Vědci z Austrálie vytvořili nový druh banánů, které budou zásobovat africké děti provitaminem A. Ten dětem v nejchudších oblastech stále chybí.
Geneticky modifikované „zlaté banány“ mohou zachránit statisíce životů. Vznikly za peníze Billa Gatese
Zlaté banány dostaly jméno podle jejich barvy, která je o něco světlejší a výraznější než u normálnějších klasických banánů. Vznikly v laboratořích Queensland University of Technology. Na jejich vznik přispěla částkou 10 milionů dolarů nadace Billa a Mellindy Gatesových.
- Zakrslý Cavendish je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce – „banán“. Mají výhodu v tom, že jsou neplodné, a tedy nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se musí množit vegetativně, tj. jde vždy o klony jedné rostliny, a jsou tak kvůli tomu velmi náchylné k různým chorobám.
Vědci popsali svůj úspěch v odborném časopise Plant Biology Journal. Nejprve upravili osamocené buňky, z nichž potom vytvořili semena a z těch naklíčili samotné rostliny. Celý výzkum a testování výsledků trvaly přibližně 12 let, probíhaly na severu Queenslandu. V současné době už ugandští vědci replikují tyto výsledky s lokálními druhy banánů. Do roku 2021 by mohly tyto druhy upravených banánů bohatých na provitamin A už růst na ugandských plantážích.
Jak vzniká nový banán
„Vzali jsme geny z banánů, které pocházejí z Papuy Nové Guiney a jsou velice bohaté na provitamin A. Jejich nevýhodou je, že tvoří malé trsy. Jejich geny jsme vložili do klasických standardních banánů Cavendish,“ uvedl hlavní autor studie, profesor Dale. „Během 12 let výzkumu jsme byli schopni přijít s banány, které mají vysoké množství provitaminu A – právě ten způsobuje u banánů jejich typickou nazlátlou barvu,“ dodal vědec.
Srovnání klasických banánů Cavendish se zlatými banány
Banány jsou jedním z mála druhů potravin, který je v Ugandě dostatečně dostupný. Jenže samotné k pokrytí potřeb lidského těla nestačí – zejména nepomohou s kritickým nedostatkem provitaminu A a železa, který ugandské vesničany trápí nejvíc. Provitamin A je látka, která sice sama není vitaminem, ale organismus je schopen její metabolickou přeměnou získat aktivní vitamin A.
Na nedostatek provitaminu A zemře ročně po celém světě asi 700 000 dětí, další statisíce oslepnou a u řady dalších se objeví vývojové problémy. Pro tyto děti z nejchudších zemí světa by geneticky upravené banány mohly znamenat zásadní pokrok – nyní vše záleží na tom, jak dopadnou testy na ugandských polích; během nich se ještě může ukázat, že tento druh banánů není schopen se v africké přírodě ujmout.
