Italové začali pěstovat zeleninu pod hladinou oceánu. Nemova zahrádka může pomoci, až nastanou sucha

Nahrávám video
Nemova farma
Zdroj: ČT24

Pěstování bylinek či zeleniny pod hladinou moře: právě na tom pracuje tým podnikatelů v Itálii. Projekt, který dostal název Nemova zahrada, je podle autorů předzvěstí zemědělství budoucnosti, které by si snad mohlo poradit i s potravinovou krizí.

Bylinky nebo zelenina se dnes zdaleka nepěstují jen na zahrádkách, ale také třeba na střechách domů, nebo dokonce v Antarktidě i na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici. Tým podnikatelů v Itálii se rozhodl prokázat, že je možné pěstovat bylinky a zeleninu také pod hladinou moře. Projekt Nemova zahrada je podle autorů předzvěst zemědělství budoucnosti.

Svazek šesti plujících vaků boří zkušenost, že pěstování rovná se zahrádka, hodně slunce i srážek. „Pokud máme vzduchový prostor pod vodou, můžeme slanou vodu odpařit, čímž se z ní přirozeně stává neslaná voda,“ vysvětluje princip Luca Gamberini, marketingový ředitel Ocean Reef Group.

Pod hladinou je bezpečno

Tohle je ale jen jedno z kouzel, které podle zakladatele podmořská farma a moderní technologie dokážou. Osm metrů pod hladinou není třeba ani jediná hrouda zeminy. Rostliny přitom nestrádají – spíš naopak. Mají zde totiž podmínky, které to bohatě vynahrazují: Stabilní světlo, teplota okolí i ochrana před parazity vytváří ideál, kterému se souš může jen těžko vyrovnat.

Univerzální recept to ale zatím není. „Nemělo by smysl v tom pěstovat například pšenici nebo ovocný strom – alespoň prozatím. Ale všechno, co souvisí s léčivými rostlinami, už jsme pěstovali. Stévii, mátu, rozmarýn a rajčata, takže dokonce i zeleninu,“ vysvětluje Gamberini.

Zemědělství bez lidí

Nemova zahrádka navíc ani nepotřebuje zahradníka. Rostliny stačí většinou sledovat jen na dálku. Nenápadný objekt na pláži skrývá vše potřebné, k dispozici jsou on-line data o teplotě vody, míře světla a vizuální přenos z webkamery. Údaje snímají senzory, data pak vyhodnocuje obsluha v kanceláři.

Každý takový plně vybavený vak stojí až dvacet tisíc eur. A právě peníze jsou to, co tomuto projektu může zatím bránit v rozkvětu. „Musíte ještě zhodnotit, jak dlouhodobě snižovat výrobní náklady, aby to bylo udržitelné,“ popsal problém agronom Antonio Ferrante z Milánské univerzity.

Na tento projekt zatím slyší hlavně výrobci léků. Díky vyššímu tlaku dávají tyto bylinky mnohem lepší výtažky než ty z laboratoří. Nenápadný projekt teď chtějí Luca Gamberini a jeho kolegové dál rozvíjet. Většinu povrchu Země tvoří oceán – i proto jejich snaha prý zatím rozhodně ke dnu neklesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 3 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 5 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
včera v 14:56

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...