Gorily šly spát, plameňáci panikařili, puštík houkal. Zvířata se při zatmění Slunce chovala zvláštně

Někteří lidé v Severní Americe při pondělním úplném zatmění Slunce reagovali různými překvapivými způsoby, nebyli ale jedinými živočichy, kteří se během vzácné události chovali neobvykle. Kojoti vyli, sovy houkaly a gorily se odebraly ke spánku. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto shání pomoc veřejnosti při zkoumání podivného chování zvířat, uvedl server Sky News.

Čtyřicetičlenný tým v zoologické zahradě v texaském Fort Worthu sledoval, jak zdejší zvířata reagovala na úplné zatmění Slunce.

„Naše gorilí tlupa vstala a šla ke dveřím, jako by byl čas odebrat se na noc dovnitř,“ popsal veterinář John Griffioen, který tým vedl. „Dvě z našich hejn plameňáků se k sobě výrazně přiblížila. Začali vydávat mnohem více zvuků a jeden z nich začal dokonce pochodovat, což je chování, které je pro skupinu stmelující,“ dodal. Na mokřadu v Nevadě výzkumníci poslouchali, jak kojoti vyli a puštík proužkovaný houkal a poletoval kolem. Bioložka Kim Rosvallová to označila za „neuvěřitelný“ zážitek.

Přestože zatmění nastává přibližně každých osmnáct měsíců, o tom, jak na ně zvířata reagují, se toho ví jen velmi málo. Studie, které existují, ale ukazují, že se chovají velmi podivně.

Během zatmění v Mexiku v roce 1991 vědci sledovali, jak kolonie pavouků z čeledi křižákovití strhávaly své sítě během nejtemnější části zatmění. Jakmile se Slunce vrátilo, pavouci je znovu utkali. V Arizoně si vědci sbírající cikády všimli, že přestaly zpívat, když bylo Slunce z padesáti procent zakryto. Trvalo čtyřicet minut, než začaly opět vydávat zvuk.

Vliv temnoty

Žirafy, paviáni, gorily a papoušci se při zatmění chovají úzkostně, uvádí studie, v níž vědci zaznamenávali, jak zvířata v Jižní Karolíně reagovala na zatmění v roce 2017.

Žirafy sebou začaly „koordinovaně kývat“ a paviáni se shlukovali, přestože se obvykle rozdělují do malých skupin. Pestrobarevní papoušci lori mávali křídly, byli hluční a pak následovalo „společné mlčení“. Ve skutečnosti na zatmění reagovalo 75 procent zvířat v této zoo.

Reakce zvířat na zatmění Slunce jsou však poměrně málo prozkoumané. Vědci se nyní proto obrátili na veřejnost s prosbou o pomoc.

Tři velké studie požádaly veřejnost, aby jim zaslala svá pozorování zvířat, hmyzu a ptáků, kteří se během zatmění chovali podivně. NASA nyní chce, aby jim dobrovolníci pomohli analyzovat jejich výsledky. Agentura uvádí, že na jejích webových stránkách bude brzy otevřen portál, který nabídne možnost stát se datovým analytikem a pomoci zjistit, jak vzácné zatmění působilo na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 15 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...