Experiment zkouší snížit překyselení oceánu. Vědci tak zlepšují jeho schopnost pohlcovat oxid uhličitý

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

Když člověka pálí žáha, může za to moc kyselé prostředí v žaludku. Lékem jsou takzvaná antacida, která kyselost snižují. A úplně stejným způsobem se teď vědci snaží pomoci oceánům proti změně klimatu.

Dvouletý experiment společnosti Vesta probíhá ve Spojených státech, na pláži asi dvě hodiny autem od New Yorku. Vymysleli způsob, jak pomocí minerálů způsobit, aby oceán pohlcoval mnohem více oxidu uhličitého. A věří, že jejich řešení by mohlo fungovat kdekoliv jinde po celém světě. Zatím ale bez důkazů – teprve totiž v terénu zkoumají, jak to celé v reálném prostředí funguje. 

Jde o jednu z mnoha společností, které zkoumají neobvyklá řešení pro odstraňování uhlíku z atmosféry. Tvrdí, že je to nezbytné – globální teploty se rychle blíží zvýšení o 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň a státy omezují emise příliš pomalu na to, aby to trend globálního oteplování zvrátilo. Vědci, podnikatelé i investoři stále častěji hledají řešení v oceánech, které pokrývají sedmdesát procent planety a již nyní pohlcují více než čtvrtinu skleníkových plynů vypouštěných každý rok.

Olivín proti klimatické změně

Vesta zahájila svůj projekt vloni v červenci. S pomocí dobrovolníků nanesla asi 400 metrů krychlových olivínu na místní pláž a nechala ho tam přirozeně se rozmístit do oceánu v okolí.

Strategie potlačování kyselosti oceánů spočívá v urychlení přirozeného geochemického procesu zvětrávání, který pomáhá zastavit přehřívání planety v dlouhém časovém měřítku. Tyto chemické reakce nakonec přenášejí CO2 z atmosféry do hlubin oceánu a nakonec do zemské kůry. Zrychlení tohoto procesu teoreticky umožní odčerpat více CO2 z atmosféry a přispěje k omezení globálního oteplování.

Podle vedoucí vědeckého oddělení společnosti Vesta Grace Andrewsové první výsledky odběru vzorků z loňského roku naznačují, že v pilotním projektu zatím všechno funguje podle plánu. První sledování pomocí uzavřených komor umístěných na mořském dně ukázalo, že olivín zvyšuje zásaditost mořské vody – a studie ekosystému zatím nezjistily žádné těžké kovy, které by se hromadily v tělech bezobratlých, jako jsou červi a měkkýši.

Společnost spočítala, že projekt North Sea Beach odstraní z atmosféry zhruba 400 tun CO2 – a to i po započtení emisí z těžby, mletí a přepravy olivínu z Norska. Pilotní projekt nezmění klima, říká Andrewsová. „Je to jen důkaz, že koncept funguje.“ 

Je to reálné? A bezpečné?

Podnik odhaduje, že k odstranění jedné tuny CO2 z atmosféry je zapotřebí přibližně 1,4 tuny olivínu v závislosti na lokalitě; pokud by měl projekt fungovat v opravdu velkém rozsahu, znamenalo by to rozsáhlou těžbu. Z tak malého projektu nebude snadné extrapolovat ani potenciální dopady na ekosystémy včetně nebezpečí kontaminace těžkými kovy.

„Společnost má zatím docela dobré výsledky s malým množstvím olivínu, ale co se stane, až začneme s rozšiřováním?“ ptá se spoluředitel Institutu pro právo a zásady ohledně odstraňování uhlíku Americké univerzity ve Washingtonu William Burns. „Myslím, že potřebujeme další výzkum možných rizik.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 14 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 15 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 16 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
6. 11. 2025
Načítání...