Leksellův gama nůž se prořeže do mozku, aniž by poškodil tkáň. Víte, jak funguje?

Leksellův gama nůž je v České republice už 25 let. Za tu dobu léčil v pražské Nemocnici Na Homolce 18 534 lidí. V čem je přístroj tak jedinečný a proč přinesl do operací takovou revoluci?

Leksellův gama nůž vlastně žádný nůž není. Jde v podstatě o stroj, který vysílá na cíl velmi silné záření. Hodně zjednodušeně jde o velmi silný rentgen, jehož záření je tak silné, že může zničit buňky, čímž zničí ložisko zhoubného nádoru. A současně je tak přesný, že zamíří přímo na buňky, které má zlikvidovat.

Jeho hlavní výhodou je, že se pomocí něj lékař dostane velmi snadno na místa, kam by se s klasickým skalpelem neprořezal, aniž by poškodil okolní tkáň. Právě proto je tak účinný při léčbě mozkových nádorů.

Nabízí se otázka, jak je možné, že paprsek sice zničí nádory na jednom místě, ale neprořeže si cestu tkání před ním, podobně, jako by to udělal normální nůž. Vysvětlení je snadné: Leksellův gama nůž totiž funguje jako prstenec – kolem hlavy pacienta se umístí jakási obruč, které se říká stereotaktický rám. Z mnoha (konkrétně 192) míst na jejím obvodu vychází slabé energetické paprsky, které samy o sobě nemají dostatečnou sílu na to, aby tkáň vážněji poškodily. Teprve když se setkají na jednom předem zvoleném místě, sečte se jejich síla tak, že tkáň likvidují.

K zaměření chorobného ložiska se využívají moderní zobrazovací metody, především magnetická rezonance, angiografie a počítačová tomografie.

Výhody léčby Leksellovým gama nožem:

  • Minimálně invazivní metoda.
  • Nezasahuje zdravou tkáň.
  • Pro práci s ním není nutná speciální ozařovna.
  • Bez celkové anestezie.
  • Rychlý čas rekonvalescence.
  • Úspěšnost léčby okolo 90 %.

První prototyp tohoto přístroje byl instalován ve Stockholmu v roce 1968, český přístroj měl o 24 let později sériové číslo 37. V roce 2002 byl obnoven, zůstala ale původní kostra. V roce 2009 byl po 10 526 operacích vyměněn za zcela nový, což umožnilo navýšení počtu operací z 800 ročně na přibližně tisíc.

„Zhruba po šesti, sedmi letech se musí instalovat nové zdroje záření. Čím jsou starší, tím se léčba prodlužuje,“ vysvětlil Josef Novotný z oddělení lékařské fyziky nemocnice.

Nahrávám video
Nový Leksellův gama nůž v Nemocnici Na Homolce
Zdroj: ČT24

Současný dvacet tun těžký přístroj se 192 paprsky záření umí velmi přesně zacílit na nádorové ložisko, které se umístí do místa křížení všech paprsků. „Tím, že se svazky protínají, dokážeme akumulovat velmi vysokou dávku a provést léčbu,“ dodal Novotný.

Léčí se s ním ze 70 procent nádory, zejména mozku, vrozené anomálie mozkových cév, oční nervy nebo funkční onemocnění, z nichž nejčastější je bolest trojklanného nervu. Léčba trvá deset minut až dvě hodiny.

Lekselly ve světě

Na světě je aktuálně přes 300 gama nožů, počet léčených pacientů přesáhl milion. Průměrně léčí asi 300 pacientů ročně, v Evropě v průměru 460 pacientů a jediný český v Nemocnici Na Homolce přes 1000 lidí ročně.

Vylepšení na novější variantu přístroje stojí řádově milion eur (asi 25,6 milionu korun). Radiační jednotku má stejnou jako současný, umožnil by ale ozařovat větší nádory než současné tři centimetry. Hlava pacienta se nově nemusí uchytit do kovového rámu, ale vytvoří se pro něj speciální maska. Léčeného také sleduje infrakamera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 2 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...