Jak přivést život zpět k umírajícím korálovým útesům? Úspěch mělo pouštění zvuků z reproduktorů

Umírání korálů vede k tomu, že po dříve životem bujících oblastech zůstávají jen tiché hřbitovy. Nyní ale vědci zjistili, že pokud ke korálům spustí pod hladinu reproduktory vydávající specifické zvuky, může to do těchto míst život vrátit.

Biologové zkoumali dopad přehrávání zvuků mrtvým nebo umírajícím korálům. Výsledky popsali v odborném žurnálu Nature Communications – byly příjemným překvapením pro ty, kdo se pokoušejí korály zachovat i v podmínkách oteplující se planety.

Vědci korálům nepouštěli žádnou hudbu ani mluvené slovo, ale zvuky zdravých a živých korálových ekosystémů. Výzkumníci doufali, když experiment spouštěli, že tímto způsobem budou moci oživit poškozené útesy. Výsledky tuto hypotézu potvrdily: koráli, jimž biologové pouštěli zvuky, dokázali přilákat dvojnásobnou populaci ryb než koráli, s nimiž nic nedělali.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Aby se výzkumníci vyhnuli nevypovídajícím výsledkům, čtyřicet dní trvající výzkum probíhal na podobných lokalitách s mrtvými korály. Někde vědci pouštěli hudbu, jinde jen pasivně sledovali, co se tam děje, anebo spustili do vody reproduktory, z nichž ale nevycházel žádný zvuk. Výsledky byly jednoznačné: zvuky korálů dokázaly do těchto míst nalákat vždy větší množství ryb. Jejich skladba byla velmi pestrá – nacházeli se mezi nimi zástupci všech možných druhů.

Co to změní?

Normálně ryby umírající nebo mrtvé korálové útesy opouštějí. Zvuky živých korálů je ale dokážou přimět, aby to na místě přece jen zkusily. Pro útes to není automatická výhra, ale ryby sem přinášejí více života, čistí útes a výrazně zlepšují podmínky, aby na útesu mohli začíst růst noví koráli.

„Pokud to zkombinujeme se záchranou území a dalšími přístupy k ochraně přírody, znovuvytvoření rybích komunit může nápravu výrazně urychlit,“ komentoval výsledky profesor Andy Radford, který se na studii podílel. Důležité podle něj je zejména to, jak různorodé druhy ryb se do oblasti dostaly.

Co zabíjí korálové útesy

Koráli, drobní bezobratlí živočichové, kteří tvoří korálové útesy, nejčastěji v oblasti Florida Keys, kde výzkum probíhal, umírají kvůli znečištění. Trpí zejména dusíkem, který se do oceánu dostává z hnojiv a stok.

Škodí jim ale také oteplování oceánů, dokážou totiž přežít jen ve vodě, která není příliš teplá.  Koráli kvůli němu blednou a umírají. Právě tento proces je hlavní příčinou vymírání korálových útesů u Austrálie. Některé studie z poslední doby ukazují, že koráli se tomuto faktoru přizpůsobují.

Naopak se ale nedokážou tak dobře adaptovat na kyselejší oceány – což je přímý důsledek více oxidu uhličitého v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 23 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...