I člověk, který už jednou prodělal covid, může skončit na JIP, ukazují nová data

Informací o šíření nového koronaviru v Česku je v současnosti už dostatek, až doposud ale některá data stále chyběla –⁠ především ta o reinfekcích, tedy opětovných nákazách virem. Nyní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tyto údaje zveřejnil a vyplývá z nich, že i člověk, který si nákazou již jednou prošel, může znovu vážně onemocnět.

Jako reinfekce je se označuje situace, kdy člověku vyjde pozitivní test na covid nejméně 60 dní od posledního pozitivního testu. „Reinfekce je opakovaná pozitivita,“ vysgvětluje ředitel ÚZIS, profesor Ladislav Dušek.

Tato pravidla si nevymysleli čeští experti, ale řídí se regulemi ECDC –⁠ cílem je, aby všechny evropské země dodávaly stejně získávané a měřené údaje, aby se tak daly informace využívat mezinárodně. Jsou poměrně přísná a kontroluje se v nich například to, aby člověk v době mezi oběma nákazami nepobýval v nemocnici –⁠ to by totiž mohlo znamenat, že jde ve skutečnosti jen o jednu velmi dlouhou nákazu.

Podle Duška zřejmě hodně reinfekcí systému uniká proto, jak přísné jsou výše popsané podmínky. Do zaznamenaných dat se totiž nedostanou ani lidé, kteří covid prodělali jen doma, aniž by tím zatěžovali lékaře, nebo ti, kde z nějakého důvodu chybí záznam o prvním testu –⁠ v takovém případě se už případ mezi reinfekce nepočítá. A platí to i opačně, tedy pokud má jednou nakažený podruhé tak slabé příznaky, že je ani nehlásí, nebo na test prostě nejde.

Z toho všeho vyplývá, že vědci vidí v současnosti jen vrcholek ledovce. I z něj se dá ale získat řada důležitých informací, které mohou expertům pomoci lépe sledovat a předpovídat budoucí vývoj pandemie.

Od začátku listopadu do 4. prosince hlásí ministerstvo zdravotnictví 11 811 reinfekcí. I tyto údaje se ale ještě mohou změnit, protože také tyto záznamy se zpětně doplňují, podobně jako třeba informace o počtu pozitivních testů.

Ještě na začátku listopadu bylo reinfekcí v průměru necelých dvě stě za den, v současné době, tedy o měsíc později, jich už ale přibylo a je jich necelých pět stovek za den. Podle Duška tedy reinfekce kopírují trendy nově pozitivních.

Komu nejvíc hrozí opětovná nákaza?

Nejvíc reinfekcí ukazují data u dětí. Na 100 tisíc dětí ve věku 12 až 17 let připadá od listopadu 242 případů, což je téměř třikrát víc než u padesátníků a jedenapůlkrát víc než u čtyřicátníků. Naopak u seniorů jsou opakované nákazy velmi řídké –⁠ na 100 tisíc seniorů připadalo méně než padesát případů.

Současně se ale nedá říct, že by dětem hrozily opětovné nákazy víc než důchodcům - byť i to je možné. Děti jsou totiž skupinou, která se v Česku během letošní podzimní vlny zdaleka nejvíc testuje, a je o ní tedy i nejvíc údajů. Potvrzují to epidemické testy, které vypisují hygieny při trasování. Od začátku listopadu bylo takových testů 1,2 milionu a asi šedesát procent z nich bylo u dětí do 18 let.

Ve školách je totiž vzhledem k neměnným kolektivům trasování jednodušší, třídy mají jmenné seznamy a pro hygieny je mnohem jednodušší dopátrat, s kým byl nakažený žák v kontaktu. „Virus se srovnatelně šíří v dospělé populaci, mezi pracujícími lidmi, jsou ale hůře dostupní pro trasování a také si hůře uvědomují, kde se mohli nakazit,“ vysvětluje profesor Dušek. Více testů mezi dospělými by podle něj zřejmě odhalilo víc reinfekcí i mezi nimi.

Málo informací znamená velkou nejistotu

Data, která epidemiologové a statistici o reinfekcích mají, by tedy při okamžitém použití podávala zcela zkreslené a zavádějící informace. Protože není jasné, kolik a jakých lidí se nakazí víckrát a po jaké době, není podle Ladislava Duška ani spolehlivě známý ochranný efekt protilátek po prodělání nemoci.

Zdánlivě je proto sice reinfekcí málo, pouhý zlomek z nových případů, neví se ale, o kolika reinfekcích se neví, zdůrazňuje statistik.

Co říkají data

Známá data dávají jen málo jistot –⁠ jednou z nich je, že ani prodělání nemoci nemusí člověka ochránit natolik, že se už nedostane s covidem do nemocnice. Takové případy prokazatelně existují: z 18 997 prokázaných reinfekcí jich skončilo v nemocnicích 1600, 134 případů dokonce na lůžkách JIP.

Nově zveřejněná data také ukazují, že člověka před covidem dokonale neochrání ani plné očkování spojené s proděláním nemoci. Reinfekcí plně očkovaných sice také zatím není mnoho, ale existují: celkem bylo v údajích zaznamenáno 3196 takových případů, z nich 2233 se jich objevilo během dosavadního vrcholu pandemické vlny v listopadu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 1 hhodinou

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 3 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.