Jak moc se psi liší od vlků? Vědci odchovali vlčata jako štěňata a otestovali to

Psy a vlky od sebe dělí 15 tisíc let evoluce. Z hlediska dějin planety a živočišných druhů je to krátká doba, ale zdá se, že to bohatě stačí na to, aby mezi dvěma příbuznými druhy zvířat vznikly zásadní rozdíly.

Když se vlčata odchovají stejným způsobem jako štěňata, tedy v lidské společnosti, projevují vůči člověku stejnou náklonnost jako psi. Tento vztah jim vydrží i do dospělosti; v blízkosti lidí se navíc cítí poměrně příjemně, jen občas projevují větší míru strachu než psi. Výsledky velké studie tohoto fenoménu zveřejnil vědecký časopis Royal Society Open Science.

Psi a vlci se od sebe ale zásadně liší. Ani ne tak anatomicky, ale ještě mnohem více po stránce „psychické“. Psi si totiž v průběhu soužití s lidmi vyvinuli extrémní vztah k našemu druhu. Existují například studie, které na základě mozkových skenů prokázaly, že psi se s lidmi cítí příjemněji než s příslušníky vlastního živočišného druhu.

Vlci jsou jiní, než jsme mysleli

Věda se dlouho domnívala, že vlci nejsou schopní socializace s lidmi – měli na to být příliš divocí. Vztah mezi vlky a psy ale vědci i nadále intenzivně zkoumají, je totiž klíčem pro pochopení toho, jak se domestikovali psi.

Nahrávám video
Vlci se po 150 letech vrátili i na Broumovsko
Zdroj: ČT24

Nový výzkum maďarských etologů prokázal, že rozdílů mezi psy a vlky je zřejmě méně, než jsme si doposud mysleli. Respektive, že už vlci v sobě mají řadu vlastností, které se později projevily po domestikaci u psů.

Tato studie trvala několik let: skupina dobrovolníků v jejím rámci musela vychovávat vlčata stejným způsobem, jako předtím odchovali psy. V průběhu experimentu pak vědci testovali, jak silné je pouto mezi vlkem a jeho lidským pánem.

Měřili řadu projevů této vazby v různých věkových intervalech. Zajímalo je, jak vlci zdraví lidské návštěvníky čtyř typů: jejich majitele; lidi, které dobře znali; lidi, které viděli jen jednou a lidi, které neviděli nikdy.

Vlk si na člověka zvykne

Ukázalo se, že šestiměsíční vlčata zdravila všechny lidi, které potkala, zcela vřele a přátelsky. Ve věku 12 a 24 měsíců vlci zdravili své majitele a dobré známé stejně intenzivně, ale vůči méně známým a zcela neznámým se chovali už mnohem zdrženlivěji. Pokud se vlčata setkala s naprostými cizinci, projevovala mnohem více obav – krčila se a projevovala všechny syndromy strachu.

Přitom se u všech experimentů příliš nelišilo chování vlků, pokud na člověka reagovali sami, anebo byli ve společnosti dalších vlků. Vědci nezkoumali starší vlky než dvouleté, ale protože šelmy v tomto věku mají většinu znaků dospělého jedince, je podle autorů studie pravděpodobné, že jim náklonnost k lidem vydrží až do plně dospělého věku.

Vlci ale také projevují řadu velmi sociálního chování a inteligence, jaké nejsou schopní ani šimpanzi. Dokáží například sledovat lidský pohled a dívat se tak na místo, kam míří člověk. Stejně tak rozumí lidským gestům, například ukazování prstem na nějaké konkrétní místo – což je značně komplikovaná mentální operace.

Z tohoto výzkumu vyplývá, že již vlci v sobě mají základ psí mentality, tedy všech základních znaků, které byly potřebné pro domestikaci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 4 mminutami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...