Grantová agentura nepodporovala větší užití výzkumu v praxi, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad

Grantová agentura České republiky (GA ČR) v letech 2011 až 2015 nepodporovala výzkum, který má větší potenciál pro pozdější praktické využití. Chybovala i ve veřejných soutěžích pro grantové projekty, když v rozporu se zákonem měnila jejich podmínky.

Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Agentura se ale brání tím, že musí fungovat v mezích zákona a nemůže určovat vědní politiku.

  • GA ČR je státní instituce, která každoročně rozděluje více než tři miliardy korun na základní výzkum. V letech 2011 až 2015 rozdělila na účelovou podporu základního výzkumu 15,3 miliardy korun. Největšími příjemci byly veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. 

Podporu agentura rozdělila zhruba rovnoměrně do pěti oblastí. Vědy o neživé přírodě získaly 23 procent, technické vědy 22 procent, zemědělské a biologicko-enviromentální vědy 19 procent, lékařské a biologické vědy 18 procent a společenské a humanitní vědy také 18 procent.

„Podle národních strategických dokumentů by měla podpora cílit i na ty oblasti základního výzkumu, které mohou zlepšit využití nových poznatků, a ve výsledku tak přispět k růstu konkurenceschopnosti ČR. GA ČR takto ale podporu nesměrovala,“ uvedl NKÚ. V ČR jsou podle něj oblasti základního a aplikovaného výzkumu striktně odděleny, a měl by se klást větší důraz na jejich provázanost.

Co je úkolem Grantové agentury?

„GA ČR nepřísluší určovat politiku výzkumu a vývoje a ani určovat ty oblasti základního výzkumu, které mohou zlepšit využití nových poznatků, neboť každá oblast může potenciálně přinést nové poznatky s bezprostředním využitím pro praxi,“ sdělila mluvčí agentury Klára Pirochová. Všechny skupiny grantových projektů, na základě kterých agentura poskytuje účelovou podporu základnímu výzkumu, jsou včetně kritérií hodnocení i výše podpory schvalovány vládou ČR.

Nahrávám video
Grantová agentura terčem kritiky
Zdroj: ČT24

Za současné legislativy tak podle mluvčí není možné, aby GA ČR sama rozhodla, že jednu vědní oblast upřednostní před jinou, nebo že přihlášení se k určité prioritní oblasti bude pro vědce znamenat výhodu v hodnoticím procesu.

NKÚ zjistil, že agentura v roce 2012 zveřejnila informaci o prodloužení soutěžní lhůty na grantový projekt pouze na webových stránkách, a navíc jen jeden den před skončením této lhůty. Podle kontrolorů tak uchazeči neměli rovné podmínky. V roce 2014 pak předsednictvo GA ČR vybralo jiné projekty, než které doporučila oborová hodnotící komise složená i ze zahraničních expertů, což podle NKÚ přispělo k netransparentnosti soutěží.

  • Předsednictvo GA ČR tvoří pět členů včetně předsedy. Zastupují pět základních vědních oborů - technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy.

Agentura prý navíc nesledovala kvalitu výsledků ani u jednotlivých vědních oborů, ani celkově. Nemohla proto vyhodnotit, jaké dopady vyplacená podpora měla, míní NKÚ. „V kvalitě základního výzkumu přitom ČR zaostává za evropským průměrem. Příliš úspěšná není ve srovnání s dalšími zeměmi EU ani v získávání grantů od Evropské výzkumné rady,“ dodal úřad.

Agentura ale podle Pirochové sleduje počty i druhy výsledků základního výzkumu jak u jednotlivých projektů, tak v rámci jednotlivých oborů i celkově. Je povinna následně tyto údaje dávat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jehož účelem je mimo jiné hodnotit výsledky výzkumných organizací a výzkumných projektů a poskytovat tyto informace vládě a veřejnosti. „Dopady GA ČR vyhodnocuje v souladu s vládou schválenou koncepcí a vládou schválených skupin grantových projektů,“ dodala mluvčí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 9 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...