Leksellův gama nůž se prořeže do mozku, aniž by poškodil tkáň. Víte, jak funguje?

Leksellův gama nůž je v České republice už 25 let. Za tu dobu léčil v pražské Nemocnici Na Homolce 18 534 lidí. V čem je přístroj tak jedinečný a proč přinesl do operací takovou revoluci?

Leksellův gama nůž vlastně žádný nůž není. Jde v podstatě o stroj, který vysílá na cíl velmi silné záření. Hodně zjednodušeně jde o velmi silný rentgen, jehož záření je tak silné, že může zničit buňky, čímž zničí ložisko zhoubného nádoru. A současně je tak přesný, že zamíří přímo na buňky, které má zlikvidovat.

Jeho hlavní výhodou je, že se pomocí něj lékař dostane velmi snadno na místa, kam by se s klasickým skalpelem neprořezal, aniž by poškodil okolní tkáň. Právě proto je tak účinný při léčbě mozkových nádorů.

Nabízí se otázka, jak je možné, že paprsek sice zničí nádory na jednom místě, ale neprořeže si cestu tkání před ním, podobně, jako by to udělal normální nůž. Vysvětlení je snadné: Leksellův gama nůž totiž funguje jako prstenec – kolem hlavy pacienta se umístí jakási obruč, které se říká stereotaktický rám. Z mnoha (konkrétně 192) míst na jejím obvodu vychází slabé energetické paprsky, které samy o sobě nemají dostatečnou sílu na to, aby tkáň vážněji poškodily. Teprve když se setkají na jednom předem zvoleném místě, sečte se jejich síla tak, že tkáň likvidují.

K zaměření chorobného ložiska se využívají moderní zobrazovací metody, především magnetická rezonance, angiografie a počítačová tomografie.

Výhody léčby Leksellovým gama nožem:

  • Minimálně invazivní metoda.
  • Nezasahuje zdravou tkáň.
  • Pro práci s ním není nutná speciální ozařovna.
  • Bez celkové anestezie.
  • Rychlý čas rekonvalescence.
  • Úspěšnost léčby okolo 90 %.

První prototyp tohoto přístroje byl instalován ve Stockholmu v roce 1968, český přístroj měl o 24 let později sériové číslo 37. V roce 2002 byl obnoven, zůstala ale původní kostra. V roce 2009 byl po 10 526 operacích vyměněn za zcela nový, což umožnilo navýšení počtu operací z 800 ročně na přibližně tisíc.

„Zhruba po šesti, sedmi letech se musí instalovat nové zdroje záření. Čím jsou starší, tím se léčba prodlužuje,“ vysvětlil Josef Novotný z oddělení lékařské fyziky nemocnice.

Nahrávám video
Nový Leksellův gama nůž v Nemocnici Na Homolce
Zdroj: ČT24

Současný dvacet tun těžký přístroj se 192 paprsky záření umí velmi přesně zacílit na nádorové ložisko, které se umístí do místa křížení všech paprsků. „Tím, že se svazky protínají, dokážeme akumulovat velmi vysokou dávku a provést léčbu,“ dodal Novotný.

Léčí se s ním ze 70 procent nádory, zejména mozku, vrozené anomálie mozkových cév, oční nervy nebo funkční onemocnění, z nichž nejčastější je bolest trojklanného nervu. Léčba trvá deset minut až dvě hodiny.

Lekselly ve světě

Na světě je aktuálně přes 300 gama nožů, počet léčených pacientů přesáhl milion. Průměrně léčí asi 300 pacientů ročně, v Evropě v průměru 460 pacientů a jediný český v Nemocnici Na Homolce přes 1000 lidí ročně.

Vylepšení na novější variantu přístroje stojí řádově milion eur (asi 25,6 milionu korun). Radiační jednotku má stejnou jako současný, umožnil by ale ozařovat větší nádory než současné tři centimetry. Hlava pacienta se nově nemusí uchytit do kovového rámu, ale vytvoří se pro něj speciální maska. Léčeného také sleduje infrakamera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 12 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 14 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...