Kámen v centru Stonehenge stavitelé táhli až ze Skotska

2 minuty
Horizont ČT24: Oltářní kámen ve Stonehenge je až ze Skotska
Zdroj: ČT24

Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, jestli většinu cesty putoval po vodě, nebo po souši.

„Je překvapivé, že pochází z takové dálky,“ uvedla archeoložka Susan Greaneyová z britské Exeterské univerzity.

Více než sto let se vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge – dlouho nazývaný „oltářní kámen“ – pochází z mnohem bližšího Walesu. Jedna loňská studie ale ukázala, že neodpovídá geologii tamních pískovcových útvarů.

Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny, a tak místo toho analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách, z nichž některé se datují až do 40. let 19. století. Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy.

„Tento geologický otisk se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ upozornil geolog z Aberystwythské univerzity Nick Pearce, který je jedním ze spoluautorů studie.

Podle Greaneyové, která se na studii nepodílela, náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost ukazuje vysokou úroveň koordinace a kulturního propojení mezi těmito dvěma oblastmi starověké Británie. Způsob transportu vědci zatím neznají, ale spekulují o možnosti přepravy po vodě. Ta by byla jednodušší a rychlejší než tažení po zemi – ani to se ale zatím nedá vyloučit.

Stonehenge byl postaven přibližně před pěti tisíci lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí, včetně Walesu. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“. Dávný účel oltářního kamene, který leží naplocho v srdci Stonehenge a nyní je pod jinými kameny, nadále zůstává záhadou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35
Načítání...