Gorily šly spát, plameňáci panikařili, puštík houkal. Zvířata se při zatmění Slunce chovala zvláštně

Někteří lidé v Severní Americe při pondělním úplném zatmění Slunce reagovali různými překvapivými způsoby, nebyli ale jedinými živočichy, kteří se během vzácné události chovali neobvykle. Kojoti vyli, sovy houkaly a gorily se odebraly ke spánku. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto shání pomoc veřejnosti při zkoumání podivného chování zvířat, uvedl server Sky News.

Čtyřicetičlenný tým v zoologické zahradě v texaském Fort Worthu sledoval, jak zdejší zvířata reagovala na úplné zatmění Slunce.

„Naše gorilí tlupa vstala a šla ke dveřím, jako by byl čas odebrat se na noc dovnitř,“ popsal veterinář John Griffioen, který tým vedl. „Dvě z našich hejn plameňáků se k sobě výrazně přiblížila. Začali vydávat mnohem více zvuků a jeden z nich začal dokonce pochodovat, což je chování, které je pro skupinu stmelující,“ dodal. Na mokřadu v Nevadě výzkumníci poslouchali, jak kojoti vyli a puštík proužkovaný houkal a poletoval kolem. Bioložka Kim Rosvallová to označila za „neuvěřitelný“ zážitek.

Přestože zatmění nastává přibližně každých osmnáct měsíců, o tom, jak na ně zvířata reagují, se toho ví jen velmi málo. Studie, které existují, ale ukazují, že se chovají velmi podivně.

Během zatmění v Mexiku v roce 1991 vědci sledovali, jak kolonie pavouků z čeledi křižákovití strhávaly své sítě během nejtemnější části zatmění. Jakmile se Slunce vrátilo, pavouci je znovu utkali. V Arizoně si vědci sbírající cikády všimli, že přestaly zpívat, když bylo Slunce z padesáti procent zakryto. Trvalo čtyřicet minut, než začaly opět vydávat zvuk.

Vliv temnoty

Žirafy, paviáni, gorily a papoušci se při zatmění chovají úzkostně, uvádí studie, v níž vědci zaznamenávali, jak zvířata v Jižní Karolíně reagovala na zatmění v roce 2017.

Žirafy sebou začaly „koordinovaně kývat“ a paviáni se shlukovali, přestože se obvykle rozdělují do malých skupin. Pestrobarevní papoušci lori mávali křídly, byli hluční a pak následovalo „společné mlčení“. Ve skutečnosti na zatmění reagovalo 75 procent zvířat v této zoo.

Reakce zvířat na zatmění Slunce jsou však poměrně málo prozkoumané. Vědci se nyní proto obrátili na veřejnost s prosbou o pomoc.

Tři velké studie požádaly veřejnost, aby jim zaslala svá pozorování zvířat, hmyzu a ptáků, kteří se během zatmění chovali podivně. NASA nyní chce, aby jim dobrovolníci pomohli analyzovat jejich výsledky. Agentura uvádí, že na jejích webových stránkách bude brzy otevřen portál, který nabídne možnost stát se datovým analytikem a pomoci zjistit, jak vzácné zatmění působilo na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...