Kámen v centru Stonehenge stavitelé táhli až ze Skotska

2 minuty
Horizont ČT24: Oltářní kámen ve Stonehenge je až ze Skotska
Zdroj: ČT24

Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, jestli většinu cesty putoval po vodě, nebo po souši.

„Je překvapivé, že pochází z takové dálky,“ uvedla archeoložka Susan Greaneyová z britské Exeterské univerzity.

Více než sto let se vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge – dlouho nazývaný „oltářní kámen“ – pochází z mnohem bližšího Walesu. Jedna loňská studie ale ukázala, že neodpovídá geologii tamních pískovcových útvarů.

Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny, a tak místo toho analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách, z nichž některé se datují až do 40. let 19. století. Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy.

„Tento geologický otisk se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ upozornil geolog z Aberystwythské univerzity Nick Pearce, který je jedním ze spoluautorů studie.

Podle Greaneyové, která se na studii nepodílela, náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost ukazuje vysokou úroveň koordinace a kulturního propojení mezi těmito dvěma oblastmi starověké Británie. Způsob transportu vědci zatím neznají, ale spekulují o možnosti přepravy po vodě. Ta by byla jednodušší a rychlejší než tažení po zemi – ani to se ale zatím nedá vyloučit.

Stonehenge byl postaven přibližně před pěti tisíci lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí, včetně Walesu. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“. Dávný účel oltářního kamene, který leží naplocho v srdci Stonehenge a nyní je pod jinými kameny, nadále zůstává záhadou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 9 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 12 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 13 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...