Japonská družice se dostala k cíli. K asteroidu, který vypadá jako diamant

Sonda Hajabusa 2 cestuje k asteroidu Ryugu od roku 2014, kdy odstartovala z kosmodromu Tanegašima.

Jejím hlavním úkolem je studovat vlastnosti Ryugu a také z něj odebrat vzorky, které pak dopraví na Zemi. Získá je tak, že na Ryugu vypálí střelu, která se zavrtá do povrchu asteroidu a automaticky vzorky odebere.

„Nejdřív budeme velice pečlivě studovat povrch. Teprve potom si vybereme místo, kde dojde k odběru vzorků,“ uvedl japonský vědec Makoto Jošikawa, který je za misi zodpovědný.

Střela se od sondy oddělí, když se družice vzdálí do bezpečné vzdálenosti, pak se pomocí kontrolované exploze zaboří do povrchu Ryugu. „Vytvoří tam malý kráter. Možná na jaře příštího roku to zkusíme. Potom se naše vesmírné plavidlo pokusí do tohoto kráteru dostat, aby odebraný materiál získalo na palubu. Ale bude to opravdu velká výzva,“ dodal Jošikawa.

Proč to Japonci dělají?

Pro vědce jsou asteroidy v naší sluneční soustavě nesmírně důležité z několika důvodů. Jednak pomáhají vysvětlit původ a vznik soustavy, v níž žijeme, ale současně představují obrovské bohatství, které by jednou lidstvo mohlo začít využívat.

Ryugu
Zdroj: JAXA

Asteroidy jsou totiž v podstatě zbytky hmoty z doby, kdy se před asi 4,6 miliardami lety formovala sluneční soustava. Je možné, a vědci to očekávají, že obsahují chemické látky, které byly zásadní pro vznik života na Zemi.

Současně obsahují vodu, látky bohaté na uhlík a také vzácné kovy. Právě poslední položka čím dál více zajímá společnosti, které by rády kosmické zdroje využívaly. S tím, jak se zlepšují pozemské technologie, je tato možnost čím dál realističtější.

Podivný asteroid

Tým astronomů, kteří na výsledky výzkumu asteroidu Ryugu netrpělivě čekají, je nadšený už nyní. S tím, jak se sonda k vesmírnému tělesu blížila, se začalo ukazovat, jak neobvyklý tvar asteroid má. Někomu připomíná dětskou káču, jiní vědci mluví o diamantu. Normálně mají asteroidy s takovým tvarem velmi rychlou rotaci, ale Ryugu se kolem své osy otočí za sedm a půl hodiny.

Vědci se domnívají, že něco asteroid mohlo zpomalit, nicméně pomalejší rotace je pro ně v každém případě výhodná; sonda na něm může lépe přistát.

Na konci roku 2019 by se měla sonda Hajabusa 2 od asteroidu vzdálit a vrátit se k Zemi – vzorky tedy donese někdy v roce 2020. Hajabusa 2 navazuje na práci sondy Hajabusa, která roku 2005 dosáhla asteroidu Itokawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 1 hhodinou

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 2 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 6 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 8 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 9 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 10 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.