Gama nože, genetické terapie i bionika. Moderní metody léčby mozku připomínají sci-fi

Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) koupí přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku. Zařízení může stát až 160 milionů korun a vyžádá si dostavbu jednoho z pavilonů. Podobný přístroj, takzvaný gama nůž, je v Praze nyní jen jeden, a to v Nemocnici Na Homolce. Další jsou na Moravě. Nádory mozku přitom představují jedno až dvě procenta všech nádorů léčených v České republice.

Umístění přístroje v ÚVN schválila po několika letech jednání přístrojová komise ministerstva zdravotnictví letos v dubnu. Nemocnice se tak stane Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice v Motole.

12 minut
Co je CyberKnife a co umí?
Zdroj: Domácí redakce ČT

Operace mozku jsou nejnáročnější z náročných

Lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN operují ročně asi 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami, tedy nejvíc s nádory centrální nervové soustavy v Česku. Pacienti potřebují nejen operační zákrok, ale také radioterapii a radiochirurgii, chemoterapii a léky.

„Zhruba 200 pacientů ročně by v naší nemocnici splňovalo indikaci k léčbě na ozařovači. Teď je musíme odesílat na jiná pracoviště,“ uvedla náměstkyně ředitele ÚVN Radka Kejmarová. Vhodné jsou podle ní dvě varianty přístroje – jeden univerzálnější a druhý s menším spektrem výkonů. Nemocnice pro přístroj bude muset vybudovat nové prostory, nyní má vypracovanou studii dostavby pavilonu. Letos chce stihnout ještě veřejnou zakázku na projekt a zadat tendr na pořízení přístroje. Příští rok chce vybrat zhotovitele stavby a koncem roku instalovat technologie. První pacienti by se v ÚVN mohli léčit v roce 2020.

4 minuty
Plánovaná dostavba pavilonu neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze
Zdroj: Domácí redakce ČT

V letech 2015 a 2016 se v Česku s mozkovými nádory léčilo průměrně 3115 pacientů ročně, 40 procent z nich v Praze. Podle odborníků se zvyšují počty pacientů obecně, ale i těch, kteří musí po operaci v krátké době podstoupit ozařování. Z Národního onkologického registru ale vyplývá, že rychle se chirurgického zákroku dočká jen asi 21 procent z nich.

Neexistuje jediná univerzální léčba

Léčba ozařovačem je vhodná pro různé typy nádorů mozku a míchy. „Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se využívá ozáření vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od několikatýdenní radioterapie, v jediný den a napodobuje tak chirurgický výkon,“ uvedl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity při Masarykově onkologickém ústavu v Brně Pavel Šlampa.

Přístroj způsobí odumření tkáně nádoru, která se během šesti až osmi týdnů změní na vazivovou tkáň.


Loni v říjnu uplynulo 25 let od umístění prvního přístroje na ozařování mozku v Česku. Takzvaným Leksellovým gama nožem v Nemocnici Na Homolce operovali za tu dobu přes 18 500 lidí. V současné době jsou další podobné přístroje také v Brně a Ostravě.

Mozek byl dříve orgánem, který se vzhledem k jeho složitosti léčil velice špatně. V posledních letech se ale objevují nové metody, jež umožňují přelomové zákroky. Vydávají se nejrůznějšími směry, využívají velmi odlišné postupy i technologie:

Genová terapie mutací

Hodně změn v mozku vzniká na podkladě nějaké mutace, která vede k nefunkčnosti, nebo naopak k hyperfunkčnosti některého proteinu. V takovém případě je cílem lékařů vnést do buněk genetickou informaci, která dokáže chybu opravit. Vnáší se tam nejčastěji specializovaným virem, buď lentivirem, nebo adeno-asociovaným virem. První případ má tu výhodu, že jde o retrovirus, který se integruje do genomu – buňka má tedy léčbu už navždy.

Nevýhodou je, že se integruje poměrně náhodně a může také rozbít nějaký normálně funkční gen. V nejhorším případě dokonce nějaký gen zodpovědný za potlačování nádorů, takže vlastně zvrhne buňky v nádorové.

Druhý příklad, adeno-asociované viry, je dnes hojně rozvíjen. Tyto viry se totiž neumí množit, nezpůsobují nic negativního. Neumí však všechny věci jako lentivirus. 

Hluboká mozková stimulace

Jedná se o poměrně revoluční postup u mnoha onemocnění, využívá se například u Parkinsonovy choroby. Nicméně jeho použití se neustále rozšiřuje, díky tomu, jak poznáváme principy jednotlivých onemocnění. Jak funguje?

Využívá vysokofrekvenční stimulace přesně vybraných oblastí v mozku pomocí trvale zavedených elektrod. Ty jsou propojeny s generátorem pulzů, který je umístěn pod kůží na hrudníku a spojen podkožními kabely s elektrodami v mozku. Pochody, kterými vysokofrekvenční stimulace působí na nežádoucí příznaky léčených nemocí, nejsou zatím úplně objasněny, pravděpodobně jsou ale velmi složité a zahrnují působení na nervové buňky i nervové dráhy v mozku.

Operace nádorů mozku s využitím fluorescenční látky

Díky tomu, že vědci a lékaři pochopili metabolické pochody gliomů (nejčastější mozkové nádory), dokázali vyvinout látku, která v nich vykazuje fialovou fluorescenci.

Odstranění nádoru na sále tak může být díky tomu, že rakovinové buňky před lékaři doslova září, mnohem přesnější a radikálnější. Bohužel i tak je tato diagnóza stále většinou smrtelná. 

Optogenetika

V podstatě se jedná také o genovou terapii, v tomto případě se ale nenahrazuje konkrétní gen, ale vnáší se gen jiný. Vědci pomocí světla řídí buňky v těle tak, aby se v něm vytvořily takzvané iontové kanály. U myší se díky nim dá velmi přesně cílit typ buněk, ve kterých se takový světlem ovládaný kanál utvoří. U člověka je to sice výrazně složitější, ale podle mnoha vědců je pokrok v tomto oboru slibný – zatím ale zřejmě vede ještě dlouhá cesta k tomu, aby se optogenetická léčba dostala do praxe.

Bionické pomůcky

U lidí lze v nejbližší době očekávat obrovský rozvoj bionických pomůcek. Ty sice nebudou schopné vyřešit problém ani jeho příčinu, ale dokážou pomoci s jeho následky. To znamená, že sice nevyléčí přerušenou míchu, ale díky bionickým končetinám ovládaným myšlenkami bude takto zraněný člověk stejně schopný chůze. Výzkum v tomto oboru jde vpřed mílovými kroky. Poranění míchy jsou velmi častá u vojáků ve válečných konfliktech, především kvůli používání min a improvizovaných výbušnin.

Načítání...