Leksellův gama nůž se prořeže do mozku, aniž by poškodil tkáň. Víte, jak funguje?

Leksellův gama nůž je v České republice už 25 let. Za tu dobu léčil v pražské Nemocnici Na Homolce 18 534 lidí. V čem je přístroj tak jedinečný a proč přinesl do operací takovou revoluci?

Leksellův gama nůž vlastně žádný nůž není. Jde v podstatě o stroj, který vysílá na cíl velmi silné záření. Hodně zjednodušeně jde o velmi silný rentgen, jehož záření je tak silné, že může zničit buňky, čímž zničí ložisko zhoubného nádoru. A současně je tak přesný, že zamíří přímo na buňky, které má zlikvidovat.

Jeho hlavní výhodou je, že se pomocí něj lékař dostane velmi snadno na místa, kam by se s klasickým skalpelem neprořezal, aniž by poškodil okolní tkáň. Právě proto je tak účinný při léčbě mozkových nádorů.

Nabízí se otázka, jak je možné, že paprsek sice zničí nádory na jednom místě, ale neprořeže si cestu tkání před ním, podobně, jako by to udělal normální nůž. Vysvětlení je snadné: Leksellův gama nůž totiž funguje jako prstenec – kolem hlavy pacienta se umístí jakási obruč, které se říká stereotaktický rám. Z mnoha (konkrétně 192) míst na jejím obvodu vychází slabé energetické paprsky, které samy o sobě nemají dostatečnou sílu na to, aby tkáň vážněji poškodily. Teprve když se setkají na jednom předem zvoleném místě, sečte se jejich síla tak, že tkáň likvidují.

K zaměření chorobného ložiska se využívají moderní zobrazovací metody, především magnetická rezonance, angiografie a počítačová tomografie.

Výhody léčby Leksellovým gama nožem:

  • Minimálně invazivní metoda.
  • Nezasahuje zdravou tkáň.
  • Pro práci s ním není nutná speciální ozařovna.
  • Bez celkové anestezie.
  • Rychlý čas rekonvalescence.
  • Úspěšnost léčby okolo 90 %.

První prototyp tohoto přístroje byl instalován ve Stockholmu v roce 1968, český přístroj měl o 24 let později sériové číslo 37. V roce 2002 byl obnoven, zůstala ale původní kostra. V roce 2009 byl po 10 526 operacích vyměněn za zcela nový, což umožnilo navýšení počtu operací z 800 ročně na přibližně tisíc.

„Zhruba po šesti, sedmi letech se musí instalovat nové zdroje záření. Čím jsou starší, tím se léčba prodlužuje,“ vysvětlil Josef Novotný z oddělení lékařské fyziky nemocnice.

Nahrávám video

Současný dvacet tun těžký přístroj se 192 paprsky záření umí velmi přesně zacílit na nádorové ložisko, které se umístí do místa křížení všech paprsků. „Tím, že se svazky protínají, dokážeme akumulovat velmi vysokou dávku a provést léčbu,“ dodal Novotný.

Léčí se s ním ze 70 procent nádory, zejména mozku, vrozené anomálie mozkových cév, oční nervy nebo funkční onemocnění, z nichž nejčastější je bolest trojklanného nervu. Léčba trvá deset minut až dvě hodiny.

Lekselly ve světě

Na světě je aktuálně přes 300 gama nožů, počet léčených pacientů přesáhl milion. Průměrně léčí asi 300 pacientů ročně, v Evropě v průměru 460 pacientů a jediný český v Nemocnici Na Homolce přes 1000 lidí ročně.

Vylepšení na novější variantu přístroje stojí řádově milion eur (asi 25,6 milionu korun). Radiační jednotku má stejnou jako současný, umožnil by ale ozařovat větší nádory než současné tři centimetry. Hlava pacienta se nově nemusí uchytit do kovového rámu, ale vytvoří se pro něj speciální maska. Léčeného také sleduje infrakamera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...