Pokud pijete kávu, přinese vám to více výhod než nevýhod. K takovému závěru dospěla velká studie, která vyšla v odborném časopise BMJ. Její autoři pročetli více než dvě stovky vědeckých prací, jež se kávou zabývaly.
O kávě se píše skoro pořád, je to jeden z nejoblíbenějších nápojů po celém světě. Jenže studie, které o ní pojednávají, přinášejí spoustu rozporuplných informací: lidé se jeden den dočtou, že káva prospívá, druhý den, že škodí.
Pravdu mají částečně kritici i zastánci. Káva má řadu blahodárných i negativních účinků, ale normální člověk v důsledku přesycení protikladnými informacemi přestává věřit vědcům obecně.
Odhalit pravdu o kávě se tedy tým anglických vědců rozhodl především proto, aby veřejnost věděla, na čem vlastně je. Vypracovali takzvanou metastudii, neboli podrobnou analýzu více než 200 kvalitních vědeckých prací, které se věnovaly vlivu kávy na lidské zdraví.
Káva je pro srdce prospěšná
Z tohoto detailního rozboru vyplývá, že lidé, kteří vypijí denně až čtyři šálky, mají nižší riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s těmi, kteří kávu vůbec nepijí. Pijáci kávy mají také nižší riziko vzniku některých forem rakoviny, cukrovky, nemocí jater nebo demence. Naopak s možnými zdravotními riziky je spojena konzumace kávy v období těhotenství.
Autoři metastudie si ale také všimli, že většina prací, které analyzovali, je jen popisná – to znamená, že neřeší a ani nejsou schopné řešit, co je příčinou a co důsledkem. Mají proto relativně nízkou výpovědní hodnotu o celém problému. Díky velkému množství takových prací se však nějaké závěry udělat dají.
Až na riziko pro těhotné neexistuje žádný větší problém, který by byl s přiměřenou konzumací kávy spojený. Vědci však dodávají, že aby bylo možné tyto závěry potvrdit, bylo by třeba, aby vznikly opravdu kvalitní rozsáhlé práce, které by braly v úvahu i nejrůznější zanedbávaná data.
Statisticky se ukázalo jako nejvýhodnější pití tří šálků kávy denně. Pokud jí někdo pil více, efekt už klesal. U rakoviny byly pozitivní dopady viditelné nejlépe u nádorů prostaty, kůže, dělohy a jater. Snižuje se také riziko vzniku cukrovky typu dva, ledvinových kamenů nebo cirhózy jater. Zajímavá je také souvislost mezi kávou a nižší pravděpodobností vzniku Parkinsonovy choroby, deprese a Alzheimerovy nemoci.
Může za to kofein?
Vědce samozřejmě zajímalo, zda jde přímo o vliv kávy, nebo o vnější okolnosti, které jsou spojené s jejím pitím. Ukázalo se, že to zatím nejsou schopní zodpovědět – pozitivní efekt se totiž objevil také u konzumace kávy bez kofeinu, ale nebyl tak silný.
To by naznačovalo, že část úspěchu kávy je přímo v jejím chemickém složení, ale o něco se stará také životní styl – například to, že její milovníci pocházejí z vyšších společenských tříd (aby si ji mohli vůbec dovolit), jsou schopní se na chvíli zastavit a vypít si kafe, čímž se také odbourává stres.
Vědci ale současně varovali, aby lékaři nedoporučovali pití kávy jako obranu před nemocemi, lidé by neměli začínat s kávou jen proto, aby tak předcházeli chorobám. Ukazuje se totiž také, že zřejmě existují skupiny lidí, kteří jsou vůči negativním vlivům kávy citlivější. A navíc panuje značná míra nejistoty, co dělá s organismem výrazně nadměrná konzumace kávy – tomuto tématu se zatím lékaři věnovali jen málo.
