Devět let od jaderné katastrofy v japonské Fukušimě se do vylidněných lokalit vypravili přírodovědci z americké University of Georgia. Zjistili, že oblasti kolem elektrárny jsou plné divokých zvířat, která využila nepřítomnosti člověka.
Fukušimská jaderná zóna bují životem. Přírodovědci našli kance, jeleny, opice i pávy
Američtí výzkumníci japonskou evakuační zónu během terénního šetření rozdělili na tři oblasti:
- Místa, kam lidé kvůli vysoké úrovni radiace vůbec nesmí
- Místa, kam lidé běžně nesmí kvůli středně vysoké úrovni radiace (oblasti s omezeným přístupem)
- Místa, kde je radiace tak slabá, že zde lidé dostali svolení pobývat
Do těchto zón rovnoměrně rozmístili 106 fotopastí a během 120 dní pozorování s jejich pomocí pořídili 267 tisíc snímků divokých zvířat. Jedná se o více než dvacet druhů od divočáků přes makaky a jeleny až po lišky a pávy.
Takový výsledek přírodovědce příjemně překvapil, protože ukazuje, že příroda je schopná zvládnout následky jaderných katastrof nečekaně rychle. Zprávy z Fukušimy jsou navíc velmi podobné těm, které již dříve experti hlásili z okolí ukrajinského Černobylu.
„Naše výsledky představují první důkaz, že se ve fukušimské evakuační zóně podařilo úspěšně uchytit řadě živočišných druhů, které se tu potom rozšířily, a to přes radiologické znečištění,“ uvedl biolog James Beasley, který výzkum vedl.
Všudypřítomní divočáci
V okolí Fukušimy se nejčastěji vyskytují druhy zvířat, která jsou již zvyklá na kontakt s člověkem a lidskou civilizací a z ústupu člověka profitovala. Zdaleka nejpočetnějším druhem se ukázala být divoká prasata.
Pasti v jejich případě pořídily 46 tisíc snímků. Asi 26 tisíc z nich pocházelo z neobydlených oblastí, 13 tisíc z omezených míst a jen 7 tisíc z obydlených oblastí. Prasatům tedy nevadila radiace zdaleka tolik jako přítomnost lidí.
Podobně jako vepři si neobydlená místa s vyšší radiací oblíbili také psíci mývalovití, kunovité šelmy, sobolové východní a makakové.
Biologové nemají k dispozici žádná data o tom, jak obydlená zvěří byla zamořená oblast před nukleární nehodou. Z pouhých fotografií navíc nesvedou zjistit zdravotní stav zvěře ani to, jaký vliv na ni zvýšená radiace má. Vědí ale, že zvířata jsou schopná se v těchto oblastech vyskytovat, uchytit – a zřejmě i bez problémů rozmnožovat.