Geneticky modifikované „zlaté banány“ mohou zachránit statisíce životů. Vznikly za peníze Billa Gatese

Vědci z Austrálie vytvořili nový druh banánů, které budou zásobovat africké děti provitaminem A. Ten dětem v nejchudších oblastech stále chybí.

Zlaté banány dostaly jméno podle jejich barvy, která je o něco světlejší a výraznější než u normálnějších klasických banánů. Vznikly v laboratořích Queensland University of Technology. Na jejich vznik přispěla částkou 10 milionů dolarů nadace Billa a Mellindy Gatesových.

  • Zakrslý Cavendish je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce – „banán“. Mají výhodu v tom, že jsou neplodné, a tedy nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se musí množit vegetativně, tj. jde vždy o klony jedné rostliny, a jsou tak kvůli tomu velmi náchylné k různým chorobám.

Vědci popsali svůj úspěch v odborném časopise Plant Biology Journal. Nejprve upravili osamocené buňky, z nichž potom vytvořili semena a z těch naklíčili samotné rostliny. Celý výzkum a testování výsledků trvaly přibližně 12 let, probíhaly na severu Queenslandu. V současné době už ugandští vědci replikují tyto výsledky s lokálními druhy banánů. Do roku 2021 by mohly tyto druhy upravených banánů bohatých na provitamin A už růst na ugandských plantážích.

Jak vzniká nový banán

„Vzali jsme geny z banánů, které pocházejí z Papuy Nové Guiney a jsou velice bohaté na provitamin A. Jejich nevýhodou je, že tvoří malé trsy. Jejich geny jsme vložili do klasických standardních banánů Cavendish,“ uvedl hlavní autor studie, profesor Dale. „Během 12 let výzkumu jsme byli schopni přijít s banány, které mají vysoké množství provitaminu A – právě ten způsobuje u banánů jejich typickou nazlátlou barvu,“ dodal vědec.

Srovnání klasických banánů Cavendish se zlatými banány
Zdroj: Queensland University of Technology

Banány jsou jedním z mála druhů potravin, který je v Ugandě dostatečně dostupný. Jenže samotné k pokrytí potřeb lidského těla nestačí – zejména nepomohou s kritickým nedostatkem provitaminu A a železa, který ugandské vesničany trápí nejvíc. Provitamin A je látka, která sice sama není vitaminem, ale organismus je schopen její metabolickou přeměnou získat aktivní vitamin A.

Na nedostatek provitaminu A zemře ročně po celém světě asi 700 000 dětí, další statisíce oslepnou a u řady dalších se objeví vývojové problémy. Pro tyto děti z nejchudších zemí světa by geneticky upravené banány mohly znamenat zásadní pokrok – nyní vše záleží na tom, jak dopadnou testy na ugandských polích; během nich se ještě může ukázat, že tento druh banánů není schopen se v africké přírodě ujmout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 9 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...