Jak přivést život zpět k umírajícím korálovým útesům? Úspěch mělo pouštění zvuků z reproduktorů

Umírání korálů vede k tomu, že po dříve životem bujících oblastech zůstávají jen tiché hřbitovy. Nyní ale vědci zjistili, že pokud ke korálům spustí pod hladinu reproduktory vydávající specifické zvuky, může to do těchto míst život vrátit.

Biologové zkoumali dopad přehrávání zvuků mrtvým nebo umírajícím korálům. Výsledky popsali v odborném žurnálu Nature Communications – byly příjemným překvapením pro ty, kdo se pokoušejí korály zachovat i v podmínkách oteplující se planety.

Vědci korálům nepouštěli žádnou hudbu ani mluvené slovo, ale zvuky zdravých a živých korálových ekosystémů. Výzkumníci doufali, když experiment spouštěli, že tímto způsobem budou moci oživit poškozené útesy. Výsledky tuto hypotézu potvrdily: koráli, jimž biologové pouštěli zvuky, dokázali přilákat dvojnásobnou populaci ryb než koráli, s nimiž nic nedělali.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Aby se výzkumníci vyhnuli nevypovídajícím výsledkům, čtyřicet dní trvající výzkum probíhal na podobných lokalitách s mrtvými korály. Někde vědci pouštěli hudbu, jinde jen pasivně sledovali, co se tam děje, anebo spustili do vody reproduktory, z nichž ale nevycházel žádný zvuk. Výsledky byly jednoznačné: zvuky korálů dokázaly do těchto míst nalákat vždy větší množství ryb. Jejich skladba byla velmi pestrá – nacházeli se mezi nimi zástupci všech možných druhů.

Co to změní?

Normálně ryby umírající nebo mrtvé korálové útesy opouštějí. Zvuky živých korálů je ale dokážou přimět, aby to na místě přece jen zkusily. Pro útes to není automatická výhra, ale ryby sem přinášejí více života, čistí útes a výrazně zlepšují podmínky, aby na útesu mohli začíst růst noví koráli.

„Pokud to zkombinujeme se záchranou území a dalšími přístupy k ochraně přírody, znovuvytvoření rybích komunit může nápravu výrazně urychlit,“ komentoval výsledky profesor Andy Radford, který se na studii podílel. Důležité podle něj je zejména to, jak různorodé druhy ryb se do oblasti dostaly.

Co zabíjí korálové útesy

Koráli, drobní bezobratlí živočichové, kteří tvoří korálové útesy, nejčastěji v oblasti Florida Keys, kde výzkum probíhal, umírají kvůli znečištění. Trpí zejména dusíkem, který se do oceánu dostává z hnojiv a stok.

Škodí jim ale také oteplování oceánů, dokážou totiž přežít jen ve vodě, která není příliš teplá.  Koráli kvůli němu blednou a umírají. Právě tento proces je hlavní příčinou vymírání korálových útesů u Austrálie. Některé studie z poslední doby ukazují, že koráli se tomuto faktoru přizpůsobují.

Naopak se ale nedokážou tak dobře adaptovat na kyselejší oceány – což je přímý důsledek více oxidu uhličitého v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 10 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 12 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...