Bodání do vúdú loutek šéfů prospívá zaměstnancům. Byly vyhlášeny Ig Nobelovy ceny

Na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku.

Už osmadvacátý ročník byl jako obvykle doprovázen tradiční ceremonií, během níž vzduchem létaly papírové vlaštovky a vědci se pohybovali po pódiu v žertovných kostýmech.

Deset cen si rozdělili vědci z celého světa, letos mezi nimi chyběli zástupci České republiky. Seznam oceněných ukazuje, kam jsou vědci schopní při výzkumu vkročit. Můžete se podívat i na záznam celé akce:


Cena za lékařství: Marc Mitchell a David Wartinger za výzkum vlivu jízdy na horské dráze na urychlení průchodu ledvinových kamenů.

Cena za antropologii: Tomas Persson, Gabriela-Alina Sauciusová a Elaine Madsenová za výzkum toho, že šimpanzi v zoologických zahradách napodobují lidské návštěvníky přibližně stejně často, jako lidští návštěvníci napodobují šimpanze.

Cena za biologii: Paul Becher, Sebastien Lebreton, Erika Wallinová, Erik Hedenstrom, Felipe Borrero-Echeverry, Marie Bengtssonová, Volker Jorger a Peter Witzgall za důkaz, že someliéři dokáží spolehlivě rozpoznat jen čichem přítomnost jediné mouchy ve sklenici vína.

Ig Nobelovy ceny jsou jednoznačně vrcholem vědeckého kalendáře!
Vědecký časopis Nature

Cena za chemii: Paula Romãová, Adília Alarcãová a César Viana za změření toho, jak dobrým čistícím prostředkem na špinavé povrchy v domácnosti jsou lidské sliny.

Vzdělávání v lékařství: Akira Horiuchi za zprávu „Kolonoskopie v sedavé poloze: Lekce z auto-kolonoskopie.“

Cena za literaturu: Thea Blacklerová, Rafael Gomez, Vesna Popovicová a M. Helen Thompsonová za potvrzení faktu, že většina lidí, kteří používají komplikované výrobky, nečte jejich návody.

Cena za výživu: James Cole za výpočet množství kalorií, které je možné získat díky kanibalismu.

Cena za mír: Francisco Alonso, Cristina Estebanová, Andrea Sergeová, Maria-Luisa Ballestarový, Jaime Sanmartín, Constanza Calatayudová a Beatriz Alamarová za měření frekvence, motivace a dopadů řvaní a klení během jízdy automobilem.

Cena za reprodukční medicínu: John Barry, Bruce Blank a Michel Boileau za monitorování nočních erekcí pomocí dopisních známek.

Cena za ekonomii: Lindie Hanyu Liangová, Douglas Brown, Huiwen Lian, Samuel Hanig, D. Lance Ferris a Lisa Keepingová za výzkum, zda je pro zaměstnance efektivní používat vúdú loutky jako prostředek odvety vůči nadřízeným. 

Dějiny Ig Nobelovy ceny

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.

Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).

Česká stopa

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 23 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...