Drony Switchblade útočí jako kamikadze. Vynikly v Afghánistánu, mohou pomoci Ukrajině

Spojené státy americké se tento týden rozhodly poslat na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů. Součástí tohoto balíčku by podle médií měly být také „sebevražedné drony“ Switchblade, které by mohly Ukrajincům pomoci bránit se proti ruskému dělostřelectvu, jež nyní ničí jejich města.

„Dáme Ukrajině zbraně, aby mohla bojovat a bránit se ve všech těžkých dnech, které jsou před námi,“ řekl ve středu americký prezident Joe Biden. Američtí představitelé o dronech Switchblade informovali média pod podmínkou anonymity. Mělo by se jednat o stovku „taktických“ bezpilotních letounů, které při nárazu na cíl explodují.

Zbraň na jedno použití

Switchblade je v podstatě dron na jedno použití. Vypadá na první pohled jako běžný, komečně používaný dron, jaký se dá pořídit za několik desítek tisíc. Je dostatečně malý na to, aby se vešel do batohu, a dost lehký na to, aby se dal takto přenášet na velkou vzdálenost – vypouští se z odpalovací trubice. Tím ale podobnost s komerčními drony končí.

Switchblade totiž umí vyvinout rychlost kolem sta kilometrů za hodinu, nese velmi přesné kamery a naváděcí systémy a zejména výbušniny pro střemhlavý nálet na cíl.

Na rozdíl od většiny podobných zbraní se Switchblade dokáže kdykoliv odpoutat od zvoleného cíle, nebo může přerušit misi a poté se znovu zaměřit na jiný cíl – podle toho, co mu operátor přikáže.

Je navržen a vyroben tak, aby jeho údery byly maximálně přesné a účelné – už jen proto, že má opravdu jen jednu možnost to udělat. Operátor dronu může útok odvolat i těsně před explozí, pokud například blízko cíle zaznamená civilisty nebo jiný důvod, proč akci přerušit.

Vysoká variabilita cílů

Existují dvě základní verze tohoto sebevražedného dronu: menší Switchblade 300 a větší Switchblade 600.

Podle výrobce, společnosti AeroVironment, může Switchblade 300 letět po dobu až 15 minut a na vzdálenost asi deseti kilometrů, než zasáhne svůj cíl. Díky tomu je ideální pro operace v týlu nepřítele – například na jeho zásobovací pozice anebo na baterie dělostřelectva. Je ale možné jím útočit i na „prioritní cíle“, to znamená například na vysoce postavené důstojníky nepřítele, které se podaří identifikovat.

Lehčí kamikadze dron využívá GPS souřadnice a video v reálném čase pro „přesné zaměření s nízkými vedlejšími účinky“, uvádí společnost. Jeho malé rozměry mu umožňují startovat z různých leteckých, námořních i pozemních platforem. Celá souprava váží pouhých 2,5 kilogramu a běžně se dá přenášet na zádech vojáka. Malá hmotnost ale znamená, že neunese silnou nálož, proto se tato verze hodí spíše na menší cíle, které nejsou obrněné.

Větší Switchblade 600 je modernější, větší a těžší – a tedy schopný ničit i obrněné cíle, jako jsou tanky. Přesto ji lze podle společnosti AeroVironment připravit a zprovoznit za méně než deset minut.

Má dolet kolem čtyřiceti kilometrů a vydrží ve vzduchu skoro tři čtvrtě hodiny. Za to ale platí vyšší hmotností – protože dron a výbušnina, které nese, váží dohromady téměř 55 kilogramů. Zatímco lehčí varianta je na radaru skoro neviditelná, větší už se najít dá. Je to ale vyvážené jeho ničivostí – může zničit nebo těžce poškodit tank, obrněné vozidlo pěchoty, ale ideálně méně mobilní cíl, jako je třeba dělostřelecká nebo raketová baterie.

Nahrávám video

Bojové využití

Switchblade byl navržen Velitelstvím speciálních operací amerického letectva, aby pomohl americkým jednotkám reagovat na přepady v Afghánistánu. Při tamních misích se vojáci často dostávali pod nepřátelskou palbu, a nebylo možné jim pomoci leteckou podporou. Nasadit letadla může trvat dlouho, jejich starty jsou drahé a mají tak silné zbraně, že hrozí poškození civilních cílů.

Switchblade 300
Zdroj: AeroVironment

Také řízené střely nesené pěchotou, jako jsou známé Javeliny, jsou drahé a navíc těžké.  Přenosná bezpilotní letadla, jako je Raven nebo Puma, sice mohou odhalit hrozby, ale nemají zbraně. Relativně levný Switchblade je ideální kombinací: má senzory, které pomáhají odhalit nepřátele, a výbušnou hlavici, která na ně útočí shora, což je užitečné zejména v zakopaných pozicích, jako jsou střechy nebo hřebenové linie.

Koncem roku 2012 dostali američtí vojáci prvních 75 těchto dronů. Armáda sice nepotvrdila podrobnosti o jejich nasazení, účinnosti ani taktickém použití, velitelé ale uváděli, že byly „velmi účinné“. Nejlepším důkazem, že se drony vyplatily, byly žádosti o další switchblady – a to ve výrazně větším množství.

Válka dronů

Až se tyto drony dostanou na Ukrajinu, budou dalším dálkově ovládaným strojem, který zde operuje. Konflikt naznačuje, jak účinné tyto malé a levné zbraně v moderních válkách mohou být. Využívají je obě strany konfliktu, ale i státy NATO, které situaci monitorují.

Ukrajinské síly již používají flotilu dronů turecké výroby, které shazují laserem naváděné bomby. Jedná se o bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které Turecko prodalo již více než desítce zemí včetně Ázerbájdžánu, Libye, Maroka a Etiopie.

Podle Jacka Watlinga z Královského institutu spojených služeb se sídlem v Londýně provedly tyto bezpilotní letouny nečekaně úspěšné útoky v počátečních fázích ruské invaze – ještě předtím, než ruské síly stihly na bojišti vybudovat svou protivzdušnou obranu. Uvedl, že ukrajinské síly „v podstatě létaly v nízké výšce a pak se s nimi přibližovaly a podnikaly nálety. Takže útočí na příležitostné cíle“.

Kromě nich Ukrajina využívá také domácí drony Punisher. Ty sice mohou nést jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi. Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny.

Podle Eugena Bulatseva z ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí, disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Nad bojišti bylo pozorováno i mnoho druhů ruských dronů – hojně komentovaný je KUB-BLA, který se od ostatních typů těchto zbraní liší zejména značně pokročilým autonomním ovládáním. Podle magazínu Wired si svoje cíle umí vyhledávat sám a sám také může útočit – je to jedna ze zbraní, jejíž nasazení vyvolává řadu etických otázek ohledně využití a limitů umělých inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 10 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 20 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...