Izraelští vědci ukázali cestu k poražení nejsmrtelnějších druhů rakoviny. Zapojili genetické nůžky CRISPR

Experti z Telavivské univerzity představili své úspěchy v boji proti rakovině. Ukázali, že genetický nástroj CRISPR/Cas9 je velmi účinný při léčbě rakovinných metastáz. Jedná se podle nich o velmi povzbudivé zjištění při hledání obecného léku proti rakovině.

Vědci vyvinuli na základě této pokročilé technologie nový systém, který je schopný velice přesně zacílit přímo na rakovinové buňky a zničit je pomocí genetické manipulace. Izraelští experti nazvali tuto protinádorovou zbraň CRISPR-LNPs.

Jeho hlavním nástrojem je „poslíček“ mRNA, neboli messenger RNA. Umožňuje enzymu Cas9 rozstříhat správným způsobem DNA v buňce.

  • mRNA je jednovláknová nukleová kyselina, která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“

Hlavním autorem výzkumu popsaného v odborném časopise Science Advances je profesor Dan Peer, spolupracoval na něm ale s desítkami předních izraelských a amerických expertů na nanomedicínu.

„Jedná se o první studii na světě, která prokazuje, že nástroj CRISPR se dá účinně využít k léčbě rakoviny na živém tvorovi,“ uvedl Peer. Jeho práce zatím byla testována jen na zvířatech, ale jde o natolik obecné buněčné mechanismy, že by neměl být problém použít ji v budoucnosti po dalším prostudování a schválení i na lidech – a to se stejnou účinností.

Podle Peera jde o revoluční objev: „Musím zdůraznit, že tohle není chemoterapie. Nejsou zde žádné vedlejší účinky a rakovinová buňka, která je tímto způsobem léčená, se už nikdy znovu nemůže aktivovat. Molekulární nůžky Cas9 rakovinovou DNA prostě vystřihnou a tím ji neutralizují – napořád tak zabrání jejímu dalšímu množení,“ vysvětlil vědec.

Je to metoda, která skutečně rozhýbala svět. A už si nepamatuju dlouho, že by nějaká taková revoluční metoda existovala. CRISPR bude během několika let používat každá laboratoř, každá nemocnice a ten potenciál je obrovský.
Radislav Sedláček
vedoucí českého centra fenogenomiky, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Zatímco chemoterapie se nedají přesně zacílit a agresivní léky tak poškozují i zdravou tkáň, CRISPR dokáže najít nemocnou buňku zcela konkrétně a zasahuje chirurgicky přesně jen do ní – zdravé buňky v okolí tedy tímto zákrokem vůbec netrpí.

Přesvědčivé výsledky

Aby si vědci ověřili účinnost této terapie budoucnosti, testovali ji na dvou z nejvíce smrtících druhů rakovin: na glioblastom a metastázující rakovinu vaječníků.

Glioblastom je nejagresivnější z mozkových nádorů – většina nemocných s ním umírá do 15 měsíců po diagnóze a pět let s ním přežijí pouhá tři procenta lidí. Při výzkumu se ukázalo, že stačí jediná léčba pomocí CRISPR-LNPs a myším s tímto nádorem se prodlouží průměrná délka života na dvojnásobek – celkově se u nich zvýšila pravděpodobnost přežití o 30 procent.

Rakovina vaječníků je nejvíce smrtelným nádorem ženských rozmnožovacích orgánů a patří také k velmi časté příčině úmrtí u žen. U většiny pacientek se ho totiž podaří rozpoznat až v době, kdy vytvoří po celém těle metastázy. V uplynulých letech se sice podařilo jeho léčbu výrazně zlepšit, ale přesto tuto nemoc přežije jen asi třetina žen. Když izraelští vědci nasadili CRISPR-LNPs, přežilo léčených myší o 80 procent více.

Lék ukrytý v DNA

„Technologie CRISPR je schopná najít a změnit jakýkoliv genetický úsek. Přinesla revoluci do naší schopnosti zničit, opravit, nebo dokonce nahradit geny zcela cíleným a personalizovaným způsobem,“ uvedl profesor Peer.

Letos dostaly objevitelky CRISPR/Cas9 za své dílo Nobelovu cenu za chemii.

„Přes rozsáhlý výzkum jsou ale její klinické aplikace stále ještě v plenkách, zejména proto, že je zapotřebí dostat bezpečně a efektivně CRISPR k buňkám. Ten, který jsme vyvinuli, cílí na DNA zodpovědnou za přežití rakovinových buněk. Jde o inovativní léčbu agresivních nádorů, na něž zatím nemáme efektivní léky,“ dodal vědec.

Podle autorů otevírá tento úspěch dveře i pro další aplikace u jiných druhů bujení, ale i u vzácných genetických chorob a také chronických virových onemocnění – jako je například AIDS. „Bude zřejmě trvat ještě nějakou dobu, než se tyto nové metody budou moci používat u lidí, ale jsme optimisté. Celé odvětví, které využívá mRNA, dnes prosperuje – ostatně většina perspektivních očkování na covid-19 je založena právě na tomto principu,“ dodal Peer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 6 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 9 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 11 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...