Gorily v přírodě nečekaně často adoptují osiřelá mláďata

Ztráta matky nemusí být pro gorilí mládě tragédií, jak je tomu u jiných druhů primátů. Nový výzkum ukazuje, jak dobře se tlupy starají o sirotky i opuštěná mláďata.

Před několika lety opustily ve Rwandě svůj domov čtyři samice horských goril. Opustily nejen svého druha – nemocného alfa samce – ale i své děti, které byly sotva dost staré na to, aby se samy nakrmily. Možná předpokládaly, že jejich potomci budou ve větším bezpečí se svým nemocným otcem než s novými samci, kteří často zabíjejí mláďata z jiných skupin. U savců je ale opuštěné mládě vždy v nebezpečí – biologové se proto o jejich osud obávali.

Místo toho se vědci dočkali dojemného překvapení. O mláďata se totiž začal starat jejich strýc, gorilí samec Kubaha. „Nechal je spát ve svém hnízdě a lézt po sobě jako po prolézačce,“ vzpomíná primátoložka Tara Stoinská, která pracuje pro nadaci Diany Fosseyové.

Kubahova ochota být pěstounem je podle nové studie u goril horských překvapivě běžná. Analýza dat z výzkumného centra Gorilla Fund v Karisoke ve Rwandě za 53 let odhalila, že když mladé horské gorily přijdou o své matky – a někdy i o otce – není u nich větší riziko, že zemřou nebo přijdou o své místo ve společenské hierarchii. Zbytek tlupy je totiž chrání.

„Výsledky této práce byly opravdu překvapivé, protože víme, že u primátů a většiny sociálních savců je pro nedospělá mláďata opravdu špatné ztratit matku,“ uvedl behaviorální ekolog Matthew Zipple z Dukeovy univerzity.

Zipple a dalších deset primátologů před rokem přitom vloni vydali studii, v níž popsali, že mladí šimpanzi, paviáni a opice, kteří se po odstavení spoléhají na podporu svých matek, obvykle umírají mladí, pokud o své matky přijdou v raném věku. Jejich matky se o ně totiž starají i po odstavení; čistí a krmí je, poskytují jim sociální podporu a chrání je před predátory i útoky cizích samců. I když se primáti bez matky dožijí dospělosti, mají pak prakticky vždy nižší společenské postavení a méně potomků. Jiné studie zdokumentovaly stejné nebezpečí ztráty matky u dalších společenských savců, jako jsou kosatky, sloni a hyeny.

Zdá se ale, že horské gorily bez matky tolik netrpí. Stoinská a její kolegové předpokládají, že je to tím, že gorilí samice se s partnery poměrně často rozcházejí – zřejmě právě proto se jejich sociální hierarchie vyvinula tak, aby tlupa ochránila kojence před negativními následky ztráty matky.

Potvrzeno výzkumem

Tuto hypotézu teď přírodovědci testovali v nové studii, když se zaměřili na údaje o 59 gorilách ve věku od 2 do 8 let, které přišly o matku nebo osiřely dříve, než byly plně dospělé. Poté porovnali přežití těchto zvířat během jejich života s přežitím 139 neosiřelých goril. Porovnávali také jejich reprodukční úspěch a společenské postavení dospělých a sledovali, s kým mláďata tráví nejvíce času.

Nejenže osiřelé gorily bez matky nebyly vystaveny většímu riziku smrti, ale také ztráta matky neměla žádný dlouhodobý vliv na jejich schopnost reprodukce ani na jejich společenské postavení, uvedli vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise eLife. Někteří samci, kteří vyrostli bez vlastní matky, se nakonec stali dominantním samcem své tlupy.

Rozdíly mezi gorilami a dalšími zkoumanými druhy primátů jsou podle vědců obrovské. Výzkumníci teď chtějí prohledat desítky let dat o dalších druzích společenských savců, nejvíc je zajímají bonobové – právě u těchto příbuzných šimpanzů se totiž ví, že někdy cizí samice adoptují cizí mláďata, a výsledky by mohly být podobné jako u goril.

Cílem výzkumu je snaha pochopit, kde se vzalo takové chování u lidí, co je příčinou toho, že se tak často a tak dobře starají o děti bez rodičů – a to prakticky ve všech kulturách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hmyz mizí i z míst, kde ho neohrožuje člověk. Viníkem je změna klimatu

Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.
před 16 hhodinami

Pacientům se svalovou dystrofií by mohly pomoci nové preparáty

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.
před 21 hhodinami

Past pokroku: Černobyl pohřbil zbytky důvěry v komunistický režim v Československu

Čistě z hlediska škod na životním prostředí se v českých zemích odehrály mnohem horší nehody a katastrofy. Černobyl sice přímo nepřipravil lidi o životy – ale dále oslabil ve společnosti něco, co je pro její fungování zásadní. Důvěru.
před 21 hhodinami

Pitter po válce léčil společně židovské a německé děti. Navzdory komunistům

Akce Zámky - ačkoli to zní jako tajná operace komunistické Státní bezpečnosti, jmenoval se tak poválečný projekt na záchranu a uzdravení židovských dětí. Ty ihned v květnu 1945 začal shromažďovat kazatel a spisovatel Přemysl Pitter, který jim následně zajistil péči na konfiskovaných zámcích po Němcích ve středních Čechách. Jeho bohulibá činnost si ale záhy vysloužila řadu kritiků – to když se kromě židovských dětí, které se vrátily z koncentráků často bez rodin, začal stejně starat i o německé děti, které trpěly po válce ve sběrných táborech pro Němce.
před 22 hhodinami

S prevencí požárů pomáhá hasičům také virtuální realita

Za mnoha tragickými požáry stojí podle hasičů nedbalost a nepozornost. I proto zdůrazňují význam preventivních programů. Nově například využívají virtuální realitu, s jejímž přispěním učí, jak včas odhalit nebezpečný spotřebič, reagovat na únik plynu nebo bezpečně opustit dům, v němž hoří. Pomocí speciálních brýlí a ovladačů je po vstupu do virtuálního domu rizik nutné odstranit vše, co je potenciálně nebezpečné – otevřený krb, zapnutý laptop na posteli či hořící cigareta.
8. 9. 2025

Vědci nahlédli do světa bez cukrovky. Experiment s CRISPR ale čelí nejistotě

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.
8. 9. 2025

Sebevražednost je v Česku nad průměrem EU a podhodnocená, upozorňují odborníci

Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.
8. 9. 2025

Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.
8. 9. 2025
Načítání...