Fukušimská jaderná zóna bují životem. Přírodovědci našli kance, jeleny, opice i pávy

Devět let od jaderné katastrofy v japonské Fukušimě se do vylidněných lokalit vypravili přírodovědci z americké University of Georgia. Zjistili, že oblasti kolem elektrárny jsou plné divokých zvířat, která využila nepřítomnosti člověka.

Američtí výzkumníci japonskou evakuační zónu během terénního šetření rozdělili na tři oblasti:

  • Místa, kam lidé kvůli vysoké úrovni radiace vůbec nesmí
  • Místa, kam lidé běžně nesmí kvůli středně vysoké úrovni radiace (oblasti s omezeným přístupem)
  • Místa, kde je radiace tak slabá, že zde lidé dostali svolení pobývat

Do těchto zón rovnoměrně rozmístili 106 fotopastí a během 120 dní pozorování s jejich pomocí pořídili 267 tisíc snímků divokých zvířat. Jedná se o více než dvacet druhů od divočáků přes makaky a jeleny až po lišky a pávy.

Takový výsledek přírodovědce příjemně překvapil, protože ukazuje, že příroda je schopná zvládnout následky jaderných katastrof nečekaně rychle. Zprávy z Fukušimy jsou navíc velmi podobné těm, které již dříve experti hlásili z okolí ukrajinského Černobylu.

„Naše výsledky představují první důkaz, že se ve fukušimské evakuační zóně podařilo úspěšně uchytit řadě živočišných druhů, které se tu potom rozšířily, a to přes radiologické znečištění,“ uvedl biolog James Beasley, který výzkum vedl.

Všudypřítomní divočáci

V okolí Fukušimy se nejčastěji vyskytují druhy zvířat, která jsou již zvyklá na kontakt s člověkem a lidskou civilizací a z ústupu člověka profitovala. Zdaleka nejpočetnějším druhem se ukázala být divoká prasata.

Pasti v jejich případě pořídily 46 tisíc snímků. Asi 26 tisíc z nich pocházelo z neobydlených oblastí, 13 tisíc z omezených míst a jen 7 tisíc z obydlených oblastí. Prasatům tedy nevadila radiace zdaleka tolik jako přítomnost lidí.

Podobně jako vepři si neobydlená místa s vyšší radiací oblíbili také psíci mývalovití, kunovité šelmy, sobolové východní a makakové.

Biologové nemají k dispozici žádná data o tom, jak obydlená zvěří byla zamořená oblast před nukleární nehodou. Z pouhých fotografií navíc nesvedou zjistit zdravotní stav zvěře ani to, jaký vliv na ni zvýšená radiace má. Vědí ale, že zvířata jsou schopná se v těchto oblastech vyskytovat, uchytit – a zřejmě i bez problémů rozmnožovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
včera v 16:52

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
včera v 12:23

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
včera v 10:19
Načítání...