Leksellův gama nůž se prořeže do mozku, aniž by poškodil tkáň. Víte, jak funguje?

Leksellův gama nůž je v České republice už 25 let. Za tu dobu léčil v pražské Nemocnici Na Homolce 18 534 lidí. V čem je přístroj tak jedinečný a proč přinesl do operací takovou revoluci?

Leksellův gama nůž vlastně žádný nůž není. Jde v podstatě o stroj, který vysílá na cíl velmi silné záření. Hodně zjednodušeně jde o velmi silný rentgen, jehož záření je tak silné, že může zničit buňky, čímž zničí ložisko zhoubného nádoru. A současně je tak přesný, že zamíří přímo na buňky, které má zlikvidovat.

Jeho hlavní výhodou je, že se pomocí něj lékař dostane velmi snadno na místa, kam by se s klasickým skalpelem neprořezal, aniž by poškodil okolní tkáň. Právě proto je tak účinný při léčbě mozkových nádorů.

Nabízí se otázka, jak je možné, že paprsek sice zničí nádory na jednom místě, ale neprořeže si cestu tkání před ním, podobně, jako by to udělal normální nůž. Vysvětlení je snadné: Leksellův gama nůž totiž funguje jako prstenec – kolem hlavy pacienta se umístí jakási obruč, které se říká stereotaktický rám. Z mnoha (konkrétně 192) míst na jejím obvodu vychází slabé energetické paprsky, které samy o sobě nemají dostatečnou sílu na to, aby tkáň vážněji poškodily. Teprve když se setkají na jednom předem zvoleném místě, sečte se jejich síla tak, že tkáň likvidují.

K zaměření chorobného ložiska se využívají moderní zobrazovací metody, především magnetická rezonance, angiografie a počítačová tomografie.

Výhody léčby Leksellovým gama nožem:

  • Minimálně invazivní metoda.
  • Nezasahuje zdravou tkáň.
  • Pro práci s ním není nutná speciální ozařovna.
  • Bez celkové anestezie.
  • Rychlý čas rekonvalescence.
  • Úspěšnost léčby okolo 90 %.

První prototyp tohoto přístroje byl instalován ve Stockholmu v roce 1968, český přístroj měl o 24 let později sériové číslo 37. V roce 2002 byl obnoven, zůstala ale původní kostra. V roce 2009 byl po 10 526 operacích vyměněn za zcela nový, což umožnilo navýšení počtu operací z 800 ročně na přibližně tisíc.

„Zhruba po šesti, sedmi letech se musí instalovat nové zdroje záření. Čím jsou starší, tím se léčba prodlužuje,“ vysvětlil Josef Novotný z oddělení lékařské fyziky nemocnice.

2 minuty
Nový Leksellův gama nůž v Nemocnici Na Homolce
Zdroj: ČT24

Současný dvacet tun těžký přístroj se 192 paprsky záření umí velmi přesně zacílit na nádorové ložisko, které se umístí do místa křížení všech paprsků. „Tím, že se svazky protínají, dokážeme akumulovat velmi vysokou dávku a provést léčbu,“ dodal Novotný.

Léčí se s ním ze 70 procent nádory, zejména mozku, vrozené anomálie mozkových cév, oční nervy nebo funkční onemocnění, z nichž nejčastější je bolest trojklanného nervu. Léčba trvá deset minut až dvě hodiny.

Lekselly ve světě

Na světě je aktuálně přes 300 gama nožů, počet léčených pacientů přesáhl milion. Průměrně léčí asi 300 pacientů ročně, v Evropě v průměru 460 pacientů a jediný český v Nemocnici Na Homolce přes 1000 lidí ročně.

Vylepšení na novější variantu přístroje stojí řádově milion eur (asi 25,6 milionu korun). Radiační jednotku má stejnou jako současný, umožnil by ale ozařovat větší nádory než současné tři centimetry. Hlava pacienta se nově nemusí uchytit do kovového rámu, ale vytvoří se pro něj speciální maska. Léčeného také sleduje infrakamera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...