Hybridi se šíří. V Česku přibývá kříženců jelenů evropských a jelenů sika, poznáte je po hlase

Není jelen jako jelen. Z českých lesů se stále častěji ozývá zvuk, který naši dědové vůbec neznali. Tento hlas patří kříženci dvou druhů jelenů – našeho jelena evropského a nepůvodního jelena siky.

Podle odborníků mezidruhového křížení přibývá, což ohrožuje především populaci jelena evropského. Čeští vědci ji proto chtějí zmapovat.

Pomoci jim v tom může i veřejnost. Jak? Stačí jen jít do přírody, hlas jelena nahrát a pak poslat vědcům. Za projektem stojí Luděk Bartoš z Výzkumného ústavu živočišné výroby a České zemědělské univerzity v Praze, který dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s hybridizací jelenů.

Hlasy jelenů v nás

Projekt „Hlasy jelenů“ se zabývá mapováním jelena evropského, jelena siky a jejich kříženců na území Česka pomocí nahrávek jejich zvukových projevů v období říje. 

V řadě případů bohužel není možné vzniklé křížence odlišit od rodičovských druhů jen na základě vzhledu. Samci se však dají dobře rozeznat podle zvuků, které vydávají na podzim. Cílem tohoto projektu je shromáždit co nejvíce zvukových nahrávek říjných samců a následně je použít k mapování výskytu zejména kříženců.

Jelen evropský
Zdroj: Wikimedia Commons
Jelen sika
Zdroj: Wikimedia Commons

Jelen a sika: Kdo s koho

Jelen evropský patřící mezi jelenovité sudokopytníky je všeobecně známým symbolem majestátnosti přírody a myslivci ho nazývají vysokou zvěří. Až na ojedinělé skupinky losů, kteří se navracejí do české přírody, je jelen naším největším kopytníkem. Díky svému chutnému masu a kvalitním trofejím je často chován v oborách. Pro myslivce má zvláštní význam, koneckonců všichni jejich patroni jsou zobrazování s jeleními prvky.

  • Projekt je společnou prací vědců z České zemědělské univerzity (Luděk Bartoš) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Monika Nečasová, Tereza Petrusková, Pavel Pipek).

U nás rozšířený jelen sika, považovaný za poddruh sika japonského, je introdukovaným druhem zvěře – podobně jako například muflon, daněk nebo kamzík. Kdysi se k nám dovážel i poněkud větší sika Dybovského a obě formy se dále křížily. V některých publikacích je tak popisují pod jedním jménem. V evropské přírodě přežívá už déle než 150 let. Díky své ladnosti, potravní nenáročnosti, odolnosti a přizpůsobivosti se stal vhodným substituentem za jelena evropského.

Na jeho výskyt v české přírodě existují dva různé názorové proudy. První z nich považuje jelena siku za významný druh zvířete, které obohacuje lovecké příležitosti. Křížení s jelenem evropským vidí jako přirozenou evoluční cestu k vývoji nového živočišného druhu. Druhý názor naopak hovoří o sikovi jako o škůdci lesních porostů, který vytlačuje původní jelení druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 8 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...