Mořští biologové pozorovali v hloubce přes šest tisíc metrů vzácnou krakatici. Tak hluboko přitom doposud žádný hlavonožec viděn nebyl.
Hlouběji ještě krakatici nikdo neviděl. Vědci pozorovali tvora s obřími chapadly šest kilometrů pod hladinou
Když tým podmořských průzkumníků na začátku letošního roku dokončil dosud nejhlubší ponor k vraku lodi, obletěla tato zpráva celý svět. Tým společnosti Caladan Oceanic zjistil, že loď USS Johnston, která se potopila během námořní bitvy v roce 1944, je překvapivě dobře zachovalá a její děla stále míří směrem k místu, kde se nacházel nepřítel. Tento výzkum ale vydal i další nečekané výsledky.
Několik dní před uskutečněním hlavního ponoru se vědci vydali na mořské dno pár kilometrů od slavného vraku. Expedice pořídila velké množství obrazových materiálů, takže jejich detailní analýza trvala velmi dlouho.
Většina snímků byla nudná – dvoumístná ponorka se totiž pohybovala u dna Filipínského příkopu. Na obrázcích tedy tým analytiků viděl hlavně bahno.
GALERIE
Vrak torpédoborce USS Johnston
V hlubinách se ale něco zřetelně pohybovalo. Po přiblížení se ukázalo, že pohyby tvora odpovídají chobotnici. To však nedávalo smysl, chobotnice totiž v takových hlubinách nežijí. Zatím rekordní hloubka, kde byl tento hlavonožec pozorován, byla asi 4700 metrů.
Když se záběry dostaly k zoologům, dokázali tvora zařadit – bez pochyby se jednalo o hlavonožce, nikoliv ale o chobotnici, nýbrž o krakatici. Konkrétně o krakatici druhu Magnapinna, který zatím nemá český název.
Pozorování krakatice Magnapinna v hloubce asi 3700 metrů:
Záhadní tvorové z hlubin
Tyto krakatice patří k nejzáhadnějším a nejpodivnějším obyvatelům oceánů. Byly pozorované jen několikrát, vždy v hloubce mezi dvěma a čtyřmi kilometry pod hladinou, což z nich činilo jedny z nejlepších potápěčů mezi hlavonožci. Že umí žít ještě mnohem hlouběji, je pro vědce fascinující poznatek.
Tělo této krakatice bývá velmi drobné, měří jen kolem půl metru, ale její chapadla mohou měřit až dvacetinásobek délky těla. Odhaduje se, že největší pozorovaný exemplář je měl dlouhá přes osm metrů.
Tvor, který plul po dně Filipínského příkopu v hloubce 6212 metrů, byl mnohem menší, jeho plášť měl jen asi deset centimetrů. A také měl atypická chapadla: normálně jsou chapadla těchto krakatic „zalomená“, jako by z lokte vyrůstala paže v podobě dlouhého biče. Díky tomu působí mnohdy až pavoukovitě. To ale v tomto případě neplatilo, její chapadla byla úplně obyčejná. Podle vědců to naznačuje, že se mohlo jednat o mladý exemplář, který ještě nebyl plně vyvinutý.
O hlubinách oceánů víme méně než o Měsíci
Podle Bruce Robisona, hlubokomořského ekologa z výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute, je tento objev fascinující už proto, co z něj vyplývá. Krakatice jako vrcholoví predátoři jsou závislé na složité ekologické síti, a tak nález chobotnice v těchto hloubkách naznačuje, že někde dole musí být mnoho dalších forem života, které tuto síť podporují – možná se tedy v hlubokých příkopech ukrývají celé neznámé ekosystémy.
Krakatice Magnapinna v hloubce 3057 metrů, dobře jsou vidět bičovitá chapadla
Objev je ale také varováním. Pokud zde tito vzácní hlavonožci opravdu žijí v různých stádiích svého života, pak by to mohlo znamenat, že je ohrožuje poměrně intenzivní průmyslová činnost v moři, která zde probíhá.
Vědce v této úvaze podporuje i analýza vraku lodi, kvůli němuž se do hlubiny potopili – v místě, kam loď dopadla, nenašli žádné stopy života, ale ve vzdálenějších usazeninách byly. Zřejmě to znamená, že pro vysoce specializované organismy, které toto prostředí obývají, může být složité vypořádat se s rozsáhlejším narušením.