Izraelští vědci ukázali cestu k poražení nejsmrtelnějších druhů rakoviny. Zapojili genetické nůžky CRISPR

Experti z Telavivské univerzity představili své úspěchy v boji proti rakovině. Ukázali, že genetický nástroj CRISPR/Cas9 je velmi účinný při léčbě rakovinných metastáz. Jedná se podle nich o velmi povzbudivé zjištění při hledání obecného léku proti rakovině.

Vědci vyvinuli na základě této pokročilé technologie nový systém, který je schopný velice přesně zacílit přímo na rakovinové buňky a zničit je pomocí genetické manipulace. Izraelští experti nazvali tuto protinádorovou zbraň CRISPR-LNPs.

Jeho hlavním nástrojem je „poslíček“ mRNA, neboli messenger RNA. Umožňuje enzymu Cas9 rozstříhat správným způsobem DNA v buňce.

  • mRNA je jednovláknová nukleová kyselina, která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“

Hlavním autorem výzkumu popsaného v odborném časopise Science Advances je profesor Dan Peer, spolupracoval na něm ale s desítkami předních izraelských a amerických expertů na nanomedicínu.

„Jedná se o první studii na světě, která prokazuje, že nástroj CRISPR se dá účinně využít k léčbě rakoviny na živém tvorovi,“ uvedl Peer. Jeho práce zatím byla testována jen na zvířatech, ale jde o natolik obecné buněčné mechanismy, že by neměl být problém použít ji v budoucnosti po dalším prostudování a schválení i na lidech – a to se stejnou účinností.

Podle Peera jde o revoluční objev: „Musím zdůraznit, že tohle není chemoterapie. Nejsou zde žádné vedlejší účinky a rakovinová buňka, která je tímto způsobem léčená, se už nikdy znovu nemůže aktivovat. Molekulární nůžky Cas9 rakovinovou DNA prostě vystřihnou a tím ji neutralizují – napořád tak zabrání jejímu dalšímu množení,“ vysvětlil vědec.

Je to metoda, která skutečně rozhýbala svět. A už si nepamatuju dlouho, že by nějaká taková revoluční metoda existovala. CRISPR bude během několika let používat každá laboratoř, každá nemocnice a ten potenciál je obrovský.
Radislav Sedláček
vedoucí českého centra fenogenomiky, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Zatímco chemoterapie se nedají přesně zacílit a agresivní léky tak poškozují i zdravou tkáň, CRISPR dokáže najít nemocnou buňku zcela konkrétně a zasahuje chirurgicky přesně jen do ní – zdravé buňky v okolí tedy tímto zákrokem vůbec netrpí.

Přesvědčivé výsledky

Aby si vědci ověřili účinnost této terapie budoucnosti, testovali ji na dvou z nejvíce smrtících druhů rakovin: na glioblastom a metastázující rakovinu vaječníků.

Glioblastom je nejagresivnější z mozkových nádorů – většina nemocných s ním umírá do 15 měsíců po diagnóze a pět let s ním přežijí pouhá tři procenta lidí. Při výzkumu se ukázalo, že stačí jediná léčba pomocí CRISPR-LNPs a myším s tímto nádorem se prodlouží průměrná délka života na dvojnásobek – celkově se u nich zvýšila pravděpodobnost přežití o 30 procent.

Rakovina vaječníků je nejvíce smrtelným nádorem ženských rozmnožovacích orgánů a patří také k velmi časté příčině úmrtí u žen. U většiny pacientek se ho totiž podaří rozpoznat až v době, kdy vytvoří po celém těle metastázy. V uplynulých letech se sice podařilo jeho léčbu výrazně zlepšit, ale přesto tuto nemoc přežije jen asi třetina žen. Když izraelští vědci nasadili CRISPR-LNPs, přežilo léčených myší o 80 procent více.

Lék ukrytý v DNA

„Technologie CRISPR je schopná najít a změnit jakýkoliv genetický úsek. Přinesla revoluci do naší schopnosti zničit, opravit, nebo dokonce nahradit geny zcela cíleným a personalizovaným způsobem,“ uvedl profesor Peer.

Letos dostaly objevitelky CRISPR/Cas9 za své dílo Nobelovu cenu za chemii.

„Přes rozsáhlý výzkum jsou ale její klinické aplikace stále ještě v plenkách, zejména proto, že je zapotřebí dostat bezpečně a efektivně CRISPR k buňkám. Ten, který jsme vyvinuli, cílí na DNA zodpovědnou za přežití rakovinových buněk. Jde o inovativní léčbu agresivních nádorů, na něž zatím nemáme efektivní léky,“ dodal vědec.

Podle autorů otevírá tento úspěch dveře i pro další aplikace u jiných druhů bujení, ale i u vzácných genetických chorob a také chronických virových onemocnění – jako je například AIDS. „Bude zřejmě trvat ještě nějakou dobu, než se tyto nové metody budou moci používat u lidí, ale jsme optimisté. Celé odvětví, které využívá mRNA, dnes prosperuje – ostatně většina perspektivních očkování na covid-19 je založena právě na tomto principu,“ dodal Peer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 12 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 12 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 13 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 16 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 17 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...