Grantová agentura rozdala ceny, vyzdvihla výzkum klíšťat i katalog kreseb Václava Hollara

Grantová agentura České republiky ocenila pět vědců za nejlepší základní výzkum. Mezi laureáty, kteří si ceny převzali ve středu v Profesním domě Matematicko-fyzikální fakulty UK,  jsou čtyři muži a jedna žena. Ocenění získali například za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat nebo za souhrnný katalog kreseb Václava Hollara.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vybírala z téměř osmi set projektů, které byly ukončené v minulém roce. 

 „Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech, a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Alena Volrábová: katalog všech známých kreseb Václava Hollara

Jedinou oceněnou ženou se letos stala  Alena Volrábová z Národní galerie v Praze, která sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Většina umělcových děl se nachází ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě.  

„Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou, a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ vysvětlila Volrábová.

Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi. Jeho součástí je zároveň i umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat. 

Jiří Houška: počítačové simulace pro design nových funkčních materiálů

Cenu získal také fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni, který se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. 

Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.

Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.

Aleš Panáček: stříbro pomůže překonat bakteriální rezistenci

Dalším oceněným se stal fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci. Podařilo se mu prokázat, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci.

Jeho tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. To se vědci snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. 

Nanostříbro přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích, a to velmi účinně a efektivně,“ vysvětlil Aleš Panáček. Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně,“ dodal Panáček. 

Petr Kopáček: výzkum fyziologie trávicího aparátu klíšťat pomůže v boji proti těmto roztočům

Za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat získal cenu Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům.

Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. 

„Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ řekl Kopáček.  Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.

Jakub Švenda: příprava unikátních modulátorů adenylyl cyklázy je dobrou zprávou pro medicínu

Pátým oceněným je organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně, který se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů.

Cílem projektu byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jejích syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie, jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.

Během projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ uvedl Švenda, jenž získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.

Cena předsedkyně GA ČR se uděluje už patnáct let

Cena předsedkyně Grantové agentury České republiky se uděluje už od roku 2003. Od té doby vedení agentury rozdalo celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. 

  • GA ČR je státní instituce, která každoročně rozděluje více než tři miliardy korun na základní výzkum. V letech 2011 až 2015 rozdělila na účelovou podporu základního výzkumu 15,3 miliardy korun. Největšími příjemci byly veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 1 hhodinou

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 1 hhodinou

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 18 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 20 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.