Jev El Niño se letos zřejmě znovu objeví. A může mít značný dopad, předpovídají meteorologové

Pravděpodobnost, že se do konce letošního roku objeví meteorologický fenomén El Niño, je 70 procent. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO). Jak bude letos silný, zatím jisté není, podle meteorologů by ale neměl být extrémní. Pokud se v daném roce El Niño objeví, pak je nižší pravděpodobnost vzniku hurikánů.

Jev El Niño je přirozený fenomén, jehož součástí jsou proměnlivé teploty oceánské hladiny ve vodách Tichého oceánu. Tento jev je značně složitý, má podle posledních výzkumů dopad na počasí na velké části planety. 

Ve vodách u pobřeží Peru dochází od dávných dob v období Vánoc ke zvláštnímu úkazu. Jednou za tři až pět let k pobřeží proniká velmi teplý mořský proud a ryby, kterých zde bývá velké množství, zmizí. Tuto záhadu provází i nápadná změna počasí na pevnině. Silně prší a jindy vyprahlá půda se zazelená.

El Niño, španělsky Ježíšek, trápí Peruánce často i celých dvanáct měsíců po Vánocích. Vědci zjistili, že ryby, zvyklé na chladnou vodu plnou živin, se ponoří hlouběji nebo se dokonce po určitou delší dobu přestanou rozmnožovat.

Dále, a to je jistě z obecného pohledu významnější, prokázali, že počasí v opačných částech Tichého oceánu je navzájem propojeno.

Na pobřeží Severní i Jižní Ameriky přináší El Niño silné srážky, nepřímo však jeho vliv pociťují i obyvatelé dalších částí světa. V letech 2010 a 2011 například k jeho důsledkům patřily rozsáhlé povodně v Austrálii a v posledních letech se zkoumá, zda nemá i vliv na počasí až v Evropě.

Existuje spojení se změnou klimatu?

Dnes se díky vědeckému výzkumu dá El Niño (různě úspěšně) předpovídat a obyvatelé dotčených území se na něj mohou připravit. Ukazuje se ale, že El Nino má vliv na celou naši planetu, zvláště v souvislosti s globálním oteplováním, které jeho projevy může umocňovat. „Ježíšek“ nás bude tedy patrně navštěvovat častěji, než bychom si přáli.

Vědci dnes celý soubor interakcí spojených s jevem El Niño nazývají ENSO neboli El Niño Southern Oscillation. Podle výzkumů z posledních let je právě ENSO nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa. 

„Na jedné straně je El Niño projevem přirozené proměnlivosti klimatu Země, není to novodobá záležitost, ale něco, k čemu dochází už řadu tisíc let. Na druhé straně se v poslední době objevují studie, které naznačují, že v souvislosti se změnou klimatu způsobenou člověkem je ten výskyt El Niña častější a jeho dopady výraznější,“ uvedl meteorolog Michal Žák.

V případě slabého El Niña bývají silnější hurikány

WMO na základě svých modelů nepředpokládá, že by letos byl El Niño tak silný jako roku 2015–2016, „ale přesto bude mít značný dopad. Včasné předpovědi tohoto jevu pomohou zachránit mnoho životů a předejdou značným ekonomickým ztrátám“, popsal generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Tato upravená předpověď vychází z modelů a expertních interpretací. Je základním zdrojem informací pro odborníky, kteří se připravují na dopady meteorologických jevů – ať už se týkají zemědělství, rybářství, nebo energetiky. Využívají ji jak vlády, tak i OSN. 

Pokud se v daném roce objevuje jev El Niño, pak je nižší pravděpodobnost vzniku hurikánů, ukazují pozorování. Naopak, je-li tento jev slabý, bývají hurikánové sezony silnější. To byl i příklad loňského roku, který patří, co se týká hurikánů, mezi rekordní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 1 hhodinou

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 19 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 21 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 22 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...