Drony Switchblade útočí jako kamikadze. Vynikly v Afghánistánu, mohou pomoci Ukrajině

Spojené státy americké se tento týden rozhodly poslat na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů. Součástí tohoto balíčku by podle médií měly být také „sebevražedné drony“ Switchblade, které by mohly Ukrajincům pomoci bránit se proti ruskému dělostřelectvu, jež nyní ničí jejich města.

„Dáme Ukrajině zbraně, aby mohla bojovat a bránit se ve všech těžkých dnech, které jsou před námi,“ řekl ve středu americký prezident Joe Biden. Američtí představitelé o dronech Switchblade informovali média pod podmínkou anonymity. Mělo by se jednat o stovku „taktických“ bezpilotních letounů, které při nárazu na cíl explodují.

Zbraň na jedno použití

Switchblade je v podstatě dron na jedno použití. Vypadá na první pohled jako běžný, komečně používaný dron, jaký se dá pořídit za několik desítek tisíc. Je dostatečně malý na to, aby se vešel do batohu, a dost lehký na to, aby se dal takto přenášet na velkou vzdálenost – vypouští se z odpalovací trubice. Tím ale podobnost s komerčními drony končí.

Switchblade totiž umí vyvinout rychlost kolem sta kilometrů za hodinu, nese velmi přesné kamery a naváděcí systémy a zejména výbušniny pro střemhlavý nálet na cíl.

Na rozdíl od většiny podobných zbraní se Switchblade dokáže kdykoliv odpoutat od zvoleného cíle, nebo může přerušit misi a poté se znovu zaměřit na jiný cíl – podle toho, co mu operátor přikáže.

Je navržen a vyroben tak, aby jeho údery byly maximálně přesné a účelné – už jen proto, že má opravdu jen jednu možnost to udělat. Operátor dronu může útok odvolat i těsně před explozí, pokud například blízko cíle zaznamená civilisty nebo jiný důvod, proč akci přerušit.

Vysoká variabilita cílů

Existují dvě základní verze tohoto sebevražedného dronu: menší Switchblade 300 a větší Switchblade 600.

Podle výrobce, společnosti AeroVironment, může Switchblade 300 letět po dobu až 15 minut a na vzdálenost asi deseti kilometrů, než zasáhne svůj cíl. Díky tomu je ideální pro operace v týlu nepřítele – například na jeho zásobovací pozice anebo na baterie dělostřelectva. Je ale možné jím útočit i na „prioritní cíle“, to znamená například na vysoce postavené důstojníky nepřítele, které se podaří identifikovat.

Lehčí kamikadze dron využívá GPS souřadnice a video v reálném čase pro „přesné zaměření s nízkými vedlejšími účinky“, uvádí společnost. Jeho malé rozměry mu umožňují startovat z různých leteckých, námořních i pozemních platforem. Celá souprava váží pouhých 2,5 kilogramu a běžně se dá přenášet na zádech vojáka. Malá hmotnost ale znamená, že neunese silnou nálož, proto se tato verze hodí spíše na menší cíle, které nejsou obrněné.

Větší Switchblade 600 je modernější, větší a těžší – a tedy schopný ničit i obrněné cíle, jako jsou tanky. Přesto ji lze podle společnosti AeroVironment připravit a zprovoznit za méně než deset minut.

Má dolet kolem čtyřiceti kilometrů a vydrží ve vzduchu skoro tři čtvrtě hodiny. Za to ale platí vyšší hmotností – protože dron a výbušnina, které nese, váží dohromady téměř 55 kilogramů. Zatímco lehčí varianta je na radaru skoro neviditelná, větší už se najít dá. Je to ale vyvážené jeho ničivostí – může zničit nebo těžce poškodit tank, obrněné vozidlo pěchoty, ale ideálně méně mobilní cíl, jako je třeba dělostřelecká nebo raketová baterie.

2 minuty
Události: Nenápadné malé drony Switchblade
Zdroj: ČT24

Bojové využití

Switchblade byl navržen Velitelstvím speciálních operací amerického letectva, aby pomohl americkým jednotkám reagovat na přepady v Afghánistánu. Při tamních misích se vojáci často dostávali pod nepřátelskou palbu, a nebylo možné jim pomoci leteckou podporou. Nasadit letadla může trvat dlouho, jejich starty jsou drahé a mají tak silné zbraně, že hrozí poškození civilních cílů.

Switchblade 300
Zdroj: AeroVironment

Také řízené střely nesené pěchotou, jako jsou známé Javeliny, jsou drahé a navíc těžké.  Přenosná bezpilotní letadla, jako je Raven nebo Puma, sice mohou odhalit hrozby, ale nemají zbraně. Relativně levný Switchblade je ideální kombinací: má senzory, které pomáhají odhalit nepřátele, a výbušnou hlavici, která na ně útočí shora, což je užitečné zejména v zakopaných pozicích, jako jsou střechy nebo hřebenové linie.

Koncem roku 2012 dostali američtí vojáci prvních 75 těchto dronů. Armáda sice nepotvrdila podrobnosti o jejich nasazení, účinnosti ani taktickém použití, velitelé ale uváděli, že byly „velmi účinné“. Nejlepším důkazem, že se drony vyplatily, byly žádosti o další switchblady – a to ve výrazně větším množství.

Válka dronů

Až se tyto drony dostanou na Ukrajinu, budou dalším dálkově ovládaným strojem, který zde operuje. Konflikt naznačuje, jak účinné tyto malé a levné zbraně v moderních válkách mohou být. Využívají je obě strany konfliktu, ale i státy NATO, které situaci monitorují.

Ukrajinské síly již používají flotilu dronů turecké výroby, které shazují laserem naváděné bomby. Jedná se o bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které Turecko prodalo již více než desítce zemí včetně Ázerbájdžánu, Libye, Maroka a Etiopie.

Podle Jacka Watlinga z Královského institutu spojených služeb se sídlem v Londýně provedly tyto bezpilotní letouny nečekaně úspěšné útoky v počátečních fázích ruské invaze – ještě předtím, než ruské síly stihly na bojišti vybudovat svou protivzdušnou obranu. Uvedl, že ukrajinské síly „v podstatě létaly v nízké výšce a pak se s nimi přibližovaly a podnikaly nálety. Takže útočí na příležitostné cíle“.

Kromě nich Ukrajina využívá také domácí drony Punisher. Ty sice mohou nést jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi. Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny.

Podle Eugena Bulatseva z ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí, disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Nad bojišti bylo pozorováno i mnoho druhů ruských dronů – hojně komentovaný je KUB-BLA, který se od ostatních typů těchto zbraní liší zejména značně pokročilým autonomním ovládáním. Podle magazínu Wired si svoje cíle umí vyhledávat sám a sám také může útočit – je to jedna ze zbraní, jejíž nasazení vyvolává řadu etických otázek ohledně využití a limitů umělých inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...