Jsou kočky levačky nebo pravačky? Vědci našli klíčový rozdíl mezi pohlavími

Vědci z Královské univerzity v Belfastu testovali, kterou stranu těla preferují kočky. Našli významné rozdíly mezi samci a samicemi.

Výzkum byl proveden na nepříliš početném vzorku, vědci analyzovali jen 44 koček, což je na seriózní práci poněkud málo. Upozorňují ale také na to, že šlo pouze o „rozehrání“ tématu, tedy o pokus podívat se, zda vůbec stojí za to téma zkoumat. Ukázalo se, že ano.

U lidí existuje široce rozšířená preference pro pravou ruku, drtivá většina lidí upřednostňuje pravačku pro většinu činností. U koček se nic takového prokázat nepodařilo – není u nich nic takového, jako lidské vyhraněné praváctví. Výzkumníci ale narazili na něco jiného: zdá se, že u koček má vliv na dominantní používání pravé tlapky jejich pohlaví.

U samic je totiž pravděpodobnost, že k nějaké činnosti použijí pravou končetinu, vyšší než u samců. Vědci to popsali v odborném článku, který vyšel v časopise Animal Behaviour. Velmi zajímavé byly nejen výsledky, ale také metoda, jakou vědci použili.

Poctivý výzkum přinesl výsledky

Až doposud se totiž tento fenomén zkoumal jen pomocí experimentů. To znamená, že kočky musely v laboratorním prostředí provádět úkoly a vědci zkoumali, které tlapky k tomu používají častěji.

Nový výzkum byl časově i technicky náročnější, jeho výsledky jsou ale mnohem více vypovídající o opravdovém chování zvířat. Kočky totiž byly ve svém přirozeném prostředí, kde je vědci pečlivě monitorovali.

Sledovali, jak a kdy používají kterou končetinu při běžných činnostech, kterou tlapkou si posunují jídlo a na které straně těla spí. Kočky také podstoupily několik testů, při nichž si musely vybrat, kterou tlapku využijí. Takto vědci nechali sledovat 24 samců a 20 samic koček – všechna zvířata byla kastrovaná.

A výsledek?

Většina koček projevovala preferenci jedné z končetin, když se s nimi natahovaly po jídle (73 procent), při scházení ze schodů (70 procent) a při překračování překážek (66 procent).

Zajímavé ale je, že zatímco samci upřednostňovali levou tlapku, samice častěji využívaly pravou tlapku. A ve spánku spala všechna zvířata stejně často na obou stranách těla – u lidí je to přitom častěji tak, že praváci spí spíše na pravém boku.

Deborah Wellsová, která výzkum vedla, popsala, co je podle ní na výzkumu důležitého: „Naše práce silně ukazuje na rozdílnou mozkovou architekturu samců a samic (koček). Rozdíl by podle ní mohl spočívat především v hormonech.

K čemu to je?

Tento výzkum poodkrývá způsob, jak funguje mozek domácích zvířat, což může mít dopad i na člověka, respektive na pochopení toho, jak vypadají některé procesy v lidských mozcích. Současně by to ale mohlo také pomoci majitelům koček, aby pochopili, jak se jejich mazlíčci vypořádávají se stresem.

Existují totiž náznaky, že preference jedné ze stran se stresem souvisí. Některé studie totiž naznačují, že zvířata bez jasně vyhraněné preference jedné ze stran těla mohou být vůči stresu citlivější než ta, které mají jednu stranu dominantní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...