Fukušimská jaderná zóna bují životem. Přírodovědci našli kance, jeleny, opice i pávy

Devět let od jaderné katastrofy v japonské Fukušimě se do vylidněných lokalit vypravili přírodovědci z americké University of Georgia. Zjistili, že oblasti kolem elektrárny jsou plné divokých zvířat, která využila nepřítomnosti člověka.

Američtí výzkumníci japonskou evakuační zónu během terénního šetření rozdělili na tři oblasti:

  • Místa, kam lidé kvůli vysoké úrovni radiace vůbec nesmí
  • Místa, kam lidé běžně nesmí kvůli středně vysoké úrovni radiace (oblasti s omezeným přístupem)
  • Místa, kde je radiace tak slabá, že zde lidé dostali svolení pobývat

Do těchto zón rovnoměrně rozmístili 106 fotopastí a během 120 dní pozorování s jejich pomocí pořídili 267 tisíc snímků divokých zvířat. Jedná se o více než dvacet druhů od divočáků přes makaky a jeleny až po lišky a pávy.

Takový výsledek přírodovědce příjemně překvapil, protože ukazuje, že příroda je schopná zvládnout následky jaderných katastrof nečekaně rychle. Zprávy z Fukušimy jsou navíc velmi podobné těm, které již dříve experti hlásili z okolí ukrajinského Černobylu.

„Naše výsledky představují první důkaz, že se ve fukušimské evakuační zóně podařilo úspěšně uchytit řadě živočišných druhů, které se tu potom rozšířily, a to přes radiologické znečištění,“ uvedl biolog James Beasley, který výzkum vedl.

Všudypřítomní divočáci

V okolí Fukušimy se nejčastěji vyskytují druhy zvířat, která jsou již zvyklá na kontakt s člověkem a lidskou civilizací a z ústupu člověka profitovala. Zdaleka nejpočetnějším druhem se ukázala být divoká prasata.

Pasti v jejich případě pořídily 46 tisíc snímků. Asi 26 tisíc z nich pocházelo z neobydlených oblastí, 13 tisíc z omezených míst a jen 7 tisíc z obydlených oblastí. Prasatům tedy nevadila radiace zdaleka tolik jako přítomnost lidí.

Podobně jako vepři si neobydlená místa s vyšší radiací oblíbili také psíci mývalovití, kunovité šelmy, sobolové východní a makakové.

Biologové nemají k dispozici žádná data o tom, jak obydlená zvěří byla zamořená oblast před nukleární nehodou. Z pouhých fotografií navíc nesvedou zjistit zdravotní stav zvěře ani to, jaký vliv na ni zvýšená radiace má. Vědí ale, že zvířata jsou schopná se v těchto oblastech vyskytovat, uchytit – a zřejmě i bez problémů rozmnožovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 12 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 13 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 20 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
včera v 17:34
Načítání...