Geneticky modifikované „zlaté banány“ mohou zachránit statisíce životů. Vznikly za peníze Billa Gatese

Vědci z Austrálie vytvořili nový druh banánů, které budou zásobovat africké děti provitaminem A. Ten dětem v nejchudších oblastech stále chybí.

Zlaté banány dostaly jméno podle jejich barvy, která je o něco světlejší a výraznější než u normálnějších klasických banánů. Vznikly v laboratořích Queensland University of Technology. Na jejich vznik přispěla částkou 10 milionů dolarů nadace Billa a Mellindy Gatesových.

  • Zakrslý Cavendish je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce – „banán“. Mají výhodu v tom, že jsou neplodné, a tedy nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se musí množit vegetativně, tj. jde vždy o klony jedné rostliny, a jsou tak kvůli tomu velmi náchylné k různým chorobám.

Vědci popsali svůj úspěch v odborném časopise Plant Biology Journal. Nejprve upravili osamocené buňky, z nichž potom vytvořili semena a z těch naklíčili samotné rostliny. Celý výzkum a testování výsledků trvaly přibližně 12 let, probíhaly na severu Queenslandu. V současné době už ugandští vědci replikují tyto výsledky s lokálními druhy banánů. Do roku 2021 by mohly tyto druhy upravených banánů bohatých na provitamin A už růst na ugandských plantážích.

Jak vzniká nový banán

„Vzali jsme geny z banánů, které pocházejí z Papuy Nové Guiney a jsou velice bohaté na provitamin A. Jejich nevýhodou je, že tvoří malé trsy. Jejich geny jsme vložili do klasických standardních banánů Cavendish,“ uvedl hlavní autor studie, profesor Dale. „Během 12 let výzkumu jsme byli schopni přijít s banány, které mají vysoké množství provitaminu A – právě ten způsobuje u banánů jejich typickou nazlátlou barvu,“ dodal vědec.

Srovnání klasických banánů Cavendish se zlatými banány
Zdroj: Queensland University of Technology

Banány jsou jedním z mála druhů potravin, který je v Ugandě dostatečně dostupný. Jenže samotné k pokrytí potřeb lidského těla nestačí – zejména nepomohou s kritickým nedostatkem provitaminu A a železa, který ugandské vesničany trápí nejvíc. Provitamin A je látka, která sice sama není vitaminem, ale organismus je schopen její metabolickou přeměnou získat aktivní vitamin A.

Na nedostatek provitaminu A zemře ročně po celém světě asi 700 000 dětí, další statisíce oslepnou a u řady dalších se objeví vývojové problémy. Pro tyto děti z nejchudších zemí světa by geneticky upravené banány mohly znamenat zásadní pokrok – nyní vše záleží na tom, jak dopadnou testy na ugandských polích; během nich se ještě může ukázat, že tento druh banánů není schopen se v africké přírodě ujmout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 34 mminutami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 1 hhodinou

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 7 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 21 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 23 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
včera v 07:00

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026
Načítání...