Existuje chorobná závislost na čokoládě? Mozek ovlivňuje podobně jako droga

Je čokoláda stejně návyková jako drogy? Proces, který se při jejich konzumaci odehrává v mozku, je v každém případě identický. Čokoláda je však v přiměřeném množství zdravá droga: působí proti zánětům, vysokému tlaku, má příznivý vliv na paměť.

Jak drogy, tak čokoláda v lidském mozku aktivují všechna centra odměny. „Čokoláda přispívá k uvolňování hormonu dopamin, který hraje roli při závislosti na nějaké látce,“ říká lékař a nutriční poradce Franck Senninger, jehož cituje francouzský deník Le Figaro.

Můžeme ale považovat závislost na čokoládě za stejně silnou jako závislost na nějaké droze? „Někteří lidé mají špatnou náladu, když nemají svou denní dávku čokolády, ale to je vše. Jestliže je pocit chybějící dávky čokolády velmi silný, jde nepochybně o mnohem závažnější poruchu v příjmu potravy,“ prohlašuje Senninger.

Pokud jde o údajné afrodiziakální účinky, ukazuje se, že čokoláda sexuální život neobohatí. Tento mýtus vychází z toho, že při pojídání čokolády se v těle uvolňuje fenylethylamin. „Tento hormon se sice vylučuje při orgasmu, ale nevyvolává jej,“ upozorňuje lékař.

Čokoláda je však pro naše zdraví zlatým dolem. Obsahuje vitaminy B1 a B2, polyfenoly, hořčík, fosfor a flavonoidy. V kakau je obsaženo více než 800 různých látek. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2012 vydal příznivý posudek ohledně pozitivního působení čokolády proti kardiovaskulárním nemocem. Četné vědecké studie ukázaly, že čokoláda má příznivý vliv na naše poznávací schopnosti.

Lék na paměť

Čokoláda rovněž kladně působí na naši paměť, je účinná proti arteriální hypertenzi či zánětům. Jedna švédská studie prokázala, že týdenní konzumace 50 gramů čokolády u žen o 15 procent snižuje riziko mozkové příhody.

Jiné výzkumy ukázaly, že pravidelná, ne však přílišná konzumace čokolády snižuje riziko obezity. Její antioxidanty totiž regulují ukládání tuku a kompenzují kalorie, které s ní sníme.

Musíme však dávat pozor na „zneužívání“ čokolády. Tato pochoutka totiž často neobsahuje jen kakao, ale i tuk a cukr. Proto se doporučuje jíst raději černou čokoládu, v níž je více než 70 procent kakaa. Podle nedávné americké studie přispívá flavanol obsažený v kakau ke zpomalení přirozeného ubývání paměti spojeného s věkem.

Čokoláda uvolňuje, zlepšuje náladu. Stejně jako lékárníci v 18. století jsou milovníci této pochoutky přesvědčeni o jejich zdravotních účincích, které se teď experti snaží vědecky dokázat. A důkazů je dost, zejména pokud jde o kardiovaskulární choroby.

Droga, která pomáhá

Podle jedné německé studie prováděné osm let na 20 000 lidí snižuje každodenní konzumace omezeného množství čokolády (7,4 gramu denně) o 48 procent riziko mrtvice a o 27 procent riziko infarktu. Účinek je ještě výraznější při denní konzumaci deseti až dvaceti gramů.

„Tyto výsledky jsou zjevně spojeny s nízkou arteriální tenzí u milovníků čokolády. Je to velmi zajímavé, protože i mírné snížení arteriální tenze – tlaku v cévách – snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí,“ soudí profesor André Vacheron z francouzské Lékařské akademie.

Jiné výzkumy ukazují, že indiáni kmene Guna, kteří žijí v Panamě, vděčí za svůj normální krevní tlak a nízkou úmrtnost na rakovinu a na nemoci srdce svým kakaovým nápojům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 6 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...