Izraelský potápěč našel na mořském dně meč, který zřejmě patřil křižáckému rytíři

Šlomi Kacin našel začátkem října při potápění u izraelského pobřeží meč starý devět set let. Informovala o tom izraelská agentura pro staré památky (IAA), již citoval deník The Jerusalem Post.

Kacin zpozoroval na dně předměty jako úlomky keramiky a kamenných i kovových kotev. Mezi nimi ležel meč s metrovou čepelí a třiceticentimetrovým jílcem. Dostal se na povrch dna zřejmě přesunem písku. Protože se Kacin bál, že by sedimenty zbraň mohly znovu zakrýt, vyzvedl ji a obrátil se na IAA. Meč je sice pokryt nánosem, ale je zřejmě ze železa.

„Ten meč, který se uchoval ve výborném stavu, je krásný a vzácný nález a zjevně patřil nějakému křižáckému rytíři,“ sdělil Nir Distelfeld z IAA. Ředitel agentury Eli Escosido řekl, že „až bude meč očištěn a až ho prohlédnou vědci v laboratoři, bude vystaven, aby ho mohla spatřit veřejnost“.

Nejlepší možná lokalita

Kobi Šarvit, který vede oddělení mořské archeologie, vysvětlil, že nález je z pobřeží pod pohořím Karmel, z místa, které bylo odedávna využíváno jako přirozené kotviště, protože chránilo lodě za bouří. „Zdejší podmínky sem lákaly obchodní lodě po staletí. Je tady mnoho archeologických nálezů a nedávno nalezený meč je jedním z nich,“ řekl Šarvit.

IAA se o místo, kde ležel meč, zajímá od června. Ukazuje se, že sem lodě připlouvaly už před čtyřmi tisíci lety a používaly ho jako přirozené kotviště. Nález meče znamená, že takto bylo používáno ještě před devíti sty lety. Předměty ale často zakryje písek převalující se na dně. „I nejslabší bouře písek přesune, takže se odhalí určitá část dna a jiná se zase zakryje,“ popsal Šarvit. Podle něj mezi Izraelci přibývá fanoušků potápění, takže se nachází více předmětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled