuje pro zvířata velikou výzvu. Lidé jim mohou přinést určité výhody – jako je například krmení. V některých případech ale člověk představuje také hrozbu,“ poznamenala podle deníku Independent hlavní autorka studie Victoria Leeová z Exeterské univerzity.

„Schopnost rozlišit mezi nebezpečnými a neškodnými lidmi je pravděpodobně prospěšná. V tomto případě vidíme, že se kavky mohou naučit identifikovat nebezpečné osoby, aniž by samy měly špatnou zkušenost,“ dodala Leeová. 

Porozumění tomu, jak se u zvířat utváří antipredatorní reakce, je podle autorů klíčové pro předpovídání a zmírňování dopadů lidské činnosti. Studie podle nich poskytuje cenné poznatky o tom, jaký mají kognitivní schopnosti u zvířat vliv na přizpůsobení se měnícímu se prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 6 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...