Japonská družice se dostala k cíli. K asteroidu, který vypadá jako diamant

Sonda Hajabusa 2 cestuje k asteroidu Ryugu od roku 2014, kdy odstartovala z kosmodromu Tanegašima.

Jejím hlavním úkolem je studovat vlastnosti Ryugu a také z něj odebrat vzorky, které pak dopraví na Zemi. Získá je tak, že na Ryugu vypálí střelu, která se zavrtá do povrchu asteroidu a automaticky vzorky odebere.

„Nejdřív budeme velice pečlivě studovat povrch. Teprve potom si vybereme místo, kde dojde k odběru vzorků,“ uvedl japonský vědec Makoto Jošikawa, který je za misi zodpovědný.

Střela se od sondy oddělí, když se družice vzdálí do bezpečné vzdálenosti, pak se pomocí kontrolované exploze zaboří do povrchu Ryugu. „Vytvoří tam malý kráter. Možná na jaře příštího roku to zkusíme. Potom se naše vesmírné plavidlo pokusí do tohoto kráteru dostat, aby odebraný materiál získalo na palubu. Ale bude to opravdu velká výzva,“ dodal Jošikawa.

Proč to Japonci dělají?

Pro vědce jsou asteroidy v naší sluneční soustavě nesmírně důležité z několika důvodů. Jednak pomáhají vysvětlit původ a vznik soustavy, v níž žijeme, ale současně představují obrovské bohatství, které by jednou lidstvo mohlo začít využívat.

Ryugu
Zdroj: JAXA

Asteroidy jsou totiž v podstatě zbytky hmoty z doby, kdy se před asi 4,6 miliardami lety formovala sluneční soustava. Je možné, a vědci to očekávají, že obsahují chemické látky, které byly zásadní pro vznik života na Zemi.

Současně obsahují vodu, látky bohaté na uhlík a také vzácné kovy. Právě poslední položka čím dál více zajímá společnosti, které by rády kosmické zdroje využívaly. S tím, jak se zlepšují pozemské technologie, je tato možnost čím dál realističtější.

Podivný asteroid

Tým astronomů, kteří na výsledky výzkumu asteroidu Ryugu netrpělivě čekají, je nadšený už nyní. S tím, jak se sonda k vesmírnému tělesu blížila, se začalo ukazovat, jak neobvyklý tvar asteroid má. Někomu připomíná dětskou káču, jiní vědci mluví o diamantu. Normálně mají asteroidy s takovým tvarem velmi rychlou rotaci, ale Ryugu se kolem své osy otočí za sedm a půl hodiny.

Vědci se domnívají, že něco asteroid mohlo zpomalit, nicméně pomalejší rotace je pro ně v každém případě výhodná; sonda na něm může lépe přistát.

Na konci roku 2019 by se měla sonda Hajabusa 2 od asteroidu vzdálit a vrátit se k Zemi – vzorky tedy donese někdy v roce 2020. Hajabusa 2 navazuje na práci sondy Hajabusa, která roku 2005 dosáhla asteroidu Itokawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 21 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...