Grantová agentura rozdala ceny, vyzdvihla výzkum klíšťat i katalog kreseb Václava Hollara

Grantová agentura České republiky ocenila pět vědců za nejlepší základní výzkum. Mezi laureáty, kteří si ceny převzali ve středu v Profesním domě Matematicko-fyzikální fakulty UK,  jsou čtyři muži a jedna žena. Ocenění získali například za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat nebo za souhrnný katalog kreseb Václava Hollara.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vybírala z téměř osmi set projektů, které byly ukončené v minulém roce. 

 „Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech, a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Alena Volrábová: katalog všech známých kreseb Václava Hollara

Jedinou oceněnou ženou se letos stala  Alena Volrábová z Národní galerie v Praze, která sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Většina umělcových děl se nachází ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě.  

„Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou, a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ vysvětlila Volrábová.

Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi. Jeho součástí je zároveň i umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat. 

Jiří Houška: počítačové simulace pro design nových funkčních materiálů

Cenu získal také fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni, který se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. 

Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.

Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.

Aleš Panáček: stříbro pomůže překonat bakteriální rezistenci

Dalším oceněným se stal fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci. Podařilo se mu prokázat, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci.

Jeho tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. To se vědci snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. 

Nanostříbro přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích, a to velmi účinně a efektivně,“ vysvětlil Aleš Panáček. Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně,“ dodal Panáček. 

Petr Kopáček: výzkum fyziologie trávicího aparátu klíšťat pomůže v boji proti těmto roztočům

Za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat získal cenu Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům.

Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. 

„Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ řekl Kopáček.  Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.

Jakub Švenda: příprava unikátních modulátorů adenylyl cyklázy je dobrou zprávou pro medicínu

Pátým oceněným je organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně, který se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů.

Cílem projektu byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jejích syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie, jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.

Během projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ uvedl Švenda, jenž získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.

Cena předsedkyně GA ČR se uděluje už patnáct let

Cena předsedkyně Grantové agentury České republiky se uděluje už od roku 2003. Od té doby vedení agentury rozdalo celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. 

  • GA ČR je státní instituce, která každoročně rozděluje více než tři miliardy korun na základní výzkum. V letech 2011 až 2015 rozdělila na účelovou podporu základního výzkumu 15,3 miliardy korun. Největšími příjemci byly veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 13 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 19 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...