Kávová krize se blíží. Oblíbený nápoj čeká hořký konec

Vyšší teploty, delší období sucha nebo naopak intenzivní déšť – kávovník arabský snáší všechny výkyvy počasí špatně. Rostlina, která potřebuje stálé klima, tak produkuje čím dál méně kávových zrn. Kvalitní arabika je v ohrožení, naopak fajnšmekry neoblíbený druh robusta odolává.

Že se s kávou něco děje, je jasné především vědcům, kteří tento problém sledují dlouhodobě a v širším kontextu. Paul Muhoro, expert na pěstování této plodiny, uvedl pro agenturu Reuters: „Loni farmáři vypěstovali na každém stromě 10 kilo kávy, letos je to ale jen jedno až dvě kila z každého stromu. To je tedy 10 procent kapacity.“

Nahrávám video
Konec kávy?
Zdroj: ČT24

Káva ovládla svět – a teď má problém

Kávovník arabský původně rostl jen v severovýchodní Africe – hlavně v Keni, Etiopii a Súdánu. V současnosti se ale pěstuje ve víc než 50 zemích. Spolu s růstem průměrné teploty teď však po celém světě mizí oblasti, ve kterých se této rostlině daří. Výchylka jednoho až dvou stupňů Celsia od průměru může podle biologů vést k tomu, že plocha vhodná pro pěstování oblíbené arabiky se zmenší až o polovinu.

Nahrávám video
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Nižší výnosnost kávy potvrzují pěstitelé i obchodníci. „Tohle není normální rok. Teploty byly vysoko a hlavně nepršelo. Špatné to bylo i v roce 1984, ale určitě ne tak moc jako letos,“ tvrdí farmář z Keni David Thiga.

Největší problém je právě v Keni. Hlavně kvůli suchu tam roste napětí a přibývá ozbrojených střetů o zdroje vody. A to i mezi pěstiteli kávy, kteří vodu nutně potřebují na závlahu, a chovateli dobytka.

Britští biologové odhadují, že v roce 2080 by mohl kávovník arabský z přírody zmizet úplně. A arabica, která teď tvoří většinu celosvětové produkce kávy, tak může výrazně zdražit.

Robusta chutná hůř, ale vydrží

Proč je kávovník arabský tak citlivý na změny klimatu?

Roste jen na horách v tropech, vyžaduje stálé teploty, ale zároveň dostatek vláhy. Vyžaduje i zataženou oblohu. Měnící se klima se odráží i v kvalitě samotné kávy: pokud převládá sucho, je produkce menší a zároveň méně kvalitní. Změna klimatu znamená přesun rostlin například do vyšších poloh. Ploch vhodných k pěstování tudíž ubývá.

Další druhy ohroženy nejsou, druhá nejčastější je robusta – roste v tropech v nížinách. Robusta ani liberica tak specifické nároky nemají, káva ale není ani zdaleka tak kvalitní jako z arabiky. Již nyní řada dodavatelů arabiku a robostu mixuje, aby byli schopní udržet ceny dostatečně nízko.

Nahrávám video
Zpráva WMO o klimatu v roce 2016
Zdroj: ČT24

Dá se vyšší odolnost, třeba proti suchu, kávovníku arabskému dodat pomocí šlechtění? Tak zní otázka, kterou nyní řeší ekonomové i zemědělci z celého světa. Pokusy probíhají, jedná se však o strom a šlechtění trvá déle. Změna klimatu může být rychlejší, než se dostaví výsledky. Pravděpodobně tak cena arabiky poroste a nahradí ji méně kvalitní kávy.

Problémy budou mít i další druhy plodin

Klimatické změně se musí přizpůsobit všechny rostliny, především tím, že změní své stanoviště. Výhodu mají rostliny, které jsou tolerantní a zvládnou velké výkyvy, naopak nejvíc jsou ohrožené ty druhy, které jsou úzce vázány na klima.

Existence žádné ze světově obchodovaných plodin zatím není nijak ohrožena. Je ovšem pravda, že změna klimatu také některým rostlinám prospívá, především těm teplomilným, které dobře snáší období sucha. Velmi dobře se adaptuje například kukuřice – tropická rostlina, dnes (i díky šlechtění) dobře roste i u nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 15 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 18 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 23 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...