Experiment zkouší snížit překyselení oceánu. Vědci tak zlepšují jeho schopnost pohlcovat oxid uhličitý

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

Když člověka pálí žáha, může za to moc kyselé prostředí v žaludku. Lékem jsou takzvaná antacida, která kyselost snižují. A úplně stejným způsobem se teď vědci snaží pomoci oceánům proti změně klimatu.

Dvouletý experiment společnosti Vesta probíhá ve Spojených státech, na pláži asi dvě hodiny autem od New Yorku. Vymysleli způsob, jak pomocí minerálů způsobit, aby oceán pohlcoval mnohem více oxidu uhličitého. A věří, že jejich řešení by mohlo fungovat kdekoliv jinde po celém světě. Zatím ale bez důkazů – teprve totiž v terénu zkoumají, jak to celé v reálném prostředí funguje. 

Jde o jednu z mnoha společností, které zkoumají neobvyklá řešení pro odstraňování uhlíku z atmosféry. Tvrdí, že je to nezbytné – globální teploty se rychle blíží zvýšení o 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň a státy omezují emise příliš pomalu na to, aby to trend globálního oteplování zvrátilo. Vědci, podnikatelé i investoři stále častěji hledají řešení v oceánech, které pokrývají sedmdesát procent planety a již nyní pohlcují více než čtvrtinu skleníkových plynů vypouštěných každý rok.

Olivín proti klimatické změně

Vesta zahájila svůj projekt vloni v červenci. S pomocí dobrovolníků nanesla asi 400 metrů krychlových olivínu na místní pláž a nechala ho tam přirozeně se rozmístit do oceánu v okolí.

Strategie potlačování kyselosti oceánů spočívá v urychlení přirozeného geochemického procesu zvětrávání, který pomáhá zastavit přehřívání planety v dlouhém časovém měřítku. Tyto chemické reakce nakonec přenášejí CO2 z atmosféry do hlubin oceánu a nakonec do zemské kůry. Zrychlení tohoto procesu teoreticky umožní odčerpat více CO2 z atmosféry a přispěje k omezení globálního oteplování.

Podle vedoucí vědeckého oddělení společnosti Vesta Grace Andrewsové první výsledky odběru vzorků z loňského roku naznačují, že v pilotním projektu zatím všechno funguje podle plánu. První sledování pomocí uzavřených komor umístěných na mořském dně ukázalo, že olivín zvyšuje zásaditost mořské vody – a studie ekosystému zatím nezjistily žádné těžké kovy, které by se hromadily v tělech bezobratlých, jako jsou červi a měkkýši.

Společnost spočítala, že projekt North Sea Beach odstraní z atmosféry zhruba 400 tun CO2 – a to i po započtení emisí z těžby, mletí a přepravy olivínu z Norska. Pilotní projekt nezmění klima, říká Andrewsová. „Je to jen důkaz, že koncept funguje.“ 

Je to reálné? A bezpečné?

Podnik odhaduje, že k odstranění jedné tuny CO2 z atmosféry je zapotřebí přibližně 1,4 tuny olivínu v závislosti na lokalitě; pokud by měl projekt fungovat v opravdu velkém rozsahu, znamenalo by to rozsáhlou těžbu. Z tak malého projektu nebude snadné extrapolovat ani potenciální dopady na ekosystémy včetně nebezpečí kontaminace těžkými kovy.

„Společnost má zatím docela dobré výsledky s malým množstvím olivínu, ale co se stane, až začneme s rozšiřováním?“ ptá se spoluředitel Institutu pro právo a zásady ohledně odstraňování uhlíku Americké univerzity ve Washingtonu William Burns. „Myslím, že potřebujeme další výzkum možných rizik.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...