Japonci vypustí do vesmíru neznečišťující družici. Je vyrobená ze dřeva

Japonsko se jako první země světa chystá letos v létě vypustit na oběžnou dráhu miniaturní satelit vyrobený ze dřeva. Cílem vědců, kteří družici vyvinuli, je bojovat proti znečištění kosmu hliníkovými a dalšími škodlivými částicemi. Satelity se v současné době vyrábějí právě z aluminia, titanu či různých slitin.

Družici LignoSat Japonci vyrobili z magnoliového dřeva. Toto dřevo se při experimentech provedených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ukázalo jako obzvlášť stabilní a odolné vůči praskání.

Projekt, na němž spolupracuje univerzita v Kjótu a dřevařská firma Sumitomo Forestry, má za cíl otestovat snadno rozložitelné materiály jako dřevo a zjistit, zda by se mohly stát ekologickou alternativou ke kovům, z nichž se satelity nyní vyrábějí.

„Satelity při návratu do atmosféry shoří a vytvoří velké množství miniaturních hliníkových částic, které se pak řadu let vznášejí v horní vrstvě atmosféry,“ uvedl profesor univerzity v Kjótu a japonský astronaut Takao Doi.

Podle nedávného výzkumu expertů z kanadské Univerzity Britské Kolumbie by hliníkové částice ze satelitů vracejících se do atmosféry Země mohly způsobit vážné ztenčení ozonové vrstvy, která chrání Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením.

Japonští vědci uvedli, že je odolnost dřeva při testech, simulujících podmínky v kosmu, překvapila. Po první fázi testování na Zemi byly vzorky dřeva poslány na ISS, kde byly téměř rok vystaveny vnějším podmínkám. I tyto experimenty ukázaly velmi slibné výsledky.

Vyzkoušeny byly různé typy dřeva, například sakurové, jako nejvhodnější se ale nakonec ukázalo magnoliové dřevo. „Jedním z cílů mise bude změřit deformaci dřevěné struktury satelitu,“ uvedl šéf projektu Kodži Murata.

Podle Muraty je nyní ještě zapotřebí definitivně rozhodnout o tom, která raketa satelit vynese. Měla by to být zásobovací loď Cygnus, jež zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici v létě, nebo vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX.

Očekává se, že sonda – která má velikost kávového hrnku – bude ve vesmíru operovat nejméně šest měsíců.

Kosmická skládka

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi sto milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů.

Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu.

Analytici ze společnosti Euroconsult odhadují, že v tomto desetiletí bude každý rok vypuštěno asi 990 satelitů, což znamená, že do roku 2028 by mohlo být na oběžné dráze přes patnáct tisíc satelitů. Jenom společnost SpaceX Elona Muska už vypustila více než pět tisíc satelitů Starlink a plánuje na oběžné dráze umístit tisíce dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 2 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 23 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...