K Zemi se blíží kometa ATLAS. V květnu může být viditelná pouhým okem

Kometa ATLAS (C/2019 Y4) objevená na konci loňského roku v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už i menšími dalekohledy, uvádějí astronomové. A předvídají, že pokud trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima.

Kometu objevil 28. prosince 2019 systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), který se nachází na havajských ostrovech Haleakala a Maunaloa. Podle něj také dostala jméno. Tehdy se její jasnost pohybovala okolo 19,6 magnituda, tedy na prahu citlivosti těch největších astronomických přístrojů. Už na konci ledna ale astronomy překvapila zjasněním, díky kterému ji mohli začít pozorovat už i amatéři s většími dalekohledy.

Od poloviny března se jasnost komety pohybuje okolo 8,5 magnituda: to znamená, že je viditelná i obyčejnými dalekohledy, pokud v tom nebrání světelné znečištění. Pomáhá tomu i její poloha – leží ve Velké medvědici a dostává se v našich zeměpisných šířkách v pozdních nočních hodinách vysoko nad obzor, takřka do nadhlavníku. Navíc vůbec nezapadá pod obzor.

Podle astronoma Petra Horálka by na počátku dubna by mohla být pozorovatelná už i menšími binokuláry, na konci měsíce bude dokonce na hranici viditelnosti pouhýma očima. Začátek dubna ale bude pro její pozorování nevhodný kvůli Měsíci.

Nejnovější data říkají, že kometa nebude nijak extrémně jasná, ale během května by měla být opravdu pouhýma očima bez dalekohledu pozorovatelná, ideálně mimo město. Ideální podmínky by měly nastat pro pozorování kolem 2. května.

Dějiny komety

Podle její zatím odhadované dráhy se kometa do Sluneční soustavy vrací každých 5467 let – to znamená, že naposledy navštívila vnitřní Sluneční soustavu někdy na konci 4. tisíciletí před naším letopočtem a znovu se ukáže až k závěru 76. století našeho letopočtu, uvádí web Astro.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 6 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...