Italové začali pěstovat zeleninu pod hladinou oceánu. Nemova zahrádka může pomoci, až nastanou sucha

3 minuty
Nemova farma
Zdroj: ČT24

Pěstování bylinek či zeleniny pod hladinou moře: právě na tom pracuje tým podnikatelů v Itálii. Projekt, který dostal název Nemova zahrada, je podle autorů předzvěstí zemědělství budoucnosti, které by si snad mohlo poradit i s potravinovou krizí.

Bylinky nebo zelenina se dnes zdaleka nepěstují jen na zahrádkách, ale také třeba na střechách domů, nebo dokonce v Antarktidě i na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici. Tým podnikatelů v Itálii se rozhodl prokázat, že je možné pěstovat bylinky a zeleninu také pod hladinou moře. Projekt Nemova zahrada je podle autorů předzvěst zemědělství budoucnosti.

Svazek šesti plujících vaků boří zkušenost, že pěstování rovná se zahrádka, hodně slunce i srážek. „Pokud máme vzduchový prostor pod vodou, můžeme slanou vodu odpařit, čímž se z ní přirozeně stává neslaná voda,“ vysvětluje princip Luca Gamberini, marketingový ředitel Ocean Reef Group.

Pod hladinou je bezpečno

Tohle je ale jen jedno z kouzel, které podle zakladatele podmořská farma a moderní technologie dokážou. Osm metrů pod hladinou není třeba ani jediná hrouda zeminy. Rostliny přitom nestrádají – spíš naopak. Mají zde totiž podmínky, které to bohatě vynahrazují: Stabilní světlo, teplota okolí i ochrana před parazity vytváří ideál, kterému se souš může jen těžko vyrovnat.

Univerzální recept to ale zatím není. „Nemělo by smysl v tom pěstovat například pšenici nebo ovocný strom – alespoň prozatím. Ale všechno, co souvisí s léčivými rostlinami, už jsme pěstovali. Stévii, mátu, rozmarýn a rajčata, takže dokonce i zeleninu,“ vysvětluje Gamberini.

Zemědělství bez lidí

Nemova zahrádka navíc ani nepotřebuje zahradníka. Rostliny stačí většinou sledovat jen na dálku. Nenápadný objekt na pláži skrývá vše potřebné, k dispozici jsou on-line data o teplotě vody, míře světla a vizuální přenos z webkamery. Údaje snímají senzory, data pak vyhodnocuje obsluha v kanceláři.

Každý takový plně vybavený vak stojí až dvacet tisíc eur. A právě peníze jsou to, co tomuto projektu může zatím bránit v rozkvětu. „Musíte ještě zhodnotit, jak dlouhodobě snižovat výrobní náklady, aby to bylo udržitelné,“ popsal problém agronom Antonio Ferrante z Milánské univerzity.

Na tento projekt zatím slyší hlavně výrobci léků. Díky vyššímu tlaku dávají tyto bylinky mnohem lepší výtažky než ty z laboratoří. Nenápadný projekt teď chtějí Luca Gamberini a jeho kolegové dál rozvíjet. Většinu povrchu Země tvoří oceán – i proto jejich snaha prý zatím rozhodně ke dnu neklesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 2 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 20 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 22 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...