Jeden z evropských satelitů Copernicus se odmlčel, snímkování povrchu trvá dvakrát tak dlouho

Na oběžné dráze se odmlčel jeden ze satelitů evropského programu Copernicus, který celoročně dodává podrobná data o atmosféře, klimatu a monitoruje území celé planety. Družice Sentinel-1B přestala komunikovat už 23. prosince a všechny dosavadní pokusy řídicího střediska ji zprovoznit zatím byly neúspěšné, uvedl šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher.

„Snažíme se zjistit a napravit příčinu (potíží). Problém souvisí s napájecí jednotkou,“ napsal na Twitteru Aschbacher. „Kromě tohoto problému je družice pod kontrolou, systém tepelné kontroly řádně funguje a pravidelné manévry pro kontrolu oběžné dráhy jsou prováděny rutinně,“ doplnil.

Družice Sentinel pracují ve dvojici a obíhají po různých drahách. Satelit Sentinel-1A byl vypuštěn v roce 2014, sesterský Sentinel-1B pak v roce 2016. Obíhají Zemi po polární orbitě a pomocí mikrovlnného radaru snímkují povrch planety ve vysokém rozlišení a monitorují stav moří, pevniny a dokážou zaznamenat například důsledky přírodních katastrof. Satelity mají minimální životnost sedm let, ale mohou fungovat až dvanáct let.

Polovina dat chybí

Výpadek jedné z dvojice družic znamená ztrátu poloviny dat, snímkování celého povrchu tak trvá dvanáct dní namísto dosavadních šesti, napsal deník The Times. S důsledky poruchy se už nyní potýkají například služby, které poskytují navigaci pro polární výpravy. 

„V závislosti na sezoně může led urazit až dvacet kilometrů za den. Pokud teď zažíváme zpoždění dat o pět či šest dní, tak může urazit až sto kilometrů, a navigaci tedy musíme spíše odhadovat,“ citoval The Times Panajotise Kunturise ze společnosti Drift+Noise Polar Services, která navigační služby v polárních oblastech poskytuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...