K Zemi se blíží kometa ATLAS. V květnu může být viditelná pouhým okem

Kometa ATLAS (C/2019 Y4) objevená na konci loňského roku v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už i menšími dalekohledy, uvádějí astronomové. A předvídají, že pokud trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima.

Kometu objevil 28. prosince 2019 systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), který se nachází na havajských ostrovech Haleakala a Maunaloa. Podle něj také dostala jméno. Tehdy se její jasnost pohybovala okolo 19,6 magnituda, tedy na prahu citlivosti těch největších astronomických přístrojů. Už na konci ledna ale astronomy překvapila zjasněním, díky kterému ji mohli začít pozorovat už i amatéři s většími dalekohledy.

Od poloviny března se jasnost komety pohybuje okolo 8,5 magnituda: to znamená, že je viditelná i obyčejnými dalekohledy, pokud v tom nebrání světelné znečištění. Pomáhá tomu i její poloha – leží ve Velké medvědici a dostává se v našich zeměpisných šířkách v pozdních nočních hodinách vysoko nad obzor, takřka do nadhlavníku. Navíc vůbec nezapadá pod obzor.

Podle astronoma Petra Horálka by na počátku dubna by mohla být pozorovatelná už i menšími binokuláry, na konci měsíce bude dokonce na hranici viditelnosti pouhýma očima. Začátek dubna ale bude pro její pozorování nevhodný kvůli Měsíci.

Nejnovější data říkají, že kometa nebude nijak extrémně jasná, ale během května by měla být opravdu pouhýma očima bez dalekohledu pozorovatelná, ideálně mimo město. Ideální podmínky by měly nastat pro pozorování kolem 2. května.

Dějiny komety

Podle její zatím odhadované dráhy se kometa do Sluneční soustavy vrací každých 5467 let – to znamená, že naposledy navštívila vnitřní Sluneční soustavu někdy na konci 4. tisíciletí před naším letopočtem a znovu se ukáže až k závěru 76. století našeho letopočtu, uvádí web Astro.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 11 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled