K Zemi se blíží kometa ATLAS. V květnu může být viditelná pouhým okem

Kometa ATLAS (C/2019 Y4) objevená na konci loňského roku v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už i menšími dalekohledy, uvádějí astronomové. A předvídají, že pokud trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima.

Kometu objevil 28. prosince 2019 systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), který se nachází na havajských ostrovech Haleakala a Maunaloa. Podle něj také dostala jméno. Tehdy se její jasnost pohybovala okolo 19,6 magnituda, tedy na prahu citlivosti těch největších astronomických přístrojů. Už na konci ledna ale astronomy překvapila zjasněním, díky kterému ji mohli začít pozorovat už i amatéři s většími dalekohledy.

Od poloviny března se jasnost komety pohybuje okolo 8,5 magnituda: to znamená, že je viditelná i obyčejnými dalekohledy, pokud v tom nebrání světelné znečištění. Pomáhá tomu i její poloha – leží ve Velké medvědici a dostává se v našich zeměpisných šířkách v pozdních nočních hodinách vysoko nad obzor, takřka do nadhlavníku. Navíc vůbec nezapadá pod obzor.

Podle astronoma Petra Horálka by na počátku dubna by mohla být pozorovatelná už i menšími binokuláry, na konci měsíce bude dokonce na hranici viditelnosti pouhýma očima. Začátek dubna ale bude pro její pozorování nevhodný kvůli Měsíci.

Nejnovější data říkají, že kometa nebude nijak extrémně jasná, ale během května by měla být opravdu pouhýma očima bez dalekohledu pozorovatelná, ideálně mimo město. Ideální podmínky by měly nastat pro pozorování kolem 2. května.

Dějiny komety

Podle její zatím odhadované dráhy se kometa do Sluneční soustavy vrací každých 5467 let – to znamená, že naposledy navštívila vnitřní Sluneční soustavu někdy na konci 4. tisíciletí před naším letopočtem a znovu se ukáže až k závěru 76. století našeho letopočtu, uvádí web Astro.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...