Bodání do vúdú loutek šéfů prospívá zaměstnancům. Byly vyhlášeny Ig Nobelovy ceny

Na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku.

Vúdú panenka
Zdroj: Flickr Commons Autor: Scott Joseph

Už osmadvacátý ročník byl jako obvykle doprovázen tradiční ceremonií, během níž vzduchem létaly papírové vlaštovky a vědci se pohybovali po pódiu v žertovných kostýmech.

Deset cen si rozdělili vědci z celého světa, letos mezi nimi chyběli zástupci České republiky. Seznam oceněných ukazuje, kam jsou vědci schopní při výzkumu vkročit. Můžete se podívat i na záznam celé akce:


Cena za lékařství: Marc Mitchell a David Wartinger za výzkum vlivu jízdy na horské dráze na urychlení průchodu ledvinových kamenů.

Cena za antropologii: Tomas Persson, Gabriela-Alina Sauciusová a Elaine Madsenová za výzkum toho, že šimpanzi v zoologických zahradách napodobují lidské návštěvníky přibližně stejně často, jako lidští návštěvníci napodobují šimpanze.

Cena za biologii: Paul Becher, Sebastien Lebreton, Erika Wallinová, Erik Hedenstrom, Felipe Borrero-Echeverry, Marie Bengtssonová, Volker Jorger a Peter Witzgall za důkaz, že someliéři dokáží spolehlivě rozpoznat jen čichem přítomnost jediné mouchy ve sklenici vína.

„Ig Nobelovy ceny jsou jednoznačně vrcholem vědeckého kalendáře!“

Vědecký časopis Nature

Cena za chemii: Paula Romãová, Adília Alarcãová a César Viana za změření toho, jak dobrým čistícím prostředkem na špinavé povrchy v domácnosti jsou lidské sliny.

Vzdělávání v lékařství: Akira Horiuchi za zprávu „Kolonoskopie v sedavé poloze: Lekce z auto-kolonoskopie.“

Cena za literaturu: Thea Blacklerová, Rafael Gomez, Vesna Popovicová a M. Helen Thompsonová za potvrzení faktu, že většina lidí, kteří používají komplikované výrobky, nečte jejich návody.

Cena za výživu: James Cole za výpočet množství kalorií, které je možné získat díky kanibalismu.

Cena za mír: Francisco Alonso, Cristina Estebanová, Andrea Sergeová, Maria-Luisa Ballestarový, Jaime Sanmartín, Constanza Calatayudová a Beatriz Alamarová za měření frekvence, motivace a dopadů řvaní a klení během jízdy automobilem.

Cena za reprodukční medicínu: John Barry, Bruce Blank a Michel Boileau za monitorování nočních erekcí pomocí dopisních známek.

Cena za ekonomii: Lindie Hanyu Liangová, Douglas Brown, Huiwen Lian, Samuel Hanig, D. Lance Ferris a Lisa Keepingová za výzkum, zda je pro zaměstnance efektivní používat vúdú loutky jako prostředek odvety vůči nadřízeným. 

Dějiny Ig Nobelovy ceny

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.

Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).

Česká stopa

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.