Epidemie horečky dengue v Singapuru může být předzvěstí změn klimatu

Epidemie horečky dengue, která je v Singapuru sezonní nemocí, letos propukla nezvykle brzy. Městský stát v jihovýchodní Asii už registruje více než jedenáct tisíc případů, což je dvakrát tolik než za celý minulý rok.

Odborníci varují, že situace není alarmující jen pro Singapur, jehož tropické klima je přirozenou živnou půdou pro komáry rodu Aedes, kteří virus přenášejí, ale i pro zbytek světa. Klimatické změny totiž znamenají, že v příštích letech budou podobné epidemie pravděpodobně častější a rozšířenější.

Dengue v Singapuru
Zdroj: NEA

Nemoc způsobuje příznaky podobné chřipce, jako je vysoká horečka, silné bolesti hlavy a těla. V extrémních případech se může objevit krvácení, dýchací potíže, selhání orgánů, člověk ale může i zemřít.

Podle odborníků se epidemie v Singapuru zhoršila v důsledku nedávných extrémních změn počasí. To by mohlo být předzvěstí i pro další státy, kde se objevují dlouhotrvající vedra a bouřky. Takové podnebí totiž napomáhá šíření komárů i viru, který přenášejí.

„Toto onemocnění je nyní endemické ve více než stovce zemí,“ uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě o horečce dengue z letošního ledna. Počet případů se za posledních padesát let zvýšil třicetinásobně.

Larvy moskytů, kteří mimo jiné přenášejí horečku dengue
Zdroj: NIAID/commons.wikimedia.org

Klimatický vliv

Změna klimatu podle odborníků současnou situaci pravděpodobně ještě zhorší. „Dřívější modelové studie ukázaly, že v důsledku klimatických změn se nakonec rozšíří zeměpisné oblasti, ve kterých se komárům daří, a tím se prodlouží také období přenosu horečky dengue,“ uvedla vedoucí výzkumná pracovnice na Duke-NUS Medical School Ruklanthi de Alwisová.

Meteorologická stanice v Singapuru uvádí, že se tato země otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Maximální denní teploty by tak do roku 2100 mohly dosáhnout 37 stupňů Celsia, pokud se budou emise uhlíku dál zvyšovat. Podle meteorologa a klimatologa Koh Tieh Yonga ze Singapurské univerzity sociálních věd se prudce rostoucí teploty stanou normou. „Poslední desetiletí bylo velmi teplé. Nyní zažíváme asi o dvanáct teplých dnů a dvanáct teplých nocí více ve srovnání s dobou před padesáti lety,“ dodává. 

Se zhoršující se změnou klimatu a oteplováním planety se budou pravděpodobně dál šířit nemoci přenášené komáry, jako je zika, chikungunya a dengue, a budou mít stále větší dopad na lidské zdraví. Podle odborníků je nyní důležitou otázkou, zda politici přijmou taková opatření, aby zpomalili klimatické změny a připravili se na jejich důsledky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 41 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...